Bitva
Dmitrij Rus
Hraju, abych žil série
< 5. díl >
Území ruského klastru se otřásá pod nohama pochodujících vojsk. Rozhněvaní bohové zachmuřeně shlíží z nebes. Sítě tajných služeb se do sebe zaklínily jako smečky psů v zuřivé rvačce. Statisíce rozumných bytostí se vesele řežou navzájem. Tohle už není žádný herní quest ani meziklanová potyčka o ovládnutí perspektivní lokace. Tohle je válka, válka světů! Do Údolí Strachu míří davy uprchlíků a bojová síla Aliance se formuje v zaťatou pěst. Gleb už není jen obyčejným šéfem klanu. Stal se z něj skutečný vůdce a středobod krystalizace sil odporu. Na svých zádech cítí vyděšené pohledy dětských očí. Slyší tlukot srdcí, která do něj vkládají veškeré své naděje. V takové chvíli nemá na výběr, odbočit z cesty už nejde.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Битва (Bitva), 2014
více info...
Přidat komentář
Další velmi čtivý díl této série. Na začátku jsem se trošku nudil, ale pak se děj klasicky rozjel a už jsem nebyl schopen knihu odložit, dokud jsem jí nedočetl. Howgh.
Jednoznačně sestupná tendence série. Došly nápady, přibyla ruská propaganda, autorovi se do toho nějak přimíchala příručka mladých rozvědčíků KGB?
Asi zatím nejslabší bude všech dílů. Dej se hodně proměnil do řešení globálních problémů celého světa, místo toho, jaký další skvělý předmět získá náš hrdina, nebo kdy už konečně postoupí na další level, aby se naučil další vytoužené kouzlo. Úplně chybí texty hernihi interface, který nám dával těm super pocit a na který jsme se vždy těšili. Snad se ho dočkáme v dalším díle
Zatím nejslabší díl série. Doufám, že celé série . Je mi jasné, že každý den není na růžích ustláno, ale mrzí mě to.. v ději jsem se kolikrát ztrácela, kolikrát jsem nevěděla, co se děje a o co zrovna jde a Rus příběh vyprávěl takovým divně uspěchaným stylem. V předchozích dílech bylo všechno jasné, přehledné. No, uvidíme, co přinese další díl.
Další díl a zase o něco větší zklamání. Autor se bohužel odvrací od původního úspěšného konceptu a na přitažlivosti díla je to znát.
Při čtení často narážím na pasáže, které neposouvají děj kupředu a tváří se jako výplň. Pokud zrovna narazím na zajímavou část, tak
ji autor prolétne rychlostí blesku, asi abych si ji náhodou neužil. Možná je to tím, že Dmitrij sekal každý rok jeden díl jak Baťa cvičky a na výsledném díle je to znát. Na každé další knize víc a víc...
Z mého pohledu je tento díl bohužel zatím nejslabším z celé série.
Ani mi tak nevadí do jisté míry předvídatelné dějové zvraty (tomu se asi autor nikdy úplně nevyhne). Trochu horší už je to s proměnou celkem sympatického hrdiny v machra shlížejícího na ty kolem z výšky moci a bohatství. Nicméně chápu, že cílovou skupinou jsou náctiletí, kteří se s takovým přístupem často rádi ztotožní. Co mi fakt ale začíná vadit, je silně ideologická rovina díla. A také už celkem nechutný s ní spojený patos v porcích, které se mi začínají zajídat.
Začalo to celkem nenápadně už v minulých dílech. Říkal jsem si, že to je nejspíš úlitba současnému Putinskému režimu, který je možná v současnosti tvrdší, než poslední léta režimu Brežněvovského. Takže když v roce 203X hrdina hodlá prověřovat případné špehy tím, zda znají vtipy na Jelcina, jen jsem se usmíval a říkal si, že těžko může psát o vtipech na Putina, protože by mu knížku nikdo nevydal. Naprosto zjednodušené dělení na dobré a zlé podle národnosti a rasy… dejme tomu, autor potřebuje jednoduché a jasné situace. Když Gleb studoval spisy Stalina a básnil o unikátní ruské duši, budiž. V tomhle díle to ale už zachází fakt daleko.
Tady už to není vtipné, ani náhodné a začínám mít podezření, že si to autor opravdu myslí. Nebo se domnívá, že s tím budou souznít jeho ruští čtenáři. Nebo ho k té propagandě někdo tlačí? Těžko říct. Každopádně tu ideologie a ruská státní propaganda na čtenáře už pouze nepomrkává, ale zjevně se na něj nepokrytě a drze šklebí. Na kvalitě to knize vůbec nepřidává.
Scéna, kdy (pozor spoiler) Gleb s celým klanem sleduje pod dohledem agenta GRU záznamy z „poprav“ otrávených, zdrogovaných a jinak ruskou státní mocí vražděných reálných lidí „odsouzených“ ve své nepřítomnosti a vůbec mu to nepřijde v nepořádku, načež obdrží z rukou stejné státní moci vyznamenání od „samotného prezidenta“ a v sále se ozve dojatý vzlyk… To byla chvíle, kdy jsem knížku málem odložil a váhal, zda mám ve čtení vůbec pokračovat.
Nakonec jsem dočetl, ale je mi trochu líto, že pěkná svižná série specifického žánru se začíná brodit takovým ideologickým bahnem. Koupi příštího dílu si třikrát rozmyslím.
Škoda.
Tento díl mne zase až tolik nebavil. A jako u předešlého dílu jsem se nemohla zezačátku začíst.
Mně se to nelíbilo. Být tohle první díl asi bych už další nečetl. Až jsem mněl problém to dočíst a místy jsem i přeskakoval odstavce. K predchozím dílům jsem se několikrát vrátil a přečetl jsem si je znovu.
Mno u tohohle dílu to opravdu nehrozí.
Mně osobně tam scházela klasická herní situace kdy parta kamarádů vyrazí vycistit nejaky dung, splnit nejaky ten qest, vyrazi nafarmit nejaky material na craft, raid atp.
Tak trosku mi to pripomina spis politiku nez hrani. To neni navazeni se zadnym konkretnim smerem prostě jen muj osobni pocit.
Doufám poslední díl mile překvapí
za mňa najslabší diel série aspon zatial. nevravím že brak ale bolo to oveľa viac nuda . a autorove neustále poznámky o velkom ruskom medvedovi boli miestami až na nervi lezúce. ale nakoniec som pri tom nezaspal čo je v celku dobré znamenie :)
Tohle mě fakt šíleně baví. Jedna šílená akce střídá další, ještě šílenější a mě to sedí jak p*del na hrnec. Jako jo, užila bych si i pomalejší tempo a ocenila bych soustředění se i na jiné, opomíjené věci, ale copak se lze zastavit, když se na vás řítí lavina hráčů dychtící po zničení Velechrámu? Gleb to prostě nemá jednoduché. Naštěstí není tak hloupý aby se vše snažil zvládat sám, takže se mu i přes nepříznivou situaci daří. I když zrada a selhání se nevyhne ani jemu.
Líbí se mi jakým stylem autor, prostřednictvím Gleba, vyjadřuje svojí lásku k vlasti, rodině a přátelům. Je jasný že v reálu to takhle málokdy funguje, ale představa je moc pěkná.
Těším se na konečnou (snad) bitvu a jsem zvědavá jak dopadne.
IG: zrzi_cte
Tento díl je vlastně takové strategické přešlapávání na místě. Dochází k formování sil, přesunům na frontách a zastavení se na barikádách. Gleb skáče z jednoho (časo)prostoru do druhého. Konečně vyrovná levelový deficit.Vyčistí cestu Maoistům. Nakopne zadnici imperialistům, dostane vyznamenání od "Putina", předvede pár bohatýrských činů, kterými předčí Ilju Muromce i Čurilu Plenkoviče, jen nějaký kolemjdoucí Obejda si s ním pohraje.
Jako vždy je to přitažené za vlasy, přehnané, chvílemi fantasy lavíruje na hraně sci-fi, říkáte si, jaké božské staty ještě autor pro Laitha vyhrabe. A v tom je ten problém. Pro hlavního hrdinu už se horkotěžko hledá soupeř, a tak ono to už i nudí. Proto 3,5 hvězd jako kokrokr...
Gleb už je fakt hodně mocný a trochu pokulhávají akce jeho soupeřů, ale mě se to pořád líbí. Jen je škoda, že knížky nemají více stránek ( třeba jako Malaz:-)).
Začátek knihy je trochu chaotický. Autor snad píše co ho zrovna napadlo a na nějakou osnovu příběhu najíždí až po pár kapitolách. Děj se většinou věnuje událostem a bojům v klastru. V druhé polovině knihy začíná do popředí vystupovat Gleb a jeho klan. Velekněz stěhuje na své území vojenskou alianci „Kouř”, uzavírá nové spojenecké smlouvy a na útok odpovídá hromadným napadením hradů nepřátel. Tři a půl bodu.
Bitva
(SPOILER) Gleb dělá psí kusy, burcuje spojence, hledá výhody, vymýšlí strategie – přesto je to všechno takové příštipkaření a i když odtikávají poslední sekundy imunity Velechrámu a na konci minulého dílu pořádně nakrkli Světlolícího, je celá partička kolem něj naprosto nepřipravená, když Světlouši převezmou iniciativu a nakopou jim zadele. Díky časové výhodě pak Glebovci vývoj zvrátí, ale to jsou všechno jen takové bojůvky, ta pořádná teprve přijde.
Co mě tady moc bavilo byly všechny bitky. Některým se věnovalo prostoru víc, jiné byly hop sem, hop tam, ale užila jsem si je. Gleb zatím pořád tahá z klobouku neotřelá řešení, i když i jemu už začíná téct do bot. Nepřítel užívá jeho teleportovou strategii bitev a zrádce z vlastních řad také slušně podkopne nohy. Ale měl by se nad sebou zamyslet – na jednu stranu se vysmívá Šuej-fangovcům, že stojí na osobnosti vůdce a bez něj se zhroutí – a sám má to samé. Jakmile je Gleb nedostupný, nikdo si ani nezaváže tkaničku. Pak se vrátí a oddychne si, že ostatní nestihli nic pokazit? Kam se poděli všichni ti Stasové a Krunýřové, kteří do té doby úspěšně veleli svým lidem?
Politika a ženy. To se v sérii zvrtlo a je to horší a horší. Ruský medvěd, ruská duše, bezostyšné debaty na téma poprav nepohodlných čínských spojenců v reálných válkách v době, kdy už nebyli třeba, masakr a následný projev prezidenta, medaile, slzičky. Ženy s plným poprsím neustále nosí jídlo a pití, uklízí a roztomile se červenají, když je kdokoliv osloví a odlifruje do postele. Ultra boss Ruata, která v prvních dílech zmákla úplně všechno, povodila si Gleba, přivolala božstvo, vytáhla manžela z Nicoty... se tu ustrašeně tiskne k jeho boku a on jí pohladí a políbí do sametových vlasů... Proč?
Tři hvězdy se mi dát nechtějí, protože ty bitky byly bezva, ale čtyři jsou moc. Takže 3,5, zaokrouhleno nahoru.