Hospodyně, model 2066
Jan Kučera
Rok 2066 přijde jen za padesát let, pro někoho to může být věčnost, pro jiného chvilka. Není den, aby vědci nepřicházeli s novými a převratnými objevy, které nenápadně, ale o to důrazněji mění náš život, a co teprve za padesát let? Autor jako tu největší změnu ve společnosti představuje dokonalého androida, který již v mnoha směrech překonal své tvůrce. Nestárne, vždy pomůže, vyhoví našim přáním, ať již jsou jakákoli, a tady to začíná být zajímavé. Setkání precizní dokonalosti s lidskou nedokonalostí a náladovostí v oblasti erotiky a mezilidských vztahů popisuje naše kniha až do nejmenších detailů.... celý text
Přidat komentář
Autor mi ukázal svou představu o světě za padesát let. Moc se mi líbila, jen doufám, že se jeho představy co se týká androidů nesplní. Super.
Knihu jsem právě dočetl a můžu hned na začátek uvést, že mě příjemně překvapila. Je to hořkosladké čtení o tom jak lidé snadno podlehnou svým sklonům a tužbám. A také je v textu jakési varování. Aby lidé nedali přednost umělým náhražkám, před normálním partnerstvím. Na rozdíl od autorky předchozí recenze si nemyslím, že muž v knize rozvrátil rodinu a ještě mu to prošlo. Na rozvrat byli dva a proces náhrady normálního vztahu dvou lidí za vztah mezi lidmi a stroji proběhl u obou partnerů velice podobně. Líbilo se mi také několik odkazů na Čapkův román RUR, asi nejvíce ten v závěru, ale detaily neprozradím. Kniha totiž rozhodně za dočtení stojí.
Dočteno jen s největším sebezapřením. Upřímně doufám, že stejně jako hlavní postava moc mužů nepřemýšlí. Žena je degradována na objekt sexuální touhy, hlavní hrdina je pokrytec, který si hospodyni do domácnosti vybírá s tím, že bude sloužit hlavně pro jeho potěšení. Sám má mladou a krásnou robotku, ale pro mužské androidy do rodiny (tzn. sexuální hračky pro vdané ženy) se doporučuje, aby android byl menší než manžel a je taky dobré, aby byl manželovi podobný. Fascinující je, jak muž rozvrátí rodinu, ale je to podáno tak, že on je vlastně ještě nakonec ten chudák, který ze všeho vyjde z čistým štítem.
Pominu-li tohle zvěrstvo, ani jako sci-fi to u mě nefungovalo. Androidi se chovají příliš jako lidé, dělají věci, kterých by schopni být neměli bez jakéhokoliv vysvětlení, a celé to v nastaveném prostředí tak nějak nefunguje. V situaci, kdy by byla tak nízká porodnost a takové problémy s početím, by každý stát jakékoliv sexuální androidy tvrdě postihoval, nikoliv podporoval.
Upřímně doufám, že se v dalších knihách autor bude držet zase minulosti. Tenhle výlet do budoucnosti se nepovedl.
Štítky knihy
sex androidi láska humor romantika sci-fi
Autorovy další knížky
2016 | Hospodyně, model 2066 |
2016 | Krimi dekameron |
2017 | Harém po česku! |
2015 | Tajný deník ruského legionáře |
2017 | Policie Sever |
Tak rozšířím pole těch poskrovnu napsaných komentářů a hodnocení a přihodím něco za sebe. Ty polarizované hodnocení 5 odpad mi připadají značně neadekvátní. Jistě, jedná se o český brak, který autor vydává jako čistě PDF, spíš pro radost, než, že by měl ambici dobýt literární Olymp, takže očekávat nějakou literární senzaci, navíc k tak malému rozsahu je nesmysl. Musím se přiznat, odpálím to hned, za mě obyčejný průměr, 3 hvězdičky zcela odpovídají v celém kontextu. :)
Myšlenka, kterou autor zpracovává je celkem zajímavá. Jeho, snad až patologická posedlost mladými děvčátky s tělem pětadvacetileté ženy je značně znepokojivá stačí se podívat na jiné obálky jeho knih nicméně i takový Charlie Chaplin byl docela pedofilní prase a vliv na jeho filmy to mělo jen mírný. Koncept substitučních vztahů, které odbourávají problémy mezilidské koexistence je již dnes rozšířený a umělé chatbot přítelkyně, robo panny a jiné sexuální pomůcky pro dokonalou stimulaci, stejně, jako znepokojivé fungování mladé generace v Japonsku, kde v jistých kruzích již teď lidská žena je spíš zbytečná komplikace nežli příjemná společnice k životu, je toto téma dozajista aktuální.
Zde předložený svět ve své naivitě a prostořekosti ukazuje, jak snadné a docela přirozené je vklouznout do substitučního vztahu. Model rodičovství založený na vzájemné symbióze partnerského a rodinného života se otírá o jinak zažité praktiky současné Číny, kde je běžné, že oba partneři mají své oficiální milence. Zde však autor zachází ještě dál a dává lidem vale, kde v posledních řádcích ukazuje, že lidé se stávají méně důležití, než se zprvu zdálo a umělé dělohy a robotické milostné vztahy vytváří nástin temné budoucnosti, ve které jsou lidé degradováni na mazlíčky.
Honza, na rozdíl od grafomana Vondrušky, nepíše nic, co by jeho představy zbytečně bobtnalo. Dostáváme jednoduchý, přímočarý příběh, který je mírně sexuální i když na běžné ženské romány to nemá ani zdaleka a který otevřeně otevírá tu snad nejpalčivější otázku vůbec. Mám do toho jít? Všichni mě varují, že to rozbije moje vztahy, ale ta cena není převysoká. Lehkost, s jakou je společensky akceptované soužití s umělou družkou/druhem, i když jsou si všichni vědomi svízele a nevyhnutné závislosti je až odstrašující.
Knížka není špatná. Téma není originální a psychologie postav neexistuje. A možná právě pro to, že se jedná o tak jednoduchou kostru, se lze docela dobře zamyslet nad důsledky, které by taková společnost mohla mít. A to navzdory někdy až směšně naivnímu a zkratkovitému příběhu. :)