Přidat komentář
Královsky jsem se bavila. Připomnělo mi to trochu příhody Jirky od Cromptonové. Prostě lumpárny malýho kluka. Oproti Jirkovi tu jen není celá parta kluků, kteří se ještě podporují v nepravostech. Ale jak se zdá, on si vystačí i sám.
Doporučuji skvělou audioverzi.
Zábavné, jednoduché čtení, které potěšilo všechny tři generace u nás v rodině. Pro mě, patřícího do nejmladší generace, to byl i zajímavý vhled do doby, ve které žili moji prarodiče.
Příhody malého kluka vyrůstajícího po válce v Československu. Hrát na housle? Jezdit na krávě? Přinést ze školy obě galoše levé? Touha po pořádné hokejce, která se jen tak nezlomí. Recitovat s dojetím Maryčku Magdonovu. Chodit na náboženství nebo do pionýra? Za úsměvnými příhodami je znát doba, ve které se tyto příhody odehrávají. S ohledem na odsun německé kamarádky, tancování kozáčka a slavení Velké říjnové socialistické revoluce, předpokládám, že se příhody odehrávaly od konce války do začátek padesátých let. V prvním plánu jsou veselé příběhy, které prožíváte s malým klukem, který chce ještě věřit na Ježíška. Ale v pozadí nelze nevnímat neradostnou dobu, ve které se příběhy odehrávají.
Příhody nezbedného kluka v ich-formě. Jako by na mě dýchl Poláčkův Péťa Bajza. Doporučuju.
Milé povídky v poláčkovském stylu. Poslouchala jsem jako audioknihu – velmi pěkně namluveno.
Perfektní čtení, pokud hledáte koktejl z trošky humoru a trošky nostalgie. Něco mezi Bylo nás pět a Páni kluci.
Za sebe nevím. Kniha mi přišla taková naivní. Jediné u čeho jsem se zasmála byla hláška o sběrateli kovu, papíru, bylinek a moči.