Hrad mám, hledám prince
Susanna Kubelka
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38488/hrad-mam-hledam-prince-38488.jpg
3
72
72
Dědička hradu očekává příjezd svého milence a mezitím se svým strýcem najde falešný maďarský poklad.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1995 , Ikar (ČR)Originální název:
Burg Vorhanden Prinz Gesucht, 1995
více info...
Přidat komentář
Humorná knížka k oddechu. Nepopadala jsem se smíchy za břicho, ale usmívala jsem se skoro pořád.
(SPOILER)
Tohle mě zničilo. Knihu jsem obdržela před čtyřmi lety jako dárek od své maminky, pravda je, že můj žánr v žádném ohledu netrefila. Přečetla jsem asi třicet stran a přestalo mě to bavit. Rozjezd této knihy není zrovna ten nejrychlejší, kdybych byla víc hnidopich napsala bych, že si nejsem jistá, jestli se ta kniha vůbec rozjela. Před rokem jsem si dala za úkol, že to dočtu. Začalo to pomalu, co měsíc to kapitola. Včera jsem se hecla a dočetla zbývající.
Je těžké hodnotit, ale mám pocit, že mi postavy přirostly k srdci. Anetta je hloupá, ale tím způsobem, který je uvěřitelný znám dívky, které ze sebe nechaly tahat peníze od svých milých. I když její případ je trochu extrém.
Co mi scházelo? Větší prostor Anettě a jejímu vztahu, přece jen to v knize doslova bylo, že se viděli a hned to klaplo, kde je nějaké seznamování nestačí se potkat jen u řeky. (Ano, znali se od dětství ale i tak.)
Vztah Anetty a její matky, to bylo dost podivné, možná to víc rozvést. Strýček Eduard si mohl na konci namluvit Lotte. Řekla bych, že to mezi nimi jiskřilo.
Příběh Oliviera byl nezakončený.
Ten zelenooký parchant, mohl dostat víc za uši.
Příběh byl vcelku předvídatelný.Trochu vadilo , že 4/5 se toho moc nedělo a pak naráz bylo vše vyřešeno.Nicméně to, jak autorka pracuje s popisem postav,šperků interiérů,jídla i krajiny činí ze S.Kubelky mou oblíbenou autorku.
Očekávala jsem trochu víc, zřejmě jsem se namlsala u knihy Druhé jaro Mimi Tulipanové, která byla skvělá a také Ofélie se učí plavat neměla chybu.
Knihu jsem dostala od mamky a čekala jsem, že to bude jedna z dalších přeslazených romanťáren, kterých máme v knihovně tuny. Opak se naštěstí stal pravdou. Romantiky tam moc nebylo a Anetta taky nebyla nějaká ufňukaná dívenka, který oplakává svůj ztracený vztah. Společně se strýčkem Eduardem, teplomilnou babičkou a papouškem Bonniem se rozhodnout najít ztracený maďarský poklad....
Lehounká situační fraška, četba na jedno odpoledne. Vtipné, svěží, ale tím jak je to pořád třeskutě veselé, to po pár kapitolách začne unavovat. Zřeštěností mi to trochu připomnělo Takovou normální rodinku Fan Vavřincové, ovšem tentokrát se děj odehrává ve vyšších sférách a je pěkné, jaké tam mají starosti:) Takže nic převratného, ale ani nic špatného. Pro pobavení jedno přečtení stačí, k této knize se čtenář podruhé vracet asi nebude.
Oddechovka na léto. Hlavní postava - Annetta - nevýrazná, zcela zastíněna postavou strýce a babičky. Nejvíce jsem se pobavila nad kousky papouška kakadu Bonnie. Na knihu jsem slyšela samou chválu, pro mne je to průměr, tři hvězdičky.
Čekala jsem víc. Trošku nudné čtení, ale asi to bylo tím, že jsem jako první četla od této spisovatelky knihu, která se mi velice líbila a žádná další se jí již nevyrovnala. Ani tahle.
nic moc, nebylo to špatné, ale jsem náročnější čtenář, možná vhodná spíš pro mladé romantické slečny
Byla jsem zklamaná, dočetla jsem ji jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to dopadne. Čekala jsem tedy alespoň nějaký závěr hodný takovéto lehce červené knihovny, ale ani ten závěr mne nenadchl.....žádné očekávané překvapení........nevím, co si o tom myslet......Ofelie je prostě pro mne top - tohle byl dárek, takže darovanému koni........
Už dlouho jsem nebyla z knihy tak zklamaná. V popisu je uvedena jako hlavní hrdinka mladá žena, která se vrací se sklopenou hlavou domů a čtenář je klamně váben myšlenkou, že právě doma nalezne vytoužený klid a lásku (už podle obalu knihy). Ve skutečnosti by ale hlavní hrdinou měl být právě zmiňovaný hrabě, kolem kterého se točí celý příběh. Rádoby romantický příběh je ve skutečnosti lehce dobrodružný příběh starého muže, který hledá rodinný poklad ve zdech svého hradu. Celá romance "hrdinky" se ve skutečnosti po shrnutí vejde na dvojstránku a ještě velice okrajově... Takže milé čtenářky, tuto knihu kupte spíše svému dědečkovi, protože ten z příběhu bude mít mnohem větší radost, než my ženy...
Svérázné postavičky, příjemné, humorně laděné oddychové čtení. Jen Anetta sama, které náleží ich forma, je poněkud bezvýrazná.
lehká, svěží četba. představovala jsem si život na zámku, sladké "nicnedělání", chvíle pohody. opravdu zajímavé prostředí.
Krásně napínavá kniha.Mám ji ráda.Když nemám nic nového,beru totu znova a znova.
Je to sice údajně čtení pro holky, ale mě se to docela líbilo. Dobrý námět, děj ubíhá svižně, postavy mají hlavu a patu a hlavně závěr není nijak přehnaný. Taková malá oddechovka na víkend na chatu, když venku zrovna prší a není co dělat...a taky není po ruce žádná jiná kniha:)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2004 |  Konečně přes čtyřicet: Zralé ženě patří svět |
| 1995 | Madame dnes přijde později |
| 1995 | Hrad mám, hledám prince |
| 2000 | Roztržená šněrovačka |
| 2006 | Druhé jaro Mimi Tulipanové |
Mile mě překvapilo, že to není jen ženský román, ale je tam hodně humoru a taky chvílemi dobrodružství. Postavy na hradě mi byly sympatické. Jak už tu někdo psal, byla místa, která by se dala více rozvést, ale třeba by se zase rozmělnila linka románu. Za mě čtivé, oddechové a humorné.