Hrdinný kapitán Korkorán
Alfred Assollant
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346123/bmid_hrdinny-kapitan-korkoran-UiT-346123.jpg
4
137
137
Vycházelo v časopisu Ohníček, 22. ročník (1971-1972), čísla 1 - 24), jako román na pokračování ve formátu poloviny strany standardního rozměru časopisu.
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1971 , Ohníček , Mladá frontaOriginální název:
Aventures merveilleuses mais authentiques du capitaine Corcoran, 1867
více info...
Přidat komentář
Čtivým způsobem napsáno/přeloženo. Jedná se o dost naivní dobrodružný román, který byl publikován již v roce 1867. Navzdory naivitě mě román bavil, včetně přemrštěných scén se slonem Sindhíjou a tygry Jiskrou, Bleskem a Bělohřívkem. Na kapitána Korkorána si pochopitelně žádný Angličan nepřišel, takže alespoň část Indie se mohla těšit ze svobody. Kdybych knihu četl ve věku 11-14 let, byl bych zcela jistě zcela okouzlen a hodnotil bych pěti hvězdičkami – nyní dávám čisté čtyři hvězdičky.
Skvělá dobrodružná klasika o boji kapitána Korkorána proti Angličanům v Indii.
Zjeví se někdy volán nevolán
kapitán Nemo nebo Korkorán.
Ten první přijde v ruce s kompasem,
druhému meč se houpá pod pasem.
Odejde první, zmizí ve světě,
tygřici druhý hladí po hřbetě
a také zmizí v hustém pralese;
už je to dlouho, co tak známe se.
Kdykoliv si vzpomenu na Dobrodružství kapitána Korkorána zároveň se mi vybaví začátek Seifertovo Písně o jízdě na kolenou. A samozřejmě i naopak.
Těch dobrodružných knížek co patřily k mému dětství bylo hodně, tahle však pro mě byla jednou z nejvzácnějších. Asi to nebylo dějem, spíš tím, že jsem ji nevlastnila. Nemohla jsem sáhnout do knihovny a číst, musela jsem si ji půjčovat. Ten nádherný pocit, když jsem se stočila do křesla a mohla také hladit tygřici, prohlížet si ilustrace od Mistra Buriana,ten si dokážu vyvolat ještě dnes. Zase jsem dítětem a je mi úplně jedno, jak moc naivní příběh je.
A moc mě těší, že i můj milovaný pan Seifert měl Korkorána také rád.
Starosvetské dobrodružstvo so všetkým, čo k nemu patrí. So sympatickým nezdolným hrdinom, s jeho oddanou mačkovitou šelmou, krásnou dámou, napínavými bitkami, množstvom odvahy, kopou nápaditých riešení problémov a hrsťami idealizovania a čiernobielosti... v exotickom prostredí. Oceňujem tiež prekrásny starý preklad (slovenský, r. 1957) a ilustrácie.
Inak, v doslovnom preklade znie názov tohto diela: Úžasné, no autentické dobrodružstvá kapitána Korkorána.
Jako mladšímu by se mi knížka líbila více, ale sehnal jsem ji až později. Teď mi příběh přišel místy naivní, prostě dětský-asi jsem už náročnější čtenář,...
Kapitán Korkorán a Skautova dobrodružství na cestě kolem světa, to jsem hltal jako kluk. Oboje jsem našel u dědy na půdě. Prostě taková ta klukovská romantika o prázdninách.
Oblíbená kniha obou mých dětí. I já jsem si ji přečetla. Ale už jsem z takových příběhů vyrostla, proto nedávám pět hvězd.
Knížku o hrdinném kapitánu Korkoránovi a jeho tygřici Jiskře jsem z mládí neznal, koupil jsem si ji kvůli krásným ilustracím mistra Buriana. Nečekal jsem od ní žádný mimořádný čtenářský zážitek ale byl jsem docela příjemně překvapen. Příběhy mladého bretoňce který se díky své odvaze stane oblíbeným maharádžou velkého indického státu, čímž je trnem v oku dobyvačným Angličanům. Ti jej se svým vojskem několikrát napadnou ale Korkorán je za pomoci svých zvířecích kamarádů a vycvičeným domorodým vojskem vždy odrazí. Angličané nakonec s neporazitelným Korkoránem uzavřou mír. Pěkné i když někdy poněkud naivní. Jako desetiletý kluk bych byl určitě nadšený.
Pečlivě posbíraný Román na pokračování z časopisu Ohníček je variantou účelově zkrácenou (pro potřeby časopisu), ale jako děti jsme byly nadšené, že jsme měly k dispozici kapesní knížku o neohroženém bojovníkovi za práva svého lidu v indické džungli.
Jako dítěti se mi Korkorán líbil víc, pro dospělého čtenáře je tato dobrodružná klasika už přece jen dost pohádková a naivní.
Jsou knihy z dětství, jejichž děj už si příliš nepamatujete, ale přetrvává z nich vzpomínka na dobré čtení z doby, kdy byl svět černobílý a dobro vždy vítězilo. A na tygřici Jiskru...
Joooo, tak dobrodružství Korkorána a tygřice Jiskry a boje o nezávislost Indie nad Británií jsou dnes již naprostá a velmi uznávaná klasika, kterou jsme jakožto milovníci dobrodružných knih milovali a stále milujeme. I když to není vysloveně špička světové literatury, my si této knížky velmi vážíme - ale to skoro všech knížek :-))
V některých ohledech je to možná naivní a idealistické vyprávění s řadou happy endů, ale já si to užila. Je to zábavné a odpočinkové čtení, což bylo to, co jsem od knihy hledala. A také jsem to dostala. Takže spokojenost.
Moc pěkná kniha líbil se mi příběh, který jsem po odpolednech předčítala babičce. Konec mě trošku překvapil, ale i tak pět hvězdiček :)
Další z nostalgických vzpomínek na dobrodružné příběhy mého dětství. Kapitán Korkorán jeho ochočená tygřice Jiskra ( dáma, jíž je třeba vykat ) si neberou servítky s anglickými příslušníky armády v tajemné Indii, kde je možné vše - 65 %
Jako malý jsem tohle hltal u babičky a žasnul nad hrdinovými hrdinskými činy. Navíc měl tygřici, která s ním chodila jako pejsek, prostě idol :-)
Dobrodružstvo, exotika, tigrica ako priateľ a spoločník hlavného hrdinu. Kombinácia, ktorej som v mojich 12-tich rokoch nemohol odolať. Nakoľko je zaujímavá pre mladých aj dnes môžem zhodnotiť neskôr. Práve ju číta moja dcéra...
Láska mého dětství. Opravdu jsem byl tehdy přesvědčen, že hrdinní Indové vypráskali ty hloupé a arogantní Angličany. Z nostalgie jsem si koupil vydání z roku 1923. Bohužel s dnešní znalostí faktů už mi to přišlo jen úsměvné.
Ó, do této knížky jsem byla zamilovaná! Dobrodružství, přátelství s tygřicí, odvaha, láska, boj v zájmu dobra... Vidím v komentářích, že sdílím tento pohled s mnoha dalšími. Ale přihodím ještě jeden moment, který mi utkvěl a u kterého jsem se dmula pýchou na kapitána Korkorána (jeho vzdělání a inteligenci): pamatujete, jak přišel před komisi v akademii a měl dokázat, že se v Indii dorozumí? On jim předvedl plynulý projev v sanskrtu a několika dalších indických jazycích. A vážení akademici mu vůbec nerozuměli, haha, hlupáci.
Autorovy další knížky
| 1973 |  Hrdý Montluc |
| 1994 | Hrdinný kapitán Korkorán |
| 1934 |  Slavný Honza |
| 1934 |  Bisnagarská princezna: Román venkovského studenta |
| 1930 | Podivuhodné príbehy kapitána Korkorana II |
Tuhle knihu prostě miluju. Od mých asi devíti nebo deseti let.
Pak mám ještě jednu. Talisman jménem Cyrano. A romány o Rychlých šípech.
To jsou knihy mého dětského srdce a vracím se k nim s láskou a radostí celý můj čtenářský život.
Knihu o dobrodružstvích kapitána Korkorána jsem četl popáté.
A že je místy naivní a neuvěřitelná je mi úplně jedno.
Když jsem byl malý, tak jsem chtěl být Korkoránem. Mít jeho sílu, odvahu a bystrou mysl odvážného muže.
Zažívat jeho indická dobrodružství. A mít tak Jiskru a potom i Bleska!
A létat balónem!
Vím, že z Angličanů tu udělali bojácné trouby a z kapitánových věrných neporazitelné hrdiny.
A že některé střety hrdinů s Angličany byly napsány silně naivně, ale já to s nekritickou láskou k příběhu přešel a stejně nekriticky dávám pět hvězdiček.
Za ten příjemný pocit, který jsem při četbě měl i když jsem remízek z dětství vyměnil za postel doma. A přibylo mi pár křížků.