Hostinný dům
Karel Klostermann
Román o obyvatelích a návštěvnících "Hostinného domu" ve Strašíně v Pošumaví.
Přidat komentář

30.05.2015

Chtěla jsem vědět, jak píše, sáhla jsem tedy po této útlé knize a začetla se... Příjemné překvapení. Líbilo se mi. Nevím, jestli by mě zaujaly i ostatní knihy, ale tato měla lehkou kriminální zápletku, hezké líčení venkovských lidí, zvyků... Fakt to bylo příjemné.
2
Autorovy další knížky
1955 | ![]() |
1972 | ![]() |
1941 | ![]() |
1971 | ![]() |
2004 | ![]() |
Slušel by se podtitul "Aneb kterak zlá kleveta dobrého člověka málem až k šlaku přivedla." Kniha je další z mnohých Klostermannových prudérních moralit, ve které se opět střetává Dobro a Zlo, tentokrát v titánském zápasu o pověst starého dobráka Bořity.
Přestože je kniha svým rozsahem poměrně neveliká, stálo mě značné úsilí ji dočíst, protože utahané zamilované tirády otroubeného mladého adjunkta stíhají ubrečený světabol starého pana sudího a je příšerný se tím prokousat. Navíc - nedokážu si pomoct, ale přijde mi, že Klostermann píše hrozně archaickou češtinou. Jiní autoři, píšící na sklonku 19. století, přitom píší vcelku normálně.
Jednou provždy jsem se utvrdil v tom, že Klostermannova pralesní trilogie je bez pochyby nejčtivějším jeho dílem a zbytek jeho knih ve své kvalitě podlehl zubu času.