Hostina pre vrany
George R. R. Martin
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 4. díl >
V ZNIČENOM SVETE SA RODIA NOVÉ KRVAVÉ KONFLIKTY Po dlhých rokoch vojny a krvavých zrád sa vojna piatich kráľov konečne skončila, no v zemi stále panuje chaos. Lannisterovci z nej síce vyšli ako víťazi, ale zďaleka nie sú neohroziteľní. Po smrti kráľa Joffreyho vládne Cersei v Kráľovom prístave ako regentka, no jej moc je príliš krehká. Smrť Robba Starka vzala severským rebelom vietor z plachiet a ostalo už len málo legitímnych uchádzačov o Železný trón a aj tí sú príliš slabí, aby sa dokázali presadiť. No ako po každom veľkom boji, netrvá dlho a už sa zbiehajú pozostalí, vyhnanci a mrchožrúti, aby obrali kosti padlých. V Západnej zemi sa schádzajú ľudské Vrany na hostinu z popola, spriadajú sa intrigy a uzatvárajú nové spojenectvá, objavujú sa prekvapivé tváre – niektoré už známe, iné úplne nové –, vynárajú sa zo súmraku ukončených bojov a chaosu, aby prijali nastávajúce výzvy. NA HOSTINE PRE VRANY NEZOSTANE MIESTO PRE SLABÝCH.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Bude vydáno: 2024 , Tatran (Bratislava)Originální název:
A Feast for Crows, 2005
více info...
Přidat komentář
Tento díl mi přišel o něco slabší a vadilo mi, že se tam neobjevovaly všechny postavy....
Ha, tak podle mnohých je to nejslabší kniha ze série? Hmm? Možná, že můžu souhlasit, nedokázala jsem se začíst asi dobrých tři sta stran, jenomže potom, dámy a pánové.. TO byla hostina.
Důvodem mých potíží se začtením, byla přemíra nových postav, které mě nezajímaly a dlouho mi trvalo vše pochopit a zapamatovat si. Ale nové zvraty a fakta mi vše vynahradily.
Mne sa to vobec nepacilo. Prijal by som len pribeh zo steny, boj proti nemrtvym, vsetko ostatne ma dost obtazovalo. Precitanych prvych 7 knih, a je to neeeeeenenenenennnnnoooooooorrrrrrmrmmmaaaaaalllllnnneneneeeeee roztahane. Autorovi drzim palce nech si s tym dobre zarobi ale je to nuda na en-tu.
Další díly této serie už čtu spíše ze setrvačnosti, ale příjde mi to stále větší a větší slátanina. Jediné co mě zajímá, jak se z toho chce autor vymotat jinak, než že všichni postupně umřou, jak se ostatně děje. Díl od dílu se mi líbí míň a míň. Škoda, první kniha byla moc pěkná.
Taky se přidávám k těm, kterým tahle kniha přišla slabší, než předchozí tři díly. Ale přesto jsem ji přečetla ani ne za měsíc, což o těch předchozích říct nemohu. :-)
Pro mě trochu zklamání, že se tolik rozjela linie "krakatic", protože jejich příběhy mě vcelku ani nezajímají a nebyla jsem moc unešená ani z titulků kapitol typu Plenitel, Královnotvůrce atp. Chyběl mi Tyrion (zajímavé, že by to měla být vlastně záporná postava a tolika lidem chybí, když se o něm nepíše.. :-))) ) a Jon Sníh. Sansa dostala prostor, ale jen na své obvyklé fňukání (doufám, že ta holka neprofňuká celou sérii, ale konečně začne být i zajímavá), u Aryi mi trochu vadily nastavované kapitoly "něco se blíží, ale ještě počkej čtenáři a zkus si domýšlet".... Na druhou stranu mě nezklamala Brienne, která úspěšně (?) drží svou "linii cti" a její pasáže se četly vlastně samy. Vysloveně mě nadchla lannisterská dvojčata, i když Jaime se tu lehce, tu víc, brodil vodami patosu, ale přesto si začíná zabírat přední místa mých oblíbenců (takže asi brzo přijde o hlavu, zatím jsem takhle spolehlivě "odkráglovala" všechny své oblíbence :-D ). No a Cersei byla skvělá - přesně tohle jsem si celou dobu od ní slibovala a jen tiše litovala, že jí ostatní postavy nedaly více prostoru, takže teď jsem se konečně dočkala.
Ale i přes některé výtky jsem pořád ze série nadšená a už začínám cítit smutek, že je přede mnou vlastně "poslední" kniha....
Kniha úžasně čtivá, i když vás osudy postav v této knize vůbec nezajímají, jelikož ty důležitější postavy jsou až v dalším díle. Proto jsem měl motivaci číst tuhle knihu....pročíst se až k Tanci s draky.
Jelikož jsem to slupnul jako jednu knihu, tak nebudu hodnotit Hostinu pro vrány jedna a dvě, ale jako celek. Až konečný doslov autora mi vysvětlil, proč je kniha tak "nudná". Některá dobrodružství se do něj prostě nevešly, ale mohl alespoň zvolit některého z hlavních protagonistů, kteří jsou mi sympatičtí. Chápu, je to věc vkusu, někdo má Sansu nebo Samwella rád a těší se na jejich postup v knize, ale mě zajímal nejvíc Jon Snow, Tyrion, Daenerys a další. Zajímavé příběhy byly lannisterských dvojčat, ale i přes to musím hodnotit jako takovou tu knihu, která Vám dá pocit zbytečnosti. Celá kniha mohla být mnohem kratší, ale pravda, že jsem teď nažhaven na Tanec s draky, protože očekávám smršť :-) Nechci se stát tím fanouškem, který pachtí po další knize a řvou na Martina, aby to rychle dopsal, to ne. Tahle sága je o trpělivosti a tisíce strano, které jsem do ní investoval jsem naposledy zažil v Duně, kde taky nebyly všechny knihy totální odvaz, ale dal jsem je a teď na ně hledím jako na kompletní ságu. Dobrá :-) Tak jsem si vysvětlil sám sobě, proč si zaslouží tři hvězdy, ani o jednu víc, ani jednu míň.
No... předem je nutno říci, že Hostina pro vrány je bráno jako nejnudnější dílo zatím, což je v celku smutné říci. Můj verdikt... mnach. Prolog: Ale tak jo. Už víme, že i mistři mají své dny. Bylo to hodně zajímavé propletený děje, ale i tak se to stalo více méně divným dílem. Prorok/Aeron: Konečně nějaký linka z Železných ostrovů, který nám celou věc ukazuje z pohledu víry. Jak by konstatoval Pohlereich: "Není špatný... skoro všechno ostatní stojí za hovno, ale tohle není špatný." Kapitán stráží: No tak jako, to se moc nedá soudit jen kvůli jedné jediné kapitole, jelikož nám nic víc Hotah nenabídl. Ale alespoň víme jakými strastmi tělesnými i pomyslnými trpí naše princátko. Cersei: Nejkontroverznější linka. Jak byste se dívali na válku z pohledu Hitlera? Cersei je v současné době nejvíce nenáviděná postava, a proto může být pro ostatní matoucí, proč zrovna s ní se tady musíme vídat, ale vy nakonec zjistíte, že ta její linka je perfektní. Je to nejlepším pohledem z Králova přístaviště a celkově se jedná o originální a skvělé rozvětvení děje. Brienne: Tato tarthská panna je asi stejně zajímavá jako moucha rytmický a stále letící proti oknu a navíc otevřenému. A v podstatě i to samé Brienne dělá. Nechá se zlanařit na jeden úkol, a když zjistí, že ani Tom Cruise by neudělal lepší Mission Impossible, tak se na to vykašle a udělá pro sebe něco pravděpodobnějšího. No a tak se vydá na lov mrtvol, místo toho, aby hledala stále živé. Nakonec linka vyvrcholí v naprosto excelentním stylu, takže si to snad užijete. Ještě, že vykřikla. Jinak bohužel asi nejnudnější linka v knize... no možná ještě až se dostanu k Sanse. Jaime: Pokračujeme v krasojízdě. Trochu se nám Jaime dostává pod kůži a to nám dělá dobře a jsme rádi, že můžeme vidět tohoto chlapce, který dostává vlastní hlavu a pomalu by dokázal dělat čest svému otci, což se od Cersei vůbec říci nedá. Arya/Kočka z kanálu: No, tak jsme dostali asi dvě kapitoly s nejvíc bad ass Starkovou. Musím říct, že oproti předchozím knížkám dochází k obrovskému zklamání, ale myslím, že nemusíme házet flintu do žita... a nebo Jehlu do vody... jestli víte co myslím. Sam: Spíše taková smutná až melancholická záležitost. Celá Samova linka spíše disponuje tím jak jde všechno do hnoje, a když to na sebemenší okamžik vypadá skvěle, tak pak nevypadá a jde to víc do hnoje. Ale i tak si konečně Sama osvojíte stejně jako Jaimeho a konečně k němu přilnete o malinko víc. Sansa: Ukázkové fňukání a politikaření. Tato ukázka nám skoro nic nedala, maximálně to, že Sansa má nakročeno se stát něčím víc, ale zatím místo toho je jen utahanou loutkou zakrslého prstu. V celku nudné a o ničem. Bylo zajímavější, když ji šlo o krk než když ji šlo o věneček. Dcera Krakatice: Ach jo. Tak určitě chci vědět jaký pohled má na vládu naše dívenka, která je schopná "zvlhnout" jen pro jednoho, ale tak či onak se mi to libě nejeví. Spíše jde o jistou patlanici všeho možného, která se prostě nějak vyvine. Zbytečné kapitoly, leč ne úplně k zahození. Železný kapitán: V podstatě to samý. To už si myslím, že by linka o Euronovi byla mnohem zajímavější, ale nemůžu upřít, že Železné ostrovy byly zajímavé a v celku se mi dost zalíbili. Victarion dle mého bude mít co nabídnout, ale i tak to bude mít Euron. Poskvrněný rytíř: Hahahahahaha. Takže už víme jaké sexuální praktiky provádí muži Bílých plášťů. O ničemjiném to v podstatě není. Ale i tak děkuji. Královnotvůrce: O ničem. Nuda a nuda. Sice víme jaké úmysly mají Martellovci, ale to už jste tak nějak pochopili asi všichni, že to co chtějí je Daenerys nebo její draci. Několik desítek stránek by se daly vecpat sotva na dvě. Vůbec mi nechyběla Daenerys, středně mi chyběl Jon a nehorázně mi chyběl Tyrion. Ale to si všechno sesumírujeme až bude tancovat a vykrúcat.
Mě se tento díl líbil a rozhodně jej nepovažuju za ten nejslabší - tím pro mě stále zůstává Střet králů. Byl trochu obsáhlejší ve své popisnosti, ale POVy zvolených hlavních postav mi vyhovovaly (obzvláště Brienne, Jaime a Sansa). Události na Železných ostrovech taky fajn - takže opravdu si na Hostinu pro vrány stěžovat nemůžu. Jediné, co mě příliš nebavilo, bylo Dorne, ale dalo se to přežít, bylo toho málo =) Takže další dlouhou zastávkou bude Tanec s draky! Vzhůru na něj!
opět pěkné počtení. sice to strašně dlouho trvalo než se to rozjelo, ale pak to nabralo grády a těším se na další :-)
Martin opět nezklamal, ikdyž musím souhlasit s ostatními komentáři, že zejména první půlka knížky byla dějově trošku nezáživná, respektive docela moc slov na tak málo děje. Druhá část byla už lepší a zejména konec měl opět ty správné "zvratové grády". Je jen škoda, že další (respektive ten po Tanci s draky) díl ještě není vydaný, natož přeložený a tak si budeme muset notnou chvíli počkat na to, jak to pan Martin rozvine dále. Neodpustím si na závěr jednu osobní poznámku: Cersei mě celou knihu neskutečně štvala, jak namyšleně a vychloubačně se všemi zametala až jsem si pro ni strašně přál něco moc ošklivého...no a najednou hle...že by mě mistr spisovatel přeci jen na konci knihy vyslyšel? :D
Hra o trůny už je dnes tak prokouklý téma, že se k němu těžko bude říkat něco víc. Upřímně ale musím říct, že po přečtení této knihy jsem pochopil, že seriál mi je milejší. Není to tím, že by ta celá knižní série byla špatná. Spíš mi vadilo, jak si z nás autor dělá legraci. Ví, že u plno postav jsme neskutečně zvědaví, jak se jejich životy budou odvíjet dál a on se rozhodne v této knize o nich vůbec nevyprávět a záměrně je vynechat. Někde jsem tenkrát četl, že to dokonce udělal schválně. Že prý napsal tak velký díl, až ho musel rozdělit na dvě části a záměrně vynechal některé postavy, jejichž příběhy pak odvyprávěl v další knize. Knihy jsem četl především proto, že jsem nevydržel čekat na další sérii seriálu, ale teď už si spíš říkám, že si radši počkám. Ono přes tisíc stránek je přes tisíc stránek a když je to ještě rozepsáno Martinovou metodou, která popisuje úplně všechno a děj je tak šíleně rozvláčnej, nestojí to za ty nervy a ani za ty šprťouchlata, co si z nás autor občas dělá.
Martin ukazuje, že je pořád skvělý vypravěč, zde bohužel nemá moc o čem vyprávět. V celé knize se v zásadě skoro nic důležitého neděje, jen přibylo ohromné množství nových důležitějších i zcela bezvýznamných postav, asi proto, že v minulých dílech si jich autor příliš mnoho vybil. A ty nejzajímavější z těch, co zůstaly, tu nevystupují. Korunu tomu nasadil překladatel (nejspíš změna překladatele?), který některé vedlejší postavy proti minulým dílům překřtil a většině (starých i nových) přidělil do češtiny přeložená a velmi sáhodlouhá, tak nějak podobná jména, takže se v nich už vůbec nedá vyznat. Tímhle stylem se v příštím díle zřejmě můžeme těšit na cestu Brana Drsného se sourozenci Rákosovými za Zeď a Theona Šedoradostu. No potěš. Nechávám *** jen proto, že autor dovede i o ničem psát celkem poutavě.
Hra o trůny bylo takové pozvolné rozestavění figurek na hracím poli. Ve Střetu králů se všechno trochu vyostřilo, aby v Bouři mečů krvavé šílenství mohlo propuknout naplno. Po tom, co to tedy v předchozím díle schytalo celkem dost významných postav, zbyla jenom Hostina pro vrány. V tomhle díle, a hlavně v jeho první půlce se opravdu najednou vše trochu zastaví a zklidní, jak to po zuřivých bitvách bývá. Postupně se ale začínají objevovat nové výzvy pro postavy, které předchozí Bouři přežily. Kdo stane na místo Železného muže Balona Greyjoye, a jaké budou jeho plány? Co čeká vzdělaného tlustého zbabělce Sama Zabijáka? Jak si šílená vypočítavá Cersei povede v Králově přístavišti? Jak jí v tom pomůže její milenec dvojče Jaime, když teď už ztratil schopnost bojovat s mečem? Jaké jsou Malíčkovi plány s Lady Sansou? Dokáže bojovnice Brienne Sansu najít, jak slíbila? A kde zmizela Arya?
Tohle všechno se v Hostině dovíte.
Co Jon Sníh, dračí královna Daenerys Targaryen, trpaslík Tyrion, Rickon a Bran?
Tak o těhle se nedovíte nic.
Martin se nejspší tak hrozně rozepsal o svých postavách, že na konci zjistil, že kniha by měla nejmíň 1500 stran, což už by si asi nikdo do tramvaje nepřibalil, takže do Hostiny vybral jenom některé postavy a zbytek postav přidal do první poloviny následujícího dílu Tanec draků.
Jak jsem psal, tenhle díl je ze začátku trochu pomalejší, a neděje se v něm toho tolik jako v předchozím, ale pořád obsahuje spoustu nádherných pasáží.
Martin zvolnil své tempo příběhu a je to znát na menší čtivosti. Připadalo mi, že se po prvních 500 stranách vlastně téměř nic nestalo, že děj nějak ustrnul. Martin popisuje mnoho podrobností, mnoho postav, krajin, měst ...
Naštěstí je jeho styl příjemný a tak příběh, který se vleče svou rozsáhlostí, se čte přesto docela dobře. Celé to má stále velký potenciál a já doufám, že autor neustrne jen u intrik, ale že v dalších dílech přidá i přiměřené množství akce (kterou jsem v této části občas postrádal).
Stále obdivuji to neuvěřitelné množství postav celé ságy :-)
Těžko uvěřit, že takto tlustá kniha obsahuje jen polovinu linií! V mém případě bohužel těch méně zajímavých. Sansa mi nějak více vyhovuje v seriálové verzi, její knižní já si stále nedokázalo získat mé sympatie. Aryina linie je zase zajímavá obsahově, avšak pro mě osobně je Arya postavou naprosto nesnesitelnou (ostatně jako skoro všichni Starkové) a nějak jí nedokážu fandit. Jednoznačným tahounem knihy pro mě proto byl Jaime a Cercei. Jaime pomalu narovnává hřbet, osamostatňuje se a dává tušit, že jeho největší dny teprve přicházejí. S jeho dvojčetem, Cersei, to jde však přesně opačně. Její postava je mi velmi blízká od samého začátku. Chápu její motivaci, proč dělá, co dělá, proč nejspíš dopadne, jak dopadne. Strašně bych jí chtěla fandit, přát jí něco dobrého, ale vím, že by to byly jen marné naděje. Grr Martin je krutý a nelítostný. Dornská linie pak dodala patřičné koření, byť podle mého na dopad hlavních linií neměla až takový dopad a vlastně stála dost bokem.
Styl psaní netřeba rozsáhle komentovat. Martin udržuje stabilně vysokou kvalitu, jen ty popisy jídel a šatů v tomto díle trochu otravovaly.
Štítky knihy
magie středověk rytíři americká literatura zrada králové pomsta bitvy čest hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
2000 | Hra o trůny 1 |
2017 | Hra o trůny |
2019 | Oheň a krev |
2014 | Rytíř Sedmi království |
2015 | Svět ledu a ohně |
Toto není ani tak hodnocení samotné Hostiny pro vrány, ale i všech tří předchozích dílů. Jedním slovem super. Je až s podivem, jaký rozsáhlý svět si dokázal pan George Martin vyfantazírovat, a přesto se v něm neztratit. První knihu Hry o trůny jsem dostal jako dárek a hned se do ní začetl. Byla to má první fantasy. Po přečtení prvního dílu jsem se hned vrhl na další. Začal jsem také souběžně se čtením sledovat seriál. Ten ale začal od druhé série děj oproti knihám značně zjednodušovat a překrucovat, tak jsem se na něj přestal dívat, aby mi nekazil suprový dojem z knih. Takže má rada: Buď sledujte seriál a nechte knihy zavřené, nebo čtěte knihy bez seriálu. Rozhodně to není žádná nuda, i přes značný stránkový rozsah se to čte samo a pěkně to odsejpá. Takže obsahová část plný počet bodů, kvalita vazby ale dost pokulhává, i když jsem knihu obalil a choval se k ní dobře, všechny hrany jsou odřené. Dnešní papírové vazby v porovnání s dřívějšími látkovými prostě nic nevydrží. Po dočtení Hostiny, jsem se hned vrhl na Draky..