Hráči na vinici Páně
Peter Matthiessen
Román severoamerického přírodovědce zachycuje dramatický konflikt bělošské a indiánské civilizace uprostřed amazonských pralesů. Zároveň rozehrává parafrázi historického dramatu dobývání amerického kontinentu. Protagonistou je poloviční Indián s univerzitním vzděláním, který mezi Indiány kmene Niarunů hledá kořeny indiánské minulosti a tradice a tímto způsobem doufá nalézt i cestu k sobě samému. Na své pouti poznává, že primitivní svět jeho předků je odsouzen k zániku, sám pro sebe však nachází smíření a harmonii, po které ve světě bílých marně toužil. Na podkladě několika osobních dramat tak autor v příběhu prostoupeném množstvím zajímavostí etnografického a antropologického charakteru líčí sugestivní obraz velkých dějinných rozporů a klade zásadní otázky o vztahu člověka k přírodě.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1983 , OdeonOriginální název:
At Play in the Fields of the Lord, 1965
více info...
Přidat komentář
Je to o střetu civilizací? Ano. I když ve mně kniha evokovala ještě Mlčení Š. Endoa. Řekl bych, že je to i kniha o hledání sebe sama, možná i Boha. Já tu vidím hlavně střet mezi Moonem a Quarrierem, mezi ne-vírou hledající cestu možná ve vědě (jiné formě poznávání) a návratem zpět, který už také není možný. Každá postava má v knize své poslání, každá je nějakým typem přístupu k životu, k lidem, k civilizaci, k Indiánům. Paradoxně mně připadá nejschopnější katolický misionář, který vlastně je nejmenším dogmatikem a jde mu o člověka, ať je jakýkoliv. Byly chvíle, kdy jsem chtěl knihu odložit a nedočíst, ale nedalo mi to.
Do nového roku s naplněním rčení "cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly" a pořádným pocitem studu za bílou rasu kvůli jejímu naplňování onoho dobrého (?) úmyslu v podobě misií u indiánů. Mezi hráči na vinici Páně tak nastává vybíjená všech proti všem. Nejhůře se mi přistupovalo na jednání misionářů, zvlášť pro jejich neochvějné přesvědčení, že křesťanství je přesně to, co indiánům dosud chybělo (cituji jednoho z nich: "Lepší mrtví, než kdyby žili v hříchu!"), i pro nesmyslnou přetahovanou mezi katolíky a protestanty. Postava židovského Moonova kamaráda by mohla být i zábavná, nebýt jeho bombardovacího úkolu zadaného tím vůbec nejhorším člověkem, bohužel mocným. Bylo pro mě těžké přistoupit i na indiánský způsob uvažování, ale – byl to jejich život; větší paseku v hlavách i charakteru jim koneckonců nadělali právě bílí misionáři. A hlavní hrdina Moon, rozkročený původem i smýšlením mezi oběma rasami, nakonec zvolil - v dobrém úmyslu - to bližší, ale …
Kniha, která mě obsahově ničila. Zůstal ve mně pocit, že být Bohem, semlela bych všechny "hráče na vinici" na hnojivo, a i tak by tu půdu spíš otrávili. Musela jsem ji číst po etapách – a dala mi zabrat, přiznávám. Zůstal mi pocit hořkosti a otázka PROČ.
Dobrá kniha s kvalitnými postavami a dobrou zápletkou, ale, podobne, ako filmové spracovanie s Tomom Berengerom ako Moonom, ani ona ma ktovieako neuchvátila. Nudila ma síce menej, než som čakal, ale že by to bola nejaká moja srdcovka...
Krásná a silná kniha s nadčasovým příběhem.Těch indiánů vám bude na konci líto,ostatních lidí v příběhu nikoliv.90%.
Jedna z knih, které mi změnily pohled na svět. Podle popisky by se mohlo zdát, že jde o vyprávění o kytičkách a indiánech s holou zadnicí. Opak je pravdou. Je to příběh silný, až hrozný, naturalistické popisy a vykreslení hrdinů je naprosto výjimečně působivé. Nádherná kniha, která děsí svou skutečností a pravdivostí. Jedna z těch, na které myslíte i během vaření polívky, ale rozhodně se neusmíváte, spíš bojíte, ale až s perverzním strachem těšíte, co bude na další straně.
Až s odstupem času si uvědomuji, jak je ta kniha silná. Zpětně se mi vybavují scény tak, jako kdybych je sama někdy prožila. Úžasné, opravdové a drsné.
Štítky knihy
zfilmováno Jižní Amerika pralesy misionáři Amazonie jihoameričtí Indiáni román pralesa
Čtení krásné.