Houslový klíč
Zuzana Maléřová
Kniha úvah, portrétů, hudebních textů a básní, setkání lidí známých i neznámých, zážitky s uměleckými výkony stejně jako sportovními, hledání opěrného bodu života. Důvěrné, otevřené vhledy do našich tužeb, souvislosti našeho života a tvorby v jakémkoliv oboru. Po ohlasu knihy O květině přichází autorka s titulem volně navazujícím, inspirovaným svátečními nedělními rány, které prožívá se svými posluchači Českého rozhlasu Dvojka již třicet let. Její osobitý literární způsob komunikace s těmi, kdo ji naslouchají, popsal v dopise jeden z nich takto: „Když Dobré ráno uvádí spisovatelka Zuzana Maléřová, naslouchám jí velmi pozorně. K mikrofonu přistupuje s odvahou a s mistrovstvím smést mnohdy se vyskytující zaprášené formy. Cítím, že skutečně hovoří s každým, kdo jí naslouchá. Vskutku svou vlastní intelektuální silou, jemným taktem, lidskou vstřícností, odvahou odsoudit zlo umocňuje zájem posluchače o dané téma a získává jeho účast při usilování vést život tak, aby každý sám u sebe provedl bilanci duše. Zuzana Maléřová je pro nás zřetelným mostem, po kterém lze řešit i obtížné životní stresy, případně neutralizovat aspekty smutku a strachu.“ A profesor Miloš Horanský ve své recenzi napsal: „Nepřehlédnutelné dílo Zuzany Maléřové okamžitě vyprovokuje otázku, v čem je její osobitost. Ovšemže v osobnosti samé, ve všech knihách nejen patrné, ale silně a právem se prosazující. A druhý důvod je žánrová nápaditost, nekonvenčnost, dokonce objevitelství forem, jak vyprávět.“ To plně platí i o této knize, kterou symbolicky otevírá houslový klíč.... celý text
Povídky Literatura česká Poezie
Vydáno: 2020 , ČasOriginální název:
Houslový klíč, 2020
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1991 | Psáno v kóji |
1988 | Život je kulatý |
1999 | Křehké otázky |
2015 | Dopis Cyranovi |
1991 | Stůl paní Stelly |
Maléřová je mi sympatičtější v rozhlase. Tyto její knižní minipříběhy psané bez odstavců v jednolitém sledu se mi už tolik nelíbí. Lépe se texty pasivně poslouchají, než aktivně čtou. Když autorka přímo s hostem mluví a je to povídání proložené písničkami, je to stravitelnější, ačkoli si občas do hosta rýpne, bohužel i do jeho bolavých míst. Maléřová se snaží být i psychologická, což je snesitelné pro posluchače, ale ne pro čtenářku jako jsem já. Styl psaní mi příliš nesedl.