Hrdinové ve člunu
Daniel James Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/315985/bmid_hrdinove-ve-clunu-dUs-315985.jpg
5
76
76
Od samého začátku to byl bláhový sen. Nikdo nečekal, že by posádka osmiveslice Washingtonské univerzity, složená ze synů dřevorubců, dělníků a farmářů, mohla porazit elitní týmy z Východního pobřeží a Velké Británie, a přesto to dokázali. Nakonec šokovali celý svět, když porazili i tým Německa, který vesloval pro Adolfa Hitlera na olympijských hrách v roce 1936 v Berlíně. Příběh se točí kolem Josepha Rantze, mladíka bez rodiny a budoucnosti, který se snaží najít díky sportu ztracenou sebeúctu. Autor čerpal ze vzpomínek pamětníků i deníků samotných sportovců a ve své knize vytvořil nejen kroniku životního příběhu jednoho výjimečného mladého muže, ale i nezapomenutelný obraz pohnuté doby.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha mě chytila a nepustila, přestože se o toto téma absolutně nezajímám a, upřímně, jsem ani nevěděla, že se v nějakém veslování soutěží na olympiádě. Člověk by řekl, že je to fikce, že něco takového nemůže být pravda, od Joeova příběhu až po to, jak se dostal se svými přáteli až do Berlína. Určitě ji budu číst znovu.
Co říct k této úžasné knize? Musíte si ji prostě přečíst a prožít ten příběh s nimi. Opravdu nádherná kniha, u které máte husí kůži, cítíte napětí, fandíte jim, jste dojati, chce se vám brečet a jste hrdí. Spousta emocí na jednu knihu, ale od toho jsou tyto knihy výjimečné, že se příběh stal a že s příběhem můžete prožít tyto emoce.
Skvěle napsaná knížka o sportu, který mě nikdy moc nepřitahoval. Po přečtení příběhu, který se odehrává v době velké hospodářské krize a vrcholí olympiádou v Berlíně 1936 s popisem všech souvisejících událostí, se na něj dívám jinak. Jsem ráda, že jsem si ji přes počáteční váhání, přečetla.
Moc faktografické a rozsáhlé: kdyby to byl román, mohlo by to být pěkně čtivé a zajímavé i pro neveslaře.
Tohle nebyl můj šálek čaje, víc než 10 stránek jsem nedala... Nepůsobilo to na mě jako román, ale jako nezáživně popsaná historie. Dle příspěvku níže tento styl pokračuje až do konce.
Tahle kniha stála v mé knihovně poměrně dlouho, ale s novým rokem jsem se rozhodla jí dát šanci. Není to to nejúžasnější, co jsem kdy četla, ale za přečtení stála. Už jen proto, že jsem do té doby nevěděla nic o olympiádě v Berlíně 1936 a téměř nic o veslování. Obojí se díky této knize změnilo a já mám ráda knížky, které mě jakkoli obohacují.
Poví vám trenér a stavitel osmiveslic, že nejnáročnějším a nejušlechtilejším sportem je hokej? Nebo judo..? Nebo desetiboj...? Asi sotva, když v životě leda vesloval.
Dřív to zastali otroci a galejníci. Mozek nepotřebovali, jen nad sebou bič. Dokud se ovšem z toho neudělala sportovní disciplína. A věda.
Jsem zkrátka vůči sebezahleděné studii, kterou lze sugestivně (ba demagogicky) zkompilovat o každém sportu, poněkud kritický. Žánr mi uniká: ani reportáž, ani životopis. Na reportáž málo elánu a přetíženost frigidním dokumentarismem, na životopis málo humoru a mezilidské intimity. Ani ukázněná faktografie, ani povolná beletrie.
A hlavně: America the first! Padá měna, hroutí se obchod, kolabuje zemědělství, armáda nezaměstnaných, lidi nemají co do huby, ale sportovní klub, ten nezkrachuje nikdy!
Zlatá Klapzubova jedenáctka! Nadsazená, vtipná, zapálená, poučnější. Stručnější. 1/19
Je vidět, že si autor dal s přípravou díla hrozně moc práce a je to vidět zejména na různých detailech... akorát že mi přijde, že občas je to na škodu..... občas se příběh trochu zasekne.... ale věřím, že kniha zaujme i člověka, který nevesluje jako třeba mě :) rozhodně stojí za přečtení
Podrobné vylíčení osudu Joe Rantze a částečně i dalších veslařů a jejich trenérů, kteří si dokázali splnit svůj sen. Na knize je obdivuhodný její záběr - propojení barvitých veslařských reálií s historickým pozadím a náhledem do individuálních osudů, což dohromady vytváří velmi plastický obraz osudů celé osmy. Místy je tedy těch informací možná až moc, zvlášť pokud si jsou podobné - třeba popisy vítězných závodů a tréninků, ale zase se tím asi lépe přiblíží skutečnost, že veslování může být krásné, ale je to také velká dřina. O něco víc mi pak vadil občasný americký patos, ale jako celek určitě kniha stojí za přečtení.
Úžasná kniha, ale pouze pro milovníky tohoto žánru, doby a reálií. Má to silný příběh, někdy až mrazivě realistický. Miluju příběhy první poloviny dvacátého století. Takové ty pohádky pro dospělé, jak chudý, slabý nebo malý poráží ty silné, bohaté a velké. Když je to ještě doplněno sportovní tematikou, velká hospodářská krize, univerzitní prostředí, americko-evropský souboj, nástup fašismu, je to prostě dokonalé. Těm, kterým se tato kniha líbila mohu doporučit mimo jiné: a) "Golfový sen" - 1913, povinná četba pro golfisty nebo b) "Nezlomný" - neuvěřitelný životní příběh pro mě do té doby neznámého Louise Zamperiniho.
Obě knihy byly také zfilmované a na "Hrdiny ze člunu" Hollywood už také koupil práva.
Tak toto román tedy není. Spíše takové obyčejné dokumentární vyprávění a dle mého názoru dosti nudně napsáno. Manželce jsem knihu věnoval k Vánocům 2016, dočetla se k páté kapitole a vzdala to. Já jsem knihu odložil již na padesáté straně, když jsem si ještě před tím ověřil, že dokumentárně nudný styl psaní pokračuje až do konce. Chybí tomu svižné dialogy, zato v knize přebývá gramatických chyb. Ale ty chyby jsou už dlouhé roky u nakladatelství MOBA zcela běžné, alespoň u historických románů, které MOBA vydává.
Nádherná kniha o přátelství a soudržnosti, která rozšíří obzory nejen o veslování.
Souhlasím s komentáři pode mnou. Nejsem ani veslařka, ani sportovkyně, ale zanícená sportovní divačka a mám přehled i o našich veslařích a kajakářích ... Nejdříve jsem si myslela, že to nebude kniha pro mě, ale zmýlila jsem se. Začtení se konalo a uronila jsem i slzu/y. Opravdu skvěle napsaná kniha, která rozhodně stojí za přečtení a nebojte se toho, že vám to ze začátku až tak moc nepůjde. Je to úplně jiný druh "bestselleru". Doporučuji.
Ano, kniha je o veslování.
Pro mě je ale především příběhem (ne)obyčejného muže Joa Rantze, který se prostě jen rozhodl, že bude žít jinak, než jak by se mohlo očekávat, v době, která rozhodně nenahrávala tomu, že by si člověk mohl jen tak plnit své sny. A své místo pod sluncem si tvrdě vybojoval.
Jsem unešena.
Jestli z tohohle jednou nebude bible pro všechny veslaře, tak už nevím, jaká kniha by si to označení zasloužila. Autor sám musí být nadšený veslař nebo minimálně génius. Protože i přesto, že několikrát v knize zazní, že veslování je především o bolesti, o bolesti rukou, nohou, zad, celého těla a kdovíčeho ještě, mám chuť si najít dalších osm nadšených čtenářů a vyrazit na vodu v jedné osmiveslici s kormidelníkem. (nebo se alespoň vyučit na výrobce lodí)
Nejen, že se člověk najednou dívá na svá vysokoškolská studia v úplně jiném světle (dělala jsem sice školu při práci, ale dálnice a přehrady jsem při tom rozhodně nestavěla), ale tak nějak si i mnohem víc vážím té práce samotné. (prachové bouře, které odnesly tuny zeminy kamsi co pekel, mě prostě dostaly a to byl jen vrchol ledovce)
A to, že jsem byla vlastně poučena o spoustě věcí, o kterých by mě nikdy ani nenapadlo přemýšlet, je jen třešnička na dortu. (tak mě napadá, že právě tohle jsem očekávala od Já, Claudius a dostalo se mi toho ve vrchovaté míře až tady a já to milovala) A ač bych to považovala za nemožné, několikrát jsem se při čtení přistihla, že si představuju ten ladný pohyb bílých lopatek zajíždějících elegantně pod vodní hladinu a znovu bez jediné zaváhání prorážejících vodu zpět nejen při závodech, ale i v pasážích, které se věnovaly zbytku příběhu a dokonce mi slova plynula hlavou v tom nekonečném hypnotickém rytmu dokonalého pohybu. (já vím bláznivé)
A ten konec. Můj bože, ten konec. Ještě ve třech čtvrtinách té knihy mi bylo tak trochu líto, že už od začátku vím, jak to vlastně dopadne, ale chyba lávky, všechno to bylo totiž mnohem větší než jen jedna zlatá medaile. A bylo to dokonalé. Díky.
Ve mně tato kniha zanechala hlubokou stopu. Je nádherná!! Strhující příběh založený na skutečných událostech. Příběh chudých amerických chlapců, kteří dosáhli na nejvyšší metu. Obdivuji je za to, jakým způsobem se museli protloukat životem, aby měli na školené, obdivuji je za jejich píli a odvahu, kterou v sobě museli najít. Obdivuji je za jejich celoživotní přátelství. Měla jsem pocit, že jsem součástí toho děje, tak skvěle je napsaná. Je to jednom velkém snu, který se splnil. A všichni přece sníme.
Tato kniha je skvělá a určitě stojí za přečtení. Co jí ale trochu ubírá na kvalitě, je množství chyb v textu, hlavně chybějící předložky či dokonce chybějící skloňování podstatných jmen.
Pěkná kniha, která čtenáře zavede do prostředí Ameriky za doby hospodářské krize. Nejsem příliš obdivovatelem veslování, takže mi trochu vadilo někdy až posedlé uctívání toho to sportu, ale životní osudy hlavních hrdinů jsou zajímavé. Některé části knihy jsou trochu rozvleklé, občas jsem se u čtení nudil, ale závěr je více než strhující. V knize jsem objevil mnoho překlepů jako i chybějících slov, což čtenáře ruší, ale to není chyba autora :-) Určitě knihu doporučuji.
Hrdinové ve člunu
Pribeh skvely, za me urcite ne nezazivny jak je tu v nekterych prispevcich zminovano, nicmene bylo tam trochu moc mist a jmen, moje zemepisne znalosti (nejen) Ameriky tak hluboko nesahaji a kdybych si mela vyhledavat každé misto, tak jsem ted tak na desate strane, a ne na konci :) nicmene hvezda dolu za opravdu ohromne mnoztvi chyb v textu, kolikrat jsem si rikala, jestli to vazne uz pak pred vydanim nikdo necte, protoze tolik chybejicich pismen a jinych chyb (a casto nekolik na jedne strane) uz bylo do nebe volajici...