Hovory k sobě

Hovory k sobě
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/168555/mid_hovory-k-sobe-vFR-168555.png 4 557 557

Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají. Bibliofilské vydání, výbor.... celý text

Literatura naučná Filozofie
Vydáno: , Aulos
Originální název:

Ta eis heauton


více info...

Přidat komentář

thorir
29.08.2021 5 z 5

„Dobro a zlo rozumné a společenské bytosti nezáleží v tom, co právě prožívá, nýbrž v tom, co činí, právě jako ani její ctnost a špatnost nezáleží v tom, co prožívá, nýbrž v tom, co činí.“

Jsou knihy, u kterých se po přečtení sám sebe téměř zoufale ptám: „Proč jsem si ji nepřečetl mnohem, mnohem dřív? Třeba když mi bylo 18?“. Tohle je rozhodně jedna z těchto knih. Je to ale zároveň jedna z těch knih, ke kterým člověk musí dospět. Jak to tedy skloubit dohromady? Nijak. Prostě si ji přečtěte. Kdykoliv. Asi nemá smysl se příliš rozepisovat o moudrosti věků, o použitelnosti do dnešních dní. O tom, jakoby ty tisíciletí mezi sepsáním a současností vlastně ani neexistovali, ani o tom, jak důležitá je láska a oddanost k pravdě v jakékoliv době. Vlastně je i trochu divné hodnotit téměř dva tisíce let starý filosofický spisek, napsaný tehdy asi nejmocnějším mužem doby, císařem a filosofem v jedné osobě, císařem, jehož jméno rezonuje skrze věčnost. Je to úvod do stoické filosofie, do praktické filosofie. Vyplatí se číst dlouze a pomalu, přemítat o každém odstavci, přemýšlet o slovech, větách, sděleních. Vyplatí se mít knihu připravenou a po ruce a ve chvílích smutku a strastí, ale i v dobré náladě, náhodně otevřít a přečíst pár odstavců. Odstavců, jejichž čtení hladí na duši, pozvedá náladu, posiluje morálku a odhodlání žít navzdory životním těžkostem. Není to o pasivitě, není to o lhostejnosti k utrpení vlastnímu nebo cizímu, je to o aktivním životě v pravdě, přemýšlení a hlavně jednání v souladu se zásadami rozumu a pravdy jako nejvyšších ctností. Duše a mysl stoika netrpí.

Doporučuji všem, zejména jako obranu a útěchu před dnešním světem plným lží a pokrytectví.

zaba335
17.08.2021 5 z 5

Asi co víc říct, že je to klasika, kterou ani nejde nějak moc hodnotit, protože toho není hodna.
Marcus Aurelius byl král filozofie a považuji ho za jednoho z nejchytřejších lidí.
Fascinuje mě, že jeho myšlenky jsou tak nadčasové, že i dnes mají dostatečnou váhu k zamyšlení.
Hovory k sobě je právě ta kniha, kterou by si měl každý přečíst alespoň jednou.


pepap
14.07.2021 4 z 5

Jak řekl doktor Hanibal Lecter ve filmu Mlčení jehňátek (což mě motivovalo tuhle knihu číst) : "Čtěte Marka Aurelia, ptejte se, co je každá věc sama o sobě". A to se mi líbí. Ještě od něj něco zkusím.

MikulášV
21.06.2021 5 z 5

Velmi zamyšleníhodné dílo. Tahle kniha se nečte, ta se studuje. Markus aurélius byl skutečně filozof na trůně. Jeho myšlenky a poznatky zde napsané jsou tak nadčasové, že platí i pro moderního člověka 21. století. Osobně mě nejvíc zaujal přístup M.A. ke smrti. Se stoiky určitě nekončím, naopak s nimi začínám.

akrju
04.06.2021 5 z 5

Hovory k sobě jsou kniha, která stojí na třech základních kamenech, které jsou obzvlášť v moderní filosofii nesmírně vzácné a cenné. S respektem k autorovi, římskou číslicí.

I. Jednoduchost, údernost a čistota slova. Nic zbytečného, nula snahy vytvářet kolem sebe pózu skrz úpravu textu. Vše je srozumitelné, často v jednoduchých větách. Obsahu to nebere, naopak!

II. Ne bezdůvodně můžeme v dějinách i přítomnosti nalézt mnohé osobnosti, které Hovory nosí vždy u sebe. Tak jako Aurelius píše o čisté studánce v našem nitru, ke které se můžeme vždy uchýlit, podobně pak mohou sloužit i Hovory. Čistota a jednoduchost obsahu nám odzrcadlí pravou podstatu našich "problémů", které často vlastně ani problémy nejsou.

III. Ukazuje, jak moc je třeba filosofii předně vnímat nikoliv jako obor, který odtažitě, racionálně či jen tak ze zájmu studujeme (abychom pak o něm mohli s podobně postiženými bezvýsledně kafrat), nýbrž v jejím původním slova smyslu - co žijeme a dle čeho konáme.

Shrnuto podtrženo, kniha je výborným úvodem nejen do stoicismu, ale i do (antické) filosofie jako celku. Těžko lze doporučit více.

RaptoR
31.05.2021 5 z 5

Neuvěřitelný, niterný pohled do mysli nejmocnějšího muže své doby. Jedna z mála velkých Knih, která ve čtenáři bude rezonovat dlouho. Z Marca Aurelia člověk nečte, z něj se člověk učí.

Rawar
23.05.2021 5 z 5

Fantastické zamyšlení nad životem v podání tohoto velikého člověka. Silně empatická a vstřícná filosofie, která by měla být v dnešní době více a více připomínána. Jakmile se člověk přelouská přes poněkud akademickou předmluvu začíná krásná atmosférická výprava do mysli bystrého muže s nekonečně dobrým srdcem a bojovým duchem. Vesmír je přeměna, život je představa.

Rawen616
28.04.2021 4 z 5

Zajímavá kniha k zamyšlení. I když tedy ne k souvislému čtení ale spíše na náhodné zalistování a občasné obohacení dne nějakým tím moudrem, neboť je to celé koncipováno jako soubor citátů, poznámek a krátkých odstavců. A ani věk jí neubral na aktuálnosti. Marcus Aurelius, "filozof na trůně" ,byl zajímavou postavou své doby. Jeho myšlenky a pohled na svět obecně operují s pomíjivostí světa i života, neustálých proměnách všech věcí v něco dalšího a působí téměř jako kdybychom četli učení buddhistických mnichů.

Renncha
04.04.2021 5 z 5

Krásná kniha o filosofických otázkách, pohled na svět, porozumění sama sebe, kniha se mi líbila moc a můžu jen doporučit :)

jakub2199
05.03.2021 3 z 5

Pokud bych měl knihu k něčemu přirovnat, tak by to byly budhistické rozpravy nad povahou existence. Autor-císař uvažuje nad rolí člověka i sebe sama ve společnosti. Rozhodně je v knize obsažena řada zajímavých myšlenek a názorů a s mnohou z nich není možné než se ztotožnit. Ovšem, kde mě kniha poněkud odradila byl formát. Je pravdou, že císař zřejmě nesepisoval svoje myšlenky s cílem je vydat jako souborné myšlenky. Což se podepisuje na formátu knihy. Ta není nic jiného než sérií úvah nad nejrůznějšími tématy. Ke knize je tak dobré se vracet jako materiálů ke čtení v průběhu let, ale jako jednolitá četba mě příliš nezaujala. Tedy nejde o spojený text, který postupně vysvětluje nebo objasňuje nějaké téma, ale pouze o sérii myšlenek - ať už jsou jakkoliv obdivuhodné a hluboké.

Marekh
31.01.2021 4 z 5

Knihu jsem četl v roce 2016, ale zapomněl jsem si knihu poznamenat do Databáze knih. Vzpomínám si, že jsem se rozhodoval mezi 3 knihami z antické literatury, které si mám přečíst. Byla to kniha ŠLEHY A ÚSMĚVY, kterou napsal Lúkiános, kniha VÝBOR Z LISTŮ LUCILIOVI, kterou napsal Seneka, a pak kniha Hovory k sobě. Nakonec jsem se rozhodl pro tuto knihu. Musím se přiznat, že si z knihy už moc nepamatuji a docela mne překvapuje, že jsem si nevypsal žádný citát, protože v knize se vyskytuje plno myšlenek. Je to škoda, ale nevadí. Některé citáty jsem si pročetl v komentářích.

Z antické literatury jsem přečetl během mého života jen pár knih, které by se daly na jedné ruce spočítat. Určitě se v těchto knihách nachází hodně myšlenek, vyžaduje to však větší soustředění a klade to na čtenáře vyšší nároky, obzvláště pokud se v těchto knihách vyskytuje filosofie. Z druhého hlediska se člověk může zamyslet nad svým životem a nalézt v těchto knihách životní moudra a inspiraci pro svůj každodenní život. Knihy z antické literatury nevyhledávám, možná je to tím, že tato doba je pro mě příliš vzdálená, ale možná časem si zase nějakou knihu vyberu, třeba žánr drama, poněvadž jsem žádnou knihu z antiky z tohoto žánru ještě nečetl.

Durancie
01.01.2021 5 z 5

"I kdybys měl být živ tři tisíce let a třebas i desetkrát tolik, buď přesto pamětliv toho, že nikdo neztrácí jiný život než ten, který právě žije, a že nežije jiný život než právě ten, který ztrácí. Vyjde tedy nejdelší život najedno s nejkratším; neboť přítomnost je ve všem stejná a ztracená nám nenáleží, a tak se jeví to, co ztrácíme, jenom jako okamžik. Vždyť nikdo přece nemůže pozbýt ani minulosti, ani budoucnosti, neboť jak by ho kdo mohl připravit o to, co nemá?"

Andre2609
27.12.2020 5 z 5

,, Ustavičně měj na mysli, že všechno, co se nyní děje, i dříve se takto dálo, a měj na mysli, že i napříšte se bude takto dít...
A živě si vybav stejnotvářnost celých dějů, jak si už poznal ze své skušenosti, nebo ze starších dějin...
Všude stejná podívaná a stejné úlohy; jen herci a kulisy jsou jiní...

Dech větrů střásá na zem lístky,
stejně i lidské plémě... "

Andre2609
27.12.2020 5 z 5

,, Jaké budou většinou tvé představy, takové bude tvé smýšlení, neboť představami se duše zbarvuje...

,, Věci samy se ani trochu nedotýkají tvé duše, ani nemají k duši přístup, ani nemohou duši změnit nebo jí pohnout...
Jen ona sama se přeměňuje a pohybuje a věcí kolem sebe odhaduje měřítkem soudu o své vlastní ceně...

,, Každý nástroj, každé náčiní, každá nádoba je správná, jestliže plní úkol, k němuž byla vytvořena; a přece ten, kdo ji vytvořil, je při jejím upotřebení mimo ní...
Naproti tomu u věcí, které udržuje pohromadě příroda, je ona síla, která je vytvořila, vždy uvnitř a uvnitř zůstává...
A proto ji máš tím více ctít v té víře,
že budeš-li se sám její vůlí spravovat a podle ní až do svého konce žít, všechno se bude dít po tvém rozumu...
Také ve vesmíru se věci podobně dějí po jeho rozumu...

,, Všichni spolupracujeme k jednomu konečnému cíli, jedni vědomě a s porozuměním, druzí ani nevědouce, jak to říká, tuším, Hérakleitos: že i lidé spící jsou dělníky a spolupracovníky na vesmírném dění...

Ale každý na něm spolupracuje jinak, ba dokonce i ten, kdo je s tím, co se děje, nespokojen, kdo by se tomu rád vzepřel a rád to odvrátil; patrně i takového člověka měl vesmír zapotřebí...

A proto si tedy rozvaž, ke kterým pracovníkům se chceš přiřadit... !
Neboť pořadatel světa tě každým způsobem použije správně a přijme tě v řadu svých pomocníků
a spolupracovníků...

,, Som zložený z hmotnej podstaty
a činnej sily v nej; ale ani tá, ani ona sa nepremení v nič, tak ako ani nevznikla z číreho nič...

Preto bude každá moja časť zaradená premenou v nejakú časť vesmíru, a tá sa zase premení v nejakú inú časť vesmíru a tak tomu bude donekonečna...
Takouto premenou som vznikol aj ja; a aj tí, ktorý ma zrodili, a tak tomu bolo naspäť takisto donekonečna...

Kllara
18.12.2020 5 z 5

Knížka je velice pěkná a doporučila bych ji rozhodně i dalším lidem, které alespoň trochu zajímá filosofie. Je však zajímavé, jak na jednu stranu umí poskytnout velký pocit útěchy, který pramení z toho, že všechno je na světě vlastně v pořádku a všechny útrapy jsou v souladu s lidskou přirozeností. Na druhou stranu kniha může být i zdrojem velké frustrace, jelikož je otázkou, zda je vůbec možné dosáhnout takového ideálního, pokorného, shovívavého a skromného chování, ke kterému vybízí. Nejlepší je dle mého brát knihu jako určitý zdroj inspirace a k tomuto chování se snažit během života alespoň přiblížit, ale zároveň nezapomínat, že člověk je nedokonalá bytost a je naprosto přirozené a správné, že má své nedostatky.

Zajímalo by mě však, co by Marcus řekl na to, že si dnes jeho soukromé zápisky pročítá celý svět.

Sidonka3
20.11.2020 4 z 5

Předně chci napsat, že jsem měla z tohoto díla původně obavy. Jedná se přece jen o filozofickou knihu a já rozhodně nejsem cílovka. Kniha mě překvapila svojí srozumitelností, dokonce některé „morálně povzbudivé“ výroky jsou dnes už všeobecně známé, i tak je dobré si je připomenout. Přemýšlela jsem, co ocitovat a vypíchnout, abych vystihla to nej nebo podstatu myšlenek. Ne, na to si nakonec netroufám, takže nechci říct, že vypichuju zrovna to nej, říkejme tomu, že nakonec je to spíš náhodný než promyšlený výběr. Každopádně kniha může dát alespoň něco komukoli, myslím, že bez rozdílu preferencí a vzdělání. Přijměte mojí pozvánku a malou ochutnávku, prosím:

„Hleď k jádru: na žádné věci ať ti neujde ani její podstata ani pravá cena.“

„Co neprospívá roji, neprospívá ani včele.“

„…úsilí vynaložené na každou činnost má být úměrné její skutečné ceně, neboť si ušetříš roztrpčení, jestliže se nebudeš obírat věcmi méněcennými více, než se sluší.“

„Navzájem sebou opovrhují, a navzájem si lichotí. Navzájem se chtějí předstihnout, a navzájem si ustupují s úklonami!“

PT_
07.11.2020 5 z 5

Když jsem knihu začal číst, říkal jsem si, jakou originální a moudrou knihu držím v ruce. A ono to tak je i není. Kniha je opravdu plná cyhtrých poznatků, poznámek, rad a v předmluvě dokonce nabízí rychlý exkurz do stoické filosofie a historie. V každé knize, do kterých je dílo rozděleno, najdeme něco co se dá konkrétně uplatnit na naši dobu, vlastně na kteroukoliv dobu, jelikož je knížka opravdu nadčasová.

Avšak zhruba v půlce čtení knihy jsem mi došlo, že tohle jsem už někde četl, akorát jinak. Moudré myšlenky nejsou svým způsobem nijak převratné, jelikož je nalezneme ve všech moderních motivačních kníhách na způsob Napoleona Hilla či Dalea Carnegieho. Co jsem si uvědomil bylo, že ony "filosofické střípky", do kterých jsou knihy rozdělěny (nevím, jak to jinak nazvat), jsou vlastně kapitoly dnes velice rozšířených motivačních knih. Za což samozřejmě toto velice kvalitní dílo nemůže a byl to jen můj osobní pocit. Kniha má své vlastní kouzlo a pohled do myšlení filosofa na trůně nám dává opravdu mnoho užitečných rad, jak se lépe chovat a jak být lepší. Lehce archaický jazyk vyžaduje velikou dávku soustředěnosti a knihu je za mě potřeba přečíst alespoň dvakrát.

anja88
29.10.2020 5 z 5

Bible!

vladkavl
12.10.2020 5 z 5

kniha musí být pochopena. a vyžaduje soustředění.

hystericwidow
10.10.2020 2 z 5

Nedočteno. Jedná se o druh knihy, která si vyžaduje druh soustředění, kterým můj mozek bohužel neoplývá. Ale myslím, že jsem o nic moc nepřišla, protože autor stejně furt dokola omílá jedno a to samé. V době svého vzniku to možná bylo revoluční, ale pokud už máte v podobném stylu toho víc načteného, absolutně nic nového vám to nepřinese. Ještě malá osobní poznámka: Četla jsem výtisk z knihovny, ve kterém byly vepsány vlastní poznatky tužkou a většina textu byla podtržena (patrně nějakým INTELIGENTEM), což mě taky dost odvádělo od čtení. Pokud skutečně existují čtenáři, kterým přijde v pohodě popsat takhle CIZÍ MAJETEK, prosím, odstřelte se! Děkuji.