Hrdelní pře anebo Přísloví

19.06.2022

Krásný příběh, nádherná čeština.

17.09.2021

Děj hyne zavalen krasořečí. Méně by v tomto případě bylo určitě více.

22.12.2020

Můj milovaný román.
Jeho hrdinové "bývají přístupni důvodům lásky a jsou náchylní k rvačkám. Mají srdce plné krve a uši jim zčervenají pro slovíčko. Rvali by se s chutí a po sousedsku až do konce nelitujíce nějaké kapičky, jež stříká, ale to vše jsou způsoby lásky." (str. 163) To je celý Vančura. A jinde: "Kdyby mi soud byl k tomu propůjčoval moc, trestal bych i svatoušky, páchnou mi čertovinou." (str. 65).
Ovšem kromě pře, kterou spolu hrdinové vedou, je v názvu upozorněno tím "Přísloví", že tady (ještě asi více než jinde u Vančury) jde i o jazyk. Není to s ním jednoduché ... Holt "slovesnost je právě tak hezká holka jako Leonie a stejně tě podvádí. Ale nic si z toho nedělej, že spí s jinými." (str. 173)
A to nejdůležitější Vančurovo poselství nakonec: "... smáti se je lépe věděti." (str.25)

05.03.2020

Nedosahuje tak přímočaře hvězdných výšin Rozmarného léta či Kubuly, ale Vančurovým hravým a přímo labužnickým přístupem k českému jazyku je i tato kniha prodchnuta měrou nebývalou. Jsem však snadno ochoten uvěřit, že ne každému je dáno jeho skvostného ducha ocenit. Ovšem jak píše ve stylovém úvodu Jiří Opelík: „I při četbě kněh platí, že dobrá vůle koláče jídá. Kdo však přesto má vyschlý roh, ať se netrudí, že zatím s „Hrdelní pří“ neuspěl. Dobré jest počkej. Jednou jablka i pro něho uzrají a pak sama sprší.“

17.02.2020

Rozmarné mluvou jazyka, pozornosti dbajíce jsem k rozřešení případu zabloudila v slovesných zákrutách podivuhodností, přičemž ač lehce náročné je zdeť toto čtivo, líbivost se mi jeví coby oblažení kreativity ducha.
Citace :"Bylo tu zeleno od naděje."
"..neklid za něhož jste si ohryzal pěst, je mi zárukou neobyčejné povahy."
" Sotva jej propustilo ze slibu jedno bláznovství, již běhá za jiným."
"...při hostech lepší za tolar škody, než za haléř hanby."
" Veselá mysl hostě více sytí, než krmě a pití."
Lahůdka pro fajnšmekry, zvláště nadávka z mého dětství mi rozjasnila paměť v citátu :" Co mi lajete do šišimišů!" ( slušnost měla navrch, zúročila by se dnes?)

28.07.2019

Dílo Vančurovo, toť skvost a klenot české literatury. Tato humoristická próza budiž dalším dokladem, že její autor byl a stále je skvělý zábavník!

11.03.2019

Lancknechti! Příti se ve třech. Litovat mladou paní co došla tak smutných konců, oslavovat a pít červeň hroznů, či chlemtat pivovarskou břečku, a pak ruku v ruce a opírajíc se druh druhovi o ramena halekat nocí.
K tomu tu je vrah ta bezcitná, snad až zatracená duše.
I jdete mi k šípku s tím, kdo čte a ví kdo je Zazaboucha dozajista má pod čepicí...

20.12.2018

Jedná se o humoristický román, v němž se vyskytuje dějová linie s kriminální zápletkou. Kniha mne příliš neoslovila. Knihu jsem si vybral z důvodu, jelikož jsem tuto knihu zařadil do Čtenářské výzvy 2018 ke kategorii Kniha autora, který žil v našem kraji.

V knize nalezneme zvláštní jména hlavních postav (Zazaboucha, Vyplampán, Půlpytel) nebo nadávkových slov (pudivítr, větremmíchal, přiseráček..). V knize se vyskytuje hodně lidových rčení a přísloví. V knize nalezneme přechodníky, archaická slova a vazby, aliteraci aj. Čtenář určitě pozná nezaměnitelný Vančurův styl po přečtení pár stránek.

Humor pro Vladislava Vančuru znamenal základní postoj k světu a říká: "Mluvě o humoru, mám na mysli harmonii a ušlechtilost, jež je křídlem, které nás vznese, abychom mohli viděti nedostatečnosti bez hněvu."

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Smáti se je lépe věděti.

… přijímejme vše s pochybovačností, neboť i věda se může zvrtnouti v pověru, sloužíme-li slepě.

… neboť je lépe státi za svým snopkem než ležeti za cizím mandelem.

14.10.2016

Recept: Vezměte Rozmarné léto, vyvařte z něj vodu a ponechte jen čistý a hravý jazyk český. Vančura tímto méně známým, avšak stěžejním dílem potvrdil, že je velmistrem našeho jazyka po všech stránkách. Vést celou knihu v příslovích, přirovnáních a frazémech si může dovolit pouze takový arci-génius jako V.V. a velmi se to povedlo i zasadit do vtipného, byť morbidního, příběhu.