Myslím, že by tahle stará knížka mohla zajímat jak obyvatele z okolí Volyně, tak i čtenáře odjinud. Ukazuje život tak prostě, jak se kdysi události odehrávaly a jak to bylo jistě podobné i v jiných krajinách. A ještě je to podáno čtivě, citlivě a v návaznosti na osudy a myšlenky skutečných Menčíků z Dobrše a jejich vrstevníků.
… Staří světáci popíjeli v hospodě u Dražných, mladí u Soukupů. Zábava starých tekla jako pivo, u Soukupů se však brzo započala hádka a schýlila se k pranici. Cihláři nadali cirkusákům komediantů, cirkusáci nazvali je otrhánky z cihelen. „Komedianti ven!“ ozval se v zápětí povel k útoku. Židle zarachotily, sklenice se hrozivě zdvihly, až jejich obsah vyšplíchl po šenkovně. Lejsek obrátil židli, utrhl z ní nohu a napřáhl ji proti cirkusákům. Napadení tasili nože. Rozvášněný chasník nepřemýšlí, co bude dále, až klacek nebo sklenice zasáhnou hlavu protivníka. Že přijde četník z Přečína, spoutá mu ruce řetízky a odvede k soudu do Volyně, že bude jedna rodina naříkati a druhá trnouti úzkostí o raněného syna…
str. 53
„… Hle, v čelo našeho státu povolal národ náš takového statečného, novodobého rytíře, jenž po celý život bojoval o vítězství pravdy a nakonec pustil se hrdinsky v těžký zápas za svatá práva národa, v němž zvítězil statečností a silou svého ducha. V něm máte svůj názor, jej následujte!“ řekl Menčík vroucně, ukazuje na obraz štíhlého, vážného presidenta, vsazený do nejkrásnějšího rámu, jenž vyšel kdy z Menčíkových rukou.
Myslím, že by tahle stará knížka mohla zajímat jak obyvatele z okolí Volyně, tak i čtenáře odjinud. Ukazuje život tak prostě, jak se kdysi události odehrávaly a jak to bylo jistě podobné i v jiných krajinách. A ještě je to podáno čtivě, citlivě a v návaznosti na osudy a myšlenky skutečných Menčíků z Dobrše a jejich vrstevníků.
… Staří světáci popíjeli v hospodě u Dražných, mladí u Soukupů. Zábava starých tekla jako pivo, u Soukupů se však brzo započala hádka a schýlila se k pranici. Cihláři nadali cirkusákům komediantů, cirkusáci nazvali je otrhánky z cihelen. „Komedianti ven!“ ozval se v zápětí povel k útoku. Židle zarachotily, sklenice se hrozivě zdvihly, až jejich obsah vyšplíchl po šenkovně. Lejsek obrátil židli, utrhl z ní nohu a napřáhl ji proti cirkusákům. Napadení tasili nože. Rozvášněný chasník nepřemýšlí, co bude dále, až klacek nebo sklenice zasáhnou hlavu protivníka. Že přijde četník z Přečína, spoutá mu ruce řetízky a odvede k soudu do Volyně, že bude jedna rodina naříkati a druhá trnouti úzkostí o raněného syna…
str. 53
„… Hle, v čelo našeho státu povolal národ náš takového statečného, novodobého rytíře, jenž po celý život bojoval o vítězství pravdy a nakonec pustil se hrdinsky v těžký zápas za svatá práva národa, v němž zvítězil statečností a silou svého ducha. V něm máte svůj názor, jej následujte!“ řekl Menčík vroucně, ukazuje na obraz štíhlého, vážného presidenta, vsazený do nejkrásnějšího rámu, jenž vyšel kdy z Menčíkových rukou.
str. 180