Hostující profesoři
David Lodge
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137254/bmid_hostujici-profesori-f1c-137254.jpg
4
418
418
Hostující profesoři série
1. díl >
Komika nejlepšího románu z univerzitního prostředí, inspirovaného autorovými osobními zkušenostmi, nestojí jen na rozdílech anglického a amerického univerzitního systému, ale především na situacích, v nichž se ocitne anglický pedagog coby hostující profesor v Kalifornii, a jeho americký kolega, působící dočasně v Anglii. Univerzitní profesor, literární vědec, kritik a esejista David Lodge (1935) se proslavil především jako autor humoristických próz.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Mladá frontaOriginální název:
Changing Places, 1975
více info...
Přidat komentář
Pro učitele literatury a milovníky výměny manželek bude dílo nejspíš navýsost uspokojující. My ostatní snad sem tam letmo zacukáme koutky úst a pokusíme si vychutnat tu britskou Saharu humoru. Navzdory tomu překvapivě relativně zábavná četba. 70%
Podle anotace jsem čekala více humorných a vtipných situací.
Bohužel toho jsem se nedočkala. Kniha je na můj vkus velmi zdlouhavá, dějpomalý. Spíše jde o vztahy mezi manželkami a profesory. A o situacích universit v USA a Anglii.
I když už jsem jí četl dávno, je to skvělá knížka, na které jsem se dobře zabavil a rád si vybavuji pasáže z této knihy.
Úsměvný přerod suchopárného anglického profesora ve volnomyšlenkáře.
Posloucháno jako audiokniha při cestách v autě. Zajímavá sonda do života univerzitních profesorů v 60.letech v Anglii a USA. Příběh plný satiry a suchého anglického humoru.
Dlouho už jsem se při četbě knihy tak nenasmála a nepobavila, jako při čtení "Hostujících profesorů" Davida Lodge. A to přesto, že jde o román, který v anglickém originálu vyšel v roce 1975. David Lodge vychází ze svých osobních zkušeností s akademickým prostředím britských i amerických univerzit a vytvořil příběh, který má úžasnou strukturu, ale v jednotlivých pasážích se prosazuje i vybroušená situační komika. V příběhu se dostává ke kritice akademického prostředí, typických anglických i amerických vlastností, generačních rozdílů i různých osobnostních nastavení a předsudků všeho druhu. Při čtení jsem si vzpomněla na Svěrákův komentář k jeho prvnímu filmu "Jáchyme, hoď ho do stroje". Říkal, že kdyby tehdy se Smoljakem věděli to, co ví dnes, tak že by z těch nápadů, které dali do jednoho filmu, dnes mohli udělat filmů několik. Jako podobný „gejzír nápadů“ mi přišla i kniha "Hostující profesoři". Nikdy mě ale ten gejzír nezahltil a vždy mi přišel zase znovu vtipný.
U knihy "Hostující profesoři" jsem se bavila tak, že bych si ji s chutí přečetla ještě jednou. A podobně se těším i na další knihy Davida Lodge. Jeho knihy pro mě splňují všechna kritéria dobré komediální tvorby: díky nadsázce, která je v takových dílech dovedena až ad absurdum, se můžeme zamyslet nad problémy, které jako zveličené vystoupí do popředí a vidíme je zřetelněji. Jsou to ale skutečné problémy, které se týkají našich životů.
"Philip Swallow zatím při čtvrtém džinu s tonikem a po dvouhodinovém studiu anatomie tří dívek účinkujících v baru ČI-ČA dospěl k závěru, že odhalil nejhlubší a pravou příčinu generačního rozporu: je to věkový rozdíl. Mladí jsou mladší. Tudíž krásnější. Jejich pleť je svěží, mají dosud zadní zuby, břicho ploché, ňadra (ach!) pevná, stehna (ach! ach!) ještě nemramorovaná žilkami jako rokfór. A jak tento rozpor překlenout? Láskou přece. Tím, že dívky jako Melanie štědře poskytnou svá pevná mladá těla povadlým starým paprikům, jako je on, a obnoví v nich koloběh mízy. Melanie! Jak prosté a dobré bylo její gesto ve světle tohoto poznání! Jak zbytečně je komplikoval emocemi a etikou!"
Výměna profesorů se mění ve výměnu manželek, stravovacích návyků, sexuálních preferencí, politických názorů, a dokonce povahových rysů. Autor několikrát změní i literární styl příběhu! Nosným tématem je lingvistika a literární kritika v klasické anglické literatuře, což se zdá být stejně vzrušující a napínavé jako sledovat tání sněhu nebo závody šneků, ale kupodivu je to docela zábavné. Fanoušci 60.let si přijdou na své. Humor čekejte anglický, to jest suchý, stříknutý kapkou satiry a ironie.
A o čem to je? O tom, jak si dva univerzitní profesoři na půl roku vymění místo mezi Anglií a Amerikou. A celé se to odehrává v roce 1969.
Takhle to zní strašně suše, ale je to skvělé. Je to satirické, plné černého humoru, některé postavy jsou karikatury nastavující zrcadlo pokrytectví, je to plné absurdních situací, prohnilosti akademického i normálního světa ale hlavně to celé dokonale funguje i po těch bezmála šedesáti letech. To je vlastně docela špatná zpráva, že se v mnoha ohledech nic nezměnilo. Možná tu nemáme tolik hippies, ale takové letadlo jako v úvodu knížky může klidně letět třeba z Polska. A řešení rodinných krizí obou pánů dle této knihy by v dnešní době bylo taky dost kontroverzní a to prosím žijeme v éře Výměny manželek.
Knížka trochu baví i v dalším plánu a tím je překlad od někoho, kdo nemá tušení o mnoha popkulturních narážkách, takže se třeba dočteme, že (nepřesná citace) "penis útočí z desky Johna Lennona Oko Yonno". Já mám tyhle staré překlady vzniklé za železnou oponou rád.
Příběh je nejen o výměně pracoviště profesorů, ale i o jiných výměnách, proměnách a změnách v pohledu na život. Kniha je čtivá a má spád.
Audiokniha - náplast na současnost, ze které je mi nanic, slušně a korektně řečeno.
Univerzitní profesoři anglické literatury si vymění působiště.
Nejen pracoviště i nové svody do té doby zapovídané.
S pocitem osvobození jejich život nabývá na dramatičnosti a vrženi do událostí se jim osudy podivuhodně propletou.
Citace:"Takže jsem na palubě se stopadesáti černými pasažéry, které čeká zákeřná smrt."
Jako perličky byly hry na literární hádanky mezi studenty a profesory.
"Uveď známou literární klasiku, kterou jsi ale nečetl a kolik protihráčů jí četlo, tak tolik dostáváš mínusových bodů. Vítězí neznalec - jako hlupák.
Pohledem byly časy byly.
Vdechl jsem to jako mluvené slovo. Čtyři herci + rozpoznatelná režie v roce 2021 a není to Rozhlas? Velkej PALEC nahoru. Román super - sebeironie, nadsázka, dokonce bych řekl, že celá konstrukce zápletek a postav je trochu parodie na parodie.
Užil jsem si honičku v nejdivnějším dopravním prostředku pro honičku.
Závěr v mluveném slovu působí výborně.
Ústřední topení jako pomsta.
Kniha mě vtáhla hned od začátku. Řada humorných scén, ale i vážných témat působí realisticky (samozřejmě ne vždy). Krom závěrečné části, nemám co bych vytknut. Poslední kapitola je psána jakoby scénáristickým pojetím, a to mi vyloženě nesedlo.
Za škvár by som to asi neoznačil, to len dotyčnému čitateľovi nesadol štýl a vkus autora. Ja som sa celkom dobre pobavil, suchý anglický humor, konfrontácia rôznych prístupov v spôsobe života a v akademickom prostredí.
LaCucaracha to tady v komentářích popsala přesně. Tohle byl škvár a tak nesouvislou strukturu jsem ještě neviděl. Náhodou pokračování - Svět je malý - mám v knihovničce taky, už jsou obě nachystané na cestu zpět do knihobudky.
Výměna manželek naruby, tj. Výměna manželů?
Zábavné. Kdysi jsem četla od autora jinou knihu a tak jsem si už docela dovedla představit, do čeho jdu, a určitě nejsem zklamaná. Bude to chtít další díl.
Pro nemilovníky suchého britského humoru asi nic moc, ale za mě super. Oceňuji především žánrovou kombinaci:)
Anglická sranda jak má bejt, jen mě by víc bavilo, kdyby to bylo především o zmatené univerzitě a ne o zmateném sexu... Ale další díl si dám určitě.
Kolikrát já tuhle knížku přečetl. Myslím, že aspoň 20× :-)
Hned úvodní „scéna" s letadly je brilantní. Situace kolem paternosteru je přesně z těch, kde se nahlas smějete a je Vám jedno, že čtete v narvaném metru - no asi jsem pár lidem připadal jako blázen.
Osobně mě víc bavila Zappova linka, ale celá knížka je prostě geniální.
Štítky knihy
nevěra humor anglická literatura USA (Spojené státy americké) Velká Británie studium a výuka profesoři univerzitní román Jane Austenová, 1775-1817Autorovy další knížky
| 1980 |  Hostující profesoři |
| 2000 | Svět je malý |
| 2006 | Den zkázy v Britském muzeu |
| 2009 | Nejtišší trest |
| 1993 |  Pěkná práce |
Je to suché, anglické, miestami možno tiež zdĺhavé, ale som rada, že sa dočkalo slovenského prekladu. Ja som to čítala na univerzite v originále a priznám sa, že po "chuťovkách" (rozumej , nechuťovkách) ako Naked Lunch, mozog variacich dielach ako Mrs. Dalloway a pre mňa uzívaných kúskoch ako White Noise (prepáčte, komu sa páči, neberte si to osobne) to bolo veľmi príjemné odľahčenie. Veľakrát som si spomenula na toto dielo s úškrnom, keď som začala sama pracovať na univerzite a rozhliadla som sa okolo seba... U nás by sa taktiež našli šťavnaté námety, a to by sme ani nemuseli ísť ďaleko, to mi verte (učila som na jednej slovenskej, študovala na ďalšej a potom ešte vedecky pôsobila na dvoch českých univerzitách, materiálu by bolo habadej, len mi nenapadlo písať si denník - vtedy ;)).