Hra s tajemstvím
Naomi Wood
Píše se rok 1922, osmnáctiletý Paul Beckermann nastupuje ke studiu na Bauhausu a okamžitě ho okouzlí jak atmosféra školy, tak noví spolužáci a přátelé. Zejména Charlotte, svérázná a trochu tajemná studentka z Prahy, která ho přitahuje tím víc, čím blíže ji poznává. Paul ale není jediný, kdo usiluje o její lásku, a mezi zprvu nerozlučné přátele tak brzy vstoupí utajovaná rivalita. Politická situace ve Výmarské republice se vyostřuje, kosmopolitní Bauhaus čelí stále větším potížím a také skupinka přátel kolem Paula a Charlotte se pod tlakem milostných vzplanutí a vzájemných zrad postupně rozpadá. To nakonec vede k tragédii, jejíž ozvuky na Paula doléhají ještě i o několik desetiletí později. Z předválečné doby si odnesl tajemství, které ho ani s přibývajícími roky nepřestává tížit. Když se nečekaně objeví dávný spolužák z Bauhausu, Paul letité mlčení konečně prolomí.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2022 , AkropolisOriginální název:
The Hiding Game, 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zaujala kvůli Bauhausu a díky němu jsem ji i dočetla. Zaujalo mě i prostředí předválečného Německa.
Samotný příběh se mi moc nelíbil. Postavy jsou kromě vypravěče takové zastřené, a ten mi byl dost nesympatický. Víc by se mi líbilo, kdyby autorka popsala i pohled a motivace ostatních.
Tohle není hra jen s tajemstvím, ale především s vinou, žárlivostí a sebou samým, svou vlastní malicherností a sobeckostí, která nemůže skončit jinak než tragicky. Obzvlášť pokud žijete v Německu, kde vzrůstá všeobecná nesnášenlivost, a vy nezapadáte do společensky akceptovaného obrazu toho, jak máte vypadat, co máte dělat a čím se živit. Úplně chápu, proč autorka měla potřebu napsat něco takového. Jako lidstvo jsme opravdu nepoučitelní.
Nebylo to špatné. Další z mnoha pohledů na předválečnou Evropu, resp. Německo, navíc příběh je zasazen do prostředí Bauhausu, což mě hodně zaujalo. Hraje se zde s tajemstvím, jak název napovídá a až na konci přijde rozluštění, ale celkově mám pocit, že tomu něco chybělo.
Nelituji, že jsem četla, už pro to seznámení s postavami Bauhausu, ale asi jsem čekala víc.
Poctivých by bylo 3,5*.
(SPOILER)
S ohledem na to, že kniha vyšla na Velký knižní čtvrtek, vůbec jsem nečekala, že budu psát první komentář!
Nedařilo se mi na začátku do knihy začíst (proto jsem ji dočetla až předevčírem). Paul mi vlastně (takhle zpětně) nebyl moc sympatický a nějak jsem se s tím neuměla popasovat.
Zajímavý to pro mě začalo být až po incidentu v lázních, kdy to nabralo na obrátkách a rozjelo se to.
Rozhodně nejlepší pak byl děj odehrávající se v Berlíně, tam jsem se fakt začetla a čekala jsem, jaké bude rozuzlení. Ještě stále ve mně doznívají dojmy z dočtení, nerozhodla jsem se, kdo je klaďas a kdo ničema, díky uměleckýmu prostředí byla tahle kniha trochu jiná než ty, které běžně čtu, ale Bauhaus je pojem a já byla fakt zvědavá.
Za sebe doporučuju - hledejte si lidi a díla, o kterých se v knize píše! Trochu vám to pak přiblíží momentální náladu hrdinů :-)
Dávám 4 hvězdy, protože Hra s tajemstvím byla dobrá!
Těžce se mi kniha četla. Snažila jsem se napojit na postavy a jejich osudy. Hlavně na Paula a jeho myšlenkové pochody. Líbilo se mi prostředí Bauhausu a život v Německu před válkou, to myslím bylo skvěle popsané, jako by okrajově, ale spíš tak jak to vnímali obyčejní lidé.