Hostinec

10.02.2021

Není to ohlédnutí se do minulosti, ale skok rovnýma nohama do jedné noci před víc než sto lety. V haličském hostinci krátce po vypuknutí první světové války panují obavy z vpádu kozáků. Návštěvníci teprve řeší, co může tak rozsáhlý konflikt, který zbořil jejich dosavadní jistoty, přinést. Přes všechny vlastní i společné otázky a oprávněný strach si zdejší židovská komunita uchovává naději, opírající se o víru, sounáležitost a jemný humor.
Zvláštní, sevřené vyprávění na vlastnostech jednotlivých protagonistů a vazbách mezi nimi ukazuje dobové souvislosti, život v mnohojazyčném prostředí, kde je navzdory národnostní a náboženské různosti společnost nakonec přece jednoduše rozdělená na dobré a špatné lidi – bez patosu nebo schematičnosti.
Ukázka:
„Převlékání před sváteční cestou do synagogy ho naplňovalo radostí od dětských let. Radovat se z téže věci v pozdním věku jako zamlada znamená, že věčnost existuje. Znamená to, že svět existuje a trvá věčně, že náš život se stále opakuje jako roční doby, jako slunečné a deštivé dny, jako zima a teplo. Je to klid a mír.“