Hovor! - Si si istá, že tebe sa to nestane?
Laurie Halse Anderson
Veľmi pôsobivý román Laurie Halse Andersonovej je príbehom študentky Merryweatherskej strednej školy Melindy Sordinovej. Po traumatickom zážitku na večierku na záver školského roka, na ktorý zavolala políciu, ju spolužiaci začnú ignorovať, lebo nechce vysvetliť, prečo to urobila. Postupom času sa Melinda dostáva do čoraz väčšej izolácie – úplne prestane rozprávať a takmer s nikým sa nestretáva. Svoje pocity dokáže vyjadriť iba na hodinách výtvarnej výchovy prostredníctvom prác, ktoré realizuje pre učiteľa Freemana. Opäť však túži nájsť svoju identitu, zahodiť minulosť za hlavu, a keď sa jej to už-už darí, znova jej cestu skríži Andy. Lenže tentoraz sa už Melinda nedá, odmieta byť ďalej ticho, rozhodne sa postaviť čelom k svojim problémom a povedať, čo sa vlastne stalo. Román, ktorý zaraďujú do kategórie problémovej literatúry, získal ihneď po vyjdení viacero cien a preložili ho do šestnástich svetových jazykov. V roku 1999 ašpiroval na Národnú cenu za literatúru pre dospievajúcu mládež a v roku 2004 bol sfilmovaný.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2016 , Yoli (SK)Originální název:
Speak, 1999
více info...
Přidat komentář
I v případě, že kniha nese označení bestseller, neznamená to, že musí být skvělá. Tak tomu bohužel (alespoň dle mého názoru) bylo i v tomto případě. Kniha sice nijak neurazila, ale ani nenadchla, takový průměr, nezanechala ve mně téměř žádný dojem, což mě docela zklamalo. Jsem schopná o knize přemýšlet i několik dní po dočtení, ovšem v tomto případě tomu tak nebylo.
Jestli jsem si kdy myslela, že jsem našla svoji oblíbenou knihu, mýlila jsem se až do té doby, než jsem přečetla tuhle. S Melindou jsem se na hodně místech ztotožnila, hltala jsem každé (nejen její) slovo. Kniha se četla jedním dechem. Co více dodat... prostě SUPER.
Docela zklamání.. Obálka nádherná,anotace také slibovala.. Ale styl psaní,skoky v příběhu.. No. Nevím mě se to nelíbilo.... na film jsem viděla ukázku,ale nějak mě nepolapil stejně jako tato kniha.. Za mě co to sakrá je.
Proč je tahle kniha v modré barvě? Neměla by patřit mezi červené s největším hodnocením? Sakra, vždyť je důležité téma a ano, může se to stát i mně...komukoliv....bohužel...
S Melindou jsem prožívala každou sekundu. Nutila mě smát se, plakat a radovat se. Neumím si představit, jak se musela cítit, co sakra prožívala, ale jedno vím jistě, že ten ošklivý zážitek jí už nikdo nevymaže z hlavy a bude jí doprovázet po celý její život. Jenže ona to nevzdala a našla v útěchu v malování - ano stromy jsou moc krásné a nikdy nepromluví - ale ona......
Jsem ráda, že tahle kniha vyšla i v česku (protože film je film i když nádherný ale neřekne tolik jako kniha) a i když je krátká, žádné dlouhé dialogy jen prostě pocity a myšlenky mě naplnily ničím krásným.
Na konci knihy je takový menší rozhovor ze spisovatelkou - dostala mě ta část, kdy se jí nějaký kluci zeptali proč hlavní postava této knihy byla naštvaná když se jí stala ta věc...myslím, že nad touhle větou stojí hodně velké zamyšlení a má tisíce důvodu "PROČ?"
Pamatujete, jak jste někdy tak před sto lety viděli film Speak? Mě se líbil (pokud se o tématu dá mluvit jako "líbit") a jsem moc ráda, že mám (konečně) v ruce knihu, která mu byla předlohou. Proč vyšla až teď nevím a zabývat se tím nechci, ale hlavně že vyšla. Překvapilo mě (udělalo radost?), že ve světě má kniha takový ohlas (a že ji dokonce předčítají v Americe na školách). Něco jako Bang Bang You're Dead (myšlenkou, pointou ve mě obě věci tehdy zanechali stejný pocit prázdnoty a opakováním se to neobrousilo), protože jinak mi ty američtí puberťáci v literatuře přijdou jako fakt velký blbci a snažím se jim vyhýbat pokud nejde o podobné případy.
Kniha je napsaná tak, jak se Melinda cítila. Zkratkovitě, osekaně, žádné rozpitvávání emocí, které ji opustily (proto je nemohla rozpitvávat, že? K čemu by to bylo? Že má kniha trochu víc stran? Mě počet vyhovoval.) Forma? Nic bych nevytkla. Protože tahle kniha není podbízivá a nesnaží se uměle zalíbit. Buď jste pro a nebo nejste. Je to snadný.
Dost dobře napsáno, ale asi až pro dospěláka. Pro dnešní omladinu asi styl psaní bude nezajímavý, žádná nastavená kaše a odbíhání k ničemu. Mám ráda knížky co si na nic nehrají a jen vyprávějí. A i přes silné trauma hrdinky je plný sarkasmu.
Nečekala jsem, že tuto knihu přečtu za den. Děj na zadní obálce mi nic moc neříkal, jen popisoval holku, která je samotář a k tomu bez přátel. Říkám: Pustím se do toho. Opravdový příběh ze života, na který jsem musela dlouho myslet. Každé z nás se to může stát:(Ohlasy čtenářů mě dojali a rozesmutnili zároveň. Opravdu nádhera. Nadchlo mně téma stromu.
Viděla jsem film a ten se mi líbil, proto jsem se rozhodla přečíst si i knihu. Co bych tak vytkla, je rozdělení do... no tomu se ani nedá říkat kapitoly. Vadilo mi to, ale dá se na to zvyknout... A pak se mi taky nelíbilo, že je to psané v přítomném čase, minulý mi vyhovuje mnohem víc. A co bych naopak pochválila? Rozhodně příběh. Na něm vlastně není nic špatného... Nepřijde mi nereálný, právě naopak, dost dobře si dokážu představit, že by se něco takového stalo. A je dobře, že jsou knihy jako je tahle. Jen kdyby byla napsaná jinou formou... Pak by to mohla být pecka! Tohle je také jedna z mála výjimek, kdy kniha není lepší než film - tady to je tak plus mínus nastejno. Ale koupě nelituju.
P.S.: Ta obálka je skvělá.
P.P.S.: Nejdřív jsem dala 3 hvězdy, ale pak mě něco donutilo přidat i tu čtvrtou. Co to bylo?
Přidávám se k většině - nadchla mě obálka, která slibovala úžasný příběh. Bohužel téměř od začátku mi bylo jasné, proč Melinda mlčí. Absolutně mi neseděl strohý styl vyprávění v přítomném čase ani jednotlivé skoky mezi kapitolami. Nejsem však cílová skupina, pro kterou byla kniha napsána. Myslím, že náctileté dívky může zajímat, ale sama jim ji doporučovat nebudu. Upřímně - když má kniha na obálce napsaných pět ocenění, která získala, čekala bych pecku. V porovnání s touto knihou máme i my Češi mnohem lepší knihy, které nepotřebují mít soupis referencí na obálce.
Citlivá sonda do duše čtrnáctileté Melindy, která v sobě dusí trauma a má strach promluvit, vypovídá i o "subkultuře" amerických středních škol. Dost mě zarazil přístup rodičů, kteří na dceru kašlali.
Výborná YA kniha o problému, který bychom neměli přecházet. Silný byl i doslov, ve kterém autorka přidala příspěvky od čtenářek knihy.
No...téma vypadalo tak zajímavě a navíc ta titulní stránka...;)...ale bohužel se mě to moc nelíbilo, přečetla jsem se sebezapřením...
Asi už jsem na to moc velká :-), opravdu psáno stylem spíš pro mladší dívky a ještě mě vadil ten americký styl...
Do téhle knihy jsem šla hlavně kvůli úžasné obálce od Myokard. Když jsem viděla její tloušťku, tak jsem se na všechno vykašlala a pustila do čtení. Asi polovinu knihy jsem si toužila rozbít hlavu. Styl psaní mi naprosto nevyhovoval. Byl pro mě neskutečně odpudiví. Ale děj mě dokázal udržet natolik, abych knihu dočetla.
I tak neříkám, že to byl nějaký zázrak. Ale obdivuji autorku, jak dokázala vystihnout mysl třináctileté dívky. Tu otrávenost a to všechno okolo. Za to potlesk. Ten konec se mi zdál, no trochu moc přitažený za vlasy nebo spíš vynucený.
V podstatě mě jen celou dobu zajímalo, co jí donutí mluvit. Takže za mě je to naprosto průměrná kniha. Kdybych mohla, tak bych dala 2 a půl hvězdičky. Takhle se nakláním k 3 hvězdičkám z důvodu nějaké morální či poučné hodnoty.
Na tuto knihu jsem se opravdu těšila. Ze začátku jsem se musela do čtení trochu přemlouvat. Ovšem potom se děj rozvinul. Určitě byla kniha čtivá, ale vadilo mi, že nebyla psaná v kapitolách a také moc nechápu ten "bum" okolo celé knihy. Určitě je tohle téma důležité řešit a nenechávat si to pro sebe, ale něco mi tam chybělo. Upřímně kniha mě zklamala. Jediné co mě bavilo číst byly otázky na konci knihy, které se týkaly autorky. Prostě jsem byla zklamaná.
Knížka se mi dobře četla, ale příběh se velmi pomalu rozjížděl. Vše je zpočátku psané hodně v náznacích a čtenář se až skoro na konci dozví co hlavní hrdinku trápí. Kniha obsahuje téma o kterém je třeba mluvit, ale už jsem četla lepší knihy na toto téma.
Naprosto úžasná a dojemná kniha. Nejvíce se mi líbila část, kde autorka v rozhovoru říká, že když se vám kniha líbí, většinou si z ní něco vezmete...
I když kniha nepatří mezi nejlepší, které jsem četla, líbila se mi. Doporučuji ji všem, opravdu všem. O tom tématu se musí mluvit a je třeba pomáhat obětem. A pokud to má začít u knihy, tak ať je to tato… se šťastným koncem.
Nečekala jsem tak silný příběh, kterým Mluv je. Kniha na mě opravdu zapůsobila a při čtení posledních stran jsem nezadržela slzy. Mrazí mi z toho, co si Melinda musela prožít. A ještě víc, když mi dojde, kolika lidí se to týká. Knížka má poslání, může dodat člověku odvahu, naději...
Tuto knihu opravdu doporučuji, ale myslím si že ne každému se bude líbit a ne každý ji přečte celou. Kniha i pro mě byla velkým oříškem musela jsem se dostat tak do poloviny knihy a až poté mě nechala vstoupit do děje. Však jsem si ji zamilovala a několikrát mě dokonce rozbrecela. Na doporučení jsem zhlédla film, který pro mě nebyl nic extra, nenaplnil má očekávání.
I když je to bestseller , knihu jsem nedočetla. Po pár stránkách jsem knihu odložila, bohužel mě nezaujala.