Hrady Václava IV.
František Záruba
podnázev: Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci. Hrady Václava IV. jako dějiště pohnutých osudů syna Karla IV. dlouhodobě přitahují pozornost badatelů a vzbuzují zájem laiků. Autor publikace se opírá nejen o výsledky těchto bádání, ale vychází i z vlastního zájmu a výzkumu hradních areálů doby Václavovy. Významné postavení v knize zaujímá umělecko-historická interpretace hradů, posuzovaných v kontextu stavební produkce celého 14. století, již lze snad nejvýstižněji charakterizovat coby „cestu od hradu k zámku“. Kromě činnosti dvorské hutě, výtvarných souvislostí hradní architektury a historického kontextu je čtenář detailně obeznámen také se stavebními úpravami či výstavbou, již v daném období prošel Pražský hrad, Kaple Všech svatých, Loket, Žebrák, Vlašský dvůr či Nový hrad u Kunratic.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2014 | Hrady Václava IV. |
2015 | Hradní kaple I. - doba přemyslovská |
2016 | Hradní kaple II. - doba lucemburská |
2013 | Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby |
2017 | Dvůr a církev v českých zemích středověku |
Badatelsky nesmírně podstatná a objevná práce, velmi přesvědčivě přepisující či minimálně značně korigující závěry starší literatury. Kniha ovšem není postavena jako nějaká programová opozice vůči těmto starším badatelům, František si jejich badatelské práce naopak zjevně nesmírně cení. Ostatně, objevnost knihy vychází nejen z přesvědčivě provedených komparací či stylového rozboru, ale minimálně stejně silně také z vyčerpávajícího studia starší literatury a z doslova mravenčího studia starších nepublikovaných archeologických a stavebněhistorických poznatků. Mnohdy přitom, především u pražského hradu, jde o skutečně olbřímí množství autorem prostudované dokumentace.
Pokud lze knize i něco vytknout, je to především zcela nedostatečná práce výkonného redaktora. V textu je nepříjemně velké množství překlepů, stylistických neobratností, vět které patrně po dodatečně upravě už nikdo nepřečetl v celku atp atd. Mimo to textu chybí adekvátní závěr. Sice jej supluje přehledová syntetická kapitola věnovaná otázce dvorské huti, ovšem ta je umístěná hned v první třetině textu. Adekvátní by bylo také větší množství plánové a fotografické dokumentace.
Vzhledem k zásadním badatelskému přínosu práce jsou to vše samozřejmě jen nepodstatné, byť nepříjemné drobnosti.
Celkový dojem: 85%