Hrdinův pátek

03.11.2023

generační román z roku 1968 očima čtyřicátníka, otce a redaktora, který se pokouší sepsat článek o jinakosti mladých, a zároveň si uvědomuje odlišnosti mezi svými vrstevníky a jejich rodiči

za těch šest desítek let se samozřejmě česká společnost výrazně proměnila, ale styčné charakteristiky rodinných, přátelských i pracovních vztahů přetrvávají: u -náctiletých touha po lásce, svobodě a nezávislosti (posílená dobou vzniku textu), ale i haurování a kruté boje o moc a uznání v partě + u -cetiletých únava z pachtění, úsilí a dřina, obava o místo a postavení + u -sátiletých žlučovitost z odepsanosti, rezignace, neschopnost přijmout změnu = doporučuju porovnat se současnou tvorbou např. Petry Soukupové

příběh není tezovitý, neoslavuje mládí, ani karatelsky neapeluje na zkušenost dospělosti, naopak relativizuje a nechává čtenáře, aby zvažoval a poznával (se) sám

vypichuji Petiškův metaforický jazyk a poetická přirovnání