Hovor! - Si si istá, že tebe sa to nestane?
Laurie Halse Anderson
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291768/bmid_hovor-si-si-ista-ze-tebe-sa-to-nest-Hlp-291768.jpg
4
390
390
Veľmi pôsobivý román Laurie Halse Andersonovej je príbehom študentky Merryweatherskej strednej školy Melindy Sordinovej. Po traumatickom zážitku na večierku na záver školského roka, na ktorý zavolala políciu, ju spolužiaci začnú ignorovať, lebo nechce vysvetliť, prečo to urobila. Postupom času sa Melinda dostáva do čoraz väčšej izolácie – úplne prestane rozprávať a takmer s nikým sa nestretáva. Svoje pocity dokáže vyjadriť iba na hodinách výtvarnej výchovy prostredníctvom prác, ktoré realizuje pre učiteľa Freemana. Opäť však túži nájsť svoju identitu, zahodiť minulosť za hlavu, a keď sa jej to už-už darí, znova jej cestu skríži Andy. Lenže tentoraz sa už Melinda nedá, odmieta byť ďalej ticho, rozhodne sa postaviť čelom k svojim problémom a povedať, čo sa vlastne stalo. Román, ktorý zaraďujú do kategórie problémovej literatúry, získal ihneď po vyjdení viacero cien a preložili ho do šestnástich svetových jazykov. V roku 1999 ašpiroval na Národnú cenu za literatúru pre dospievajúcu mládež a v roku 2004 bol sfilmovaný.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2016 , Yoli (SK)Originální název:
Speak, 1999
více info...
Přidat komentář
Veľmi napínavá kniha, nevedela som sa od nej odtrhnut. Smutné že sa taketo veci deju aj v realite
Tahle knížka mi přišla hodně podobná ,,Odpusť mi Megan" - taky tam hlavní hrdinka nemluví, řeší se tam sice něco trochu jiného, ale je to skoro stejné.
Knížka má hlubokou myšlenku, která se mi hrozně líbila. Přišla mi hrozně originální, sice jsem se s podobnou už jednou setkala, ale i tak se mi to hrozně líbilo.
Na obálce je vyobrazený strom, ten tam není jen tak, má svoje místo v příběhu.
Rachelle má taky astma, tak mi hned byla bližší :-) Byla tam scéna, jak chtěla Rachelle začít kouřit, ale že má astma, tak nemůže. Proto začala s úplně novou věcí, kterou ještě žádný deváťák nezkusil - s žvýkačkovými cigaretami. (Od dětství se potýkám s astmatem. Taky jsem si hrála na to, že kouřím, i když jsem měla jen falešné cigarety.)
Melinda je hlavní náctiletá hrdinka, která to nemá v životě vůbec lehké. Po tom, co se událo, má těžký život. Postupně se uzavírá do sebe, až přestane mluvit úplně. Pro spolužáky je ta divná, která jim překazila večírek, ale pod pokličkou se skrývá neštěstí a smutek. Skoro nikdo to nevidí, dokonce ani spolužáci nic nepoznají, i když jsou spolu ve třídě dennodenně. Jediná osoba, která to pozná, je učitel výtvarné výchovy. Melinda díky němu a úkolům, které od něho pravidelně dostává, tím se jí probouzí projev ve výtvarném světě. Může tak vyjadřovat pocity aniž by promluvila. Celý školní rok se snaží namalovat co nejlepší strom, ale moc jí to nejde. Je úžasné pozorovat její cestu a to, jak se zlepšuje a jak snaží komunikovat aspoň s tím učitelem.
Knížka nese hluboký příběh, který je opravdu bravurně napsaný. Pro někoho je děj pomalejší, ale mně to nepřišlo. Čtení jsem si užívala, jak nejvíc to šlo. Málem jsem přejela zastávku v tramvaji, jak jsem nechtěla přestat číst :-D
Tato knížka se bude určitě líbit všem středoškolačkám (samozřejmě i středoškolákům :-)), protože se odehrává na střední škole. Můžu ji doporučit jak mladším, tak i starším čtenářům.
No jako ...
Četlo se to dobře ... nicméně vcelku nějak vůbec nechápu bytí této knihy ... :-D
Kraťoučká contemporary s hlubokou myšlenkou. Díky délce se čte rychle, ale příběh je tím trochu plochý. Rozhovor s autorkou mě velmi dojal
Young adult už sice moc nevyhledávám, ale obálka této knihy mě oslovila natolik, že jsem si ji pořídila. Příběh myslím není nic světoborného, a důvod, proč hlavní postava nemluví, mě docela zklamal, sice si neumím představit, že bych si něčím takovým prošla já, ale čekala jsem prostě větší pecku. Není to ani napsané moc čtivě, četlo se mi to docela obtížně a občas jsem s tím vyloženě zápasila. Ale jinak je příběh dobře vystavený, a má vcelku povedenou atmosféru.
Soubor krátkých realistických povídek vytvořil jeden celek, krutý ale bohužel pravdivý . Melinda mne zaujala , stejně jako celá kniha . S takovým žánrem jsem se ještě nikde nesetkala , ale ráda bych to udělala :) Celá kniha na mne působila tajemně , ale zároveň předtuchou , která mi říkala jak skončí ( předtucha se nesplnila :) .Knihu mohu všem z celého mého čtenářského srdce doporučit , ale nevím jestli záhadným koncem nebudou překvapeni , stejně jako já a spousta dalších lidí okolo ( i ne okolo ) mne .
Kniha byla hodně napínavá tím, že jsme se dozvěděli tomco se jim stalo až na konci. S takovou té!atikou jsem ještě žádnou knihu nečetla. A jinak kniha byla napsána dobře rychle se četla.
Moc hezky napsáno. I když je to určité téma, tak vás to do depresí nedostane :). Místy je kniha i vtipná a kdybych ji neměla půjčenou, měla by hodně lepíků :). Něco mezi 5ti a 4mi hvězdičkami.
Jsem překvapená. Poslední dobou jsem v knihách tohoto typu vybíravá a většina se mi nelíbí ale na Mluv, je něco výjimečného. Nevím z čeho jsem tak nadšená ale stálo to za to. Jednoduchý styl a rychlé popisy jsou pro knihu prospěšné. Pocity hlavní hrdinky jsem chápala, byla statečná.
Knihu doporučuji i lidem, kteří podobné knihy nevyhledávají.
Kniha se dá momentálně sehnat v Levných knihách.
Kdysi dávno jsem viděla film a když přišla čtenářská výzva s rozkazem, měla jsem jasno :-) .. Nicméně kniha je psaná trochu jinak než jsem obvykle zvyklá, ale ke konci je čím dál víc silnější a jste napnutí, jak to dopadne...Za mě nejlepší je seznam na záchodech!!! To bylo i u nás ve škole, ale naštěstí jsem neměla osobní zkušenost...
Četla se jedním dechem, taková jednohubka. Téma je tedy závažnější, ale nějak více se tam nerozebírá, jenom to tajemství drží hlavní hrdinka v sobě. Bylo zajímavé sledovat vývin postavy až do samého rozuzlení.
Pět hvězdiček. U knih s takovouto tématikou je asi zvláštní napsat: Tato kniha je krásná... Ale je krásná, svým osobitým způsobem. Čtivá, chytlavá... a občas úsměvná.
Samotný nápad byl dobrý, ale mám pocit že děj se točil spíše kolem života na amerických středních školách a k hlavní zápletce jsme se dostali až skoro na konci knihy. Hrdinka se chová celou knihu divně a na mě působila zatrpkle a byla mi nesympatická. Důvod jejího počínání mi celou dobu nebyl jasný, až do chvíle kdy se ukázaly její vzpomínky. Myslím že autorka měla dát na začátek knihy nějaký prolog, aby čtenářům bylo od začátku jasné proč se hlavní hrdinka chová divně. Oceňuji však snahu napsat knihu na téma o kterém se ostatní bojí mluvit.
Tato kniha nebyla špatná, ale mě moc neoslovila. Byla dost jednoduše napsaná, což byl asi záměr, ale musím se přiznat, že jsem v některých chvílích vypínala a nějak knihu nevnímala. Měla jisté poslání, ale zhodnotila bych ji jako takový průměr. Co se mi fakt hodně líbí je obálka, ta je nádherná.
Velmi přínosná kniha. Nedávno jsem bohužel viděla film, takže pro mě měly všechny postavy už předem jasné tvary a podoby. Ale přesto mě kniha nezklamala. Autorka se pustila do těžkého tématu, které není zas tolik diskutované, jak by mělo být. Líbilo se mi, že neměla tendence do příběhu vplétat milostnou linku jako je tomu například u knihy Byla jsem tu. Melindino vyprávění bylo uvěřitelné a jeho styl čtivý, nenáročný, srozumitelný, připomínající opravdu spíše deníkové zápisky, čímž mě osobně více oslovil.
Konec byl možná trochu moc otevřený, kdybych neviděla film, kde je přece jen trochu jiný závěr, byla bych asi malinko naštvaná. (Třeba fakt, že rodiče Melindy na posledních stránkách knihy nehráli skoro žádnou roli, mě vážně zklamal.)
Takže pro takové hezké doplnění a srovnání doporučuji po dočtení knihy zhlédnout i stejnojmenný film. :)
MLUV ROZHODNĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ, ať už z důvodu skvělého zachycení pocitů hlavní hrdinky po tak otřesném zážitku nebo kvůli samotnému tématu sexuálního násilí.
Knihu jsem si chtěla přečíst hlavně proto, že jsem kdysi dávno viděla film, který mě hodně oslovil.
Autorka si jako hlavní téma vybrala něco, co je velmi intimní a bolestivé. Ani si nedokážu představit, jak těžké, smutné a depresivní muselo být psaní takovéhle knížky a už vůbec si nedokážu představit, jak se autorce tak brilantně podařilo vystihnout pocity a proudy myšlenek hlavní hrdinky.
Styl psaní mi hodně připomínal deníkové zápisky, to asi proto, že Melinda popisovala plno věcí ze svého života, co se jí stalo, s kým mluvila, co bylo ve škole apod.
Celkově o knize můžu říct, že na mě hodně dolehla z mnoha různých osobních důvodů. Po přečtení knihy, to bylo někdy kolem desáté večer, jsem si musela jít lehnout...až tak moc mě dostala.
A co se mi líbilo, tak že konec knihy je zasvěcen rozhovoru s autorkou, kde se dozvídáme, proč se rozhodla psát zrovna o tomto tématu, co ji k tomu vedlo a jak kniha vlastně zapůsobila na čtenáře. A samotný závěr knihy obsahuje několik telefonních čísel , na které člověk může zavolat, pokud se ocitl nebo ocitá ve stejné nebo podobné situaci, která byla hlavním tématem knihy, což mi připadá jako velice užitečná věc.
Laurie Hals Anderson píše úžasně jediná škoda, že tohle je jediná její přeložená knížka do češtiny. Krátký kapitoly ve kterých se nic neděje byl asi jeden z mnoha problémů všech čtenářek, je to vlastně fajn, protože to poukazuje na to, že v Melindině životě se nic moc toho neděje, bylo to jako číst deník, co jste zrovna našly, sice je to skvělé téma jako například Kruh od Dave Eggerse tak i tahle knížka byla úžasná jedině námětem i když mě anotace moc nenalákala, na jednu stranu jsem brečela a to díky představě, co bych já dělala v této situaci na druhou stranu jsme se o důvodu depresí Melindy dozvěděli, až na konci. Příběh je krátký a přitom má v sobě mnoho, ale z prve by bylo dobré říct, co se Melindě stalo aby jste od začátku pochopili její úvahy a pochody jejího chování.
Od knihy jsem nic přehnaného nečekala a brala jsme ji jako příjemnou oddychovku, kterou jsem si nosila do školy, když jsem četla objemnou bichli Eragona, kterou jsem nechtěla pořád tahat. Nakonec mě ale příjemně překvapila. Vyhovovaly mi i krátké kapitoly, díky kterým jsem se na chvilky mohla odreagovat mezi učením.
Nevím jak přesně mám knihu hodnotit..
Asi začnu tím, že do knihy jsem se nemohla vůbec, ale vůbec začíst.
Připomínalo mi to Deník Mimoňky a podobné blbosti.
Za co si ale kniha zaslouží veliké plus je téma této knihy.
Toto je strašně obávané téma a velice těžké. Autorka musí mít hodně velkou odvahu! Ale je pravda, že to tam bylo rozvinuté jen okrajově.
Spíše se autorka zaměřila na Mel city až nějaký ten čas PO incidentu. Kdyby šla den po dni, knihy by teprve pořádně “zajímavá”.
kniha mě nezaujala, ani jsem nedočetla... Snad někdy jindy