Hosté
Merethe Lindstrøm
Už jste někdy měli pocit, že dobře znáte neznámého člověka, že vám pouhý jeho pohled, gesto rukou nebo způsob chůze prozrazuje jeho charakter? Byli jste někdy svému partnerovi nevěrní a svářely se ve vás protichůdné dojmy, které hrozily, že vás rozervou, přestože navenek jste zůstávali klidní? Provinil se někdy někdo z vašich blízkých a vy to nejen neumíte přejít, ale ani odsoudit? Pronajímali jste si někdy byt, a přestože byl váš názor nevalný, vynaložili jste veškerou energii na to, abyste neurazili majitele? Byli jste někdy přepadeni a uhadovali každý další krok útočníka doslovným přeskakováním mezi jeho a vlastní myslí? Začtete-li se do povídek ve sbírce Hosté od známé norské autorky Merethe Lindstrømové, po přečtení prvních řádků poznáte spřízněnou duši. Svým barvitým a důkladně psychologickým vykreslením postav a prostředí, a to navzdory, nebo snad díky úspornému stylu vyprávění, proniká hluboko do duše moderního člověka a odhaluje kořeny váznoucí komunikace, generačních problémů a nedorozumění či pocitů neuspokojené touhy. Nepočítáme-li několik povídek v antologiích poskytujících průřez norskou literaturou dvacátého století Krajina s pobřežím (2005) a Se světem nepohneš (2011), je tato kniha prvním autorčiným dílem přeloženým do českého jazyka.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem si první povídku. Měla jsem z ní nepříjemný pocit malomyslnosti a prázdnoty. Do dalšího čtení už jsem neměla chuť.
Povídky nejsou mým oblíbeným žánrem, málokdy ve mne něco zanechají. Tato sbírka je však výjimkou, a tak si zaslouží vyšší hodnocení. Vyhovoval mi poměr dějovosti a pocitových pasáží. Povídky nejsou zbytečně experimentální, vyjádří toho přesně tolik, kolik mají, a působí psychologicky uvěřitelně.