Hříšné dopisy
Vi Keeland , Penelope Ward
Nikdy na něj nezapomenu – na muže, jehož jsem nikdy nepotkala. S Griffinem Quinnem jsem si v dětství psala. Během let jsme se přes stovky dopisů spřátelili, svěřovali si nejhlubší, nejtemnější tajemství a vytvořilo se mezi námi pouto, o němž jsem věřila, že se nikdy nezlomí. Přesně to se ale jednoho dne stalo. Pak zničehonic dorazil dopis. Dopis plný osm let potlačovaného vzteku. Neměla jsem na vybranou a musela mu konečně vysvětlit, proč jsem kdysi přestala odpovídat. Griffin mi odpustil a přátelství jsme obnovili. Teď jsme však dospělí a naše vzájemné pouto v nás zažehlo jiskru. Dopisy, které byly ze začátku plné flirtu, se postupně změnily na dopisy plné hříchu. A tak další logický krok je sejít se osobně. Griffin to však odmítl a prohlásil, že je to tak nejlepší. To mi však nestačilo, a tak jsem se ho vydala hledat. A tím, co jsem zjistila, se všechno změnilo…... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2020 , BaronetOriginální název:
Dirty Letters, 2019
více info...
Přidat komentář
Velice dojemná knížka. Který chlap by byl tak trpělivý?
Moc se mi líbilo, jakým způsobem autorka pojala obsah. Dávám plný počet hvězd.
Jedno je jasné.... Tohle se v běžném životě nemůže stát, ale snít můžeme.
Tato kniha měla opravdu skvělý nástup. Pak byla trošku krize, kdy to zřejmě bylo úmyslné, a to, že veškerá krize nebo špatná nálada hlavní hrdinky byla svalovaná na její "nemoc".
Velký plus hlavnímu hrdinovi za trpělivost a oddanost :-)
Ach...
„Peníze a věci vám štěstí nezaručí - krásné srdce je mnohem cennější než cokoli, co by se dalo koupit.“
No... Griffin opravdu krásné srdce měl a tenhle příběh o spřízněných duších mě dojal. Když jsem si nakonec poslechla píseň "Oh Luca", tak jsem úplně roztála. (Ne, já nebrečím... to mi jen něco spadlo do oka... sakra!).
Panické ataky jsou navíc tak rozšířený problém... sama mám několik přátel, kteří si tímto stavem prošli... vím, jak to dokáže znepříjemnit každodenní život a s Lucou jsem po celou dobu upřímně soucítila.
Nemůžu jinak, než ohodnotit 5*.
P.S.: Kde se shání rockové hvězdy na hříšné dopisování?
P.P.S.: No dobře, nemusí to být zrovna rocková hvězda... stačí, když bude mít aspoň z půlky charisma jako knižní hrdinové Keelandové!
Přeji krásné čtení!
Tato kniha mě velice překvapila. Je prvním erotickým románem, který jsem četla, takže mě občas překvapila jeho otevřenost. To jsem ovšem vnímala spíše pozitivně. Vždy jsem ráda, když mě kniha něčím překvapí.
Obecně pro mě bylo velmi jednoduché se začíst. Čas i stránky mi tak při čtení této knihy utíkali možná až příliš rychle. S hlavní hrdinkou jsem v průběhu knihy brečela, ale zároveň se i smála. Velice mě bavilo sledovat její příběh a už teď se nemohu dočkat, až si knihu přečtu znovu.
"Prý se bojíš,
ale to já též,
že budu žít ve světě, kde nebudeš."
Co vlastně znamená být skutečně silný? - Nebát se ničeho? Necítít bolest? Zvládnout všechno, co si vymyslím? Nebo dokázat všechno, na co sáhnu? Asi ne. Tahle kniha dala jasnou odpověď - věřit sama v sebe, milovat se, odpustit si. Brát všechno, jak to přijde. Dělat věci krok po kroku a s důvěrou. Nebát se.
"Do tý doby je všechno tohle nemožné. Láska je všechno. Je důležitější než strach, než smrt. Překonává čas."
Četla jsem mnoho knih a zvláště od těchto autorek, ale musím říct, že tahle byla jedna z nejlepších. Dost možná úplně ta nejlepší. Uchvátila mě na první straně, a kdybych neměla i jiné povinnosti, přečetla bych ji v kuse. Příběh Griffina a Lucy jsem si jednoduše zamilovala, jejich dopisy byli dokonalý. Jejich příběh byl dokonalý. Je v něm spoustu mouder a pravd, bolesti i lásky. Už teď se těším, že ho budu číst znovu.
PS. Griffinův stupidní vtip o ponožce, mě rozesmál snad na dvacet minut.
"Někdy, když následuješ svoje sny, uvědomíš si, že nejsou zdarma a cena za ně je větší, než jsi kdy čekala."
„Všichni v sobě nosíme světlo i temnotu, zlato. Tu temnotu se snažíme před ostatními skrýt, protože se bojíme, že je tak od sebe odeženeme."
"Protože záleží na jediném: jestli láska stačí."
Tak tohle rozhodně není nejlepší kniha autorky. Dočetla jsem do poloviny a začala trpět. Neskutečně předvídatelné a jediné co bylo zajímavé bylo spojení hlavní postavy a doktora. Jinak jsem dost zklamaná.
Označení erotický román je značně přehnané, tolik erotických scén tam nebylo. Hrdinka byla neskutečně ukňouraná, všechno byl problém. Chápu, že zde byl ukázaný jistý psychický problém, nebyl to zkrátka můj šálek čaje.
Na příběh Luky a Griffina jsem se těšila, jelikož z tvorby autorek Pen a Vi je to první kniha. No, jedním slovem - WOW. Získat si důvěru člověka, který trpí agorafobií není snadné a spisovatelky by měly dostat nejméně Pulitzera. Úzasné spojení Luky a doktora, který se stal jejím nejbližším přítelem a rádcem, bylo naprosto dokonalé. Pokračování v dopisování bylo dokonalé snad ještě víc. Nasmála jsem se hned při několika pasážích, a to popisování soukromého očka v tom, co dělá pan doktor a popisování, co udělal kolega z Griffinovy kapely se striptérkou a v neposlední řadě - Hortenzie, vážně je možné mít prase jako mazlíčka, no proč ne. Snad jsem smíchem na balkóně nevzbudila sousedy a nevyprskla si víno na pověšené prádlo. V poslední třetině knížky jsem měla husí kůži, ať už při vzpomínce na Izzi nebo při boji Luky se svými démony. Epilog mi ovšem vehnal slzy do očí. I když mi kniha přišla někdy nereálná, rozhodně si zaslouží plný počet a jsem ráda, že jsem s ní strávila moc příjemné chvilky. Pokud by někdo váhal nad přečtením, není důvod. Oboum spisovatelkám patří mé velké a upřímné DÍKY!
Oddechovka na večer se sklenkou vína, když den nešel, jak si představujeme. Neřekla bych úplně wau, ale ani špatné to nebylo. Autorky mají lepší!
První kniha od této dvojice, kterou jsem četla...A ano je těžké se nezamilovat do dokonalého Griffina...Luka je celkem sympatická a reálná postava. Příjemné čtení do této doby. Až mi bylo líto, že kniha skončila. Určitě zkusím i další tituly od autorek.
(SPOILER)
Předně: Opravdu Vám vadí dívčí jméno Luka a překvapuje Vás prase jako domácí mazlíček?? Luka se mi líbila (v USA je to se jmény podstatně volnější a běžně má holka "klučičí" jméno typu Duncan apod.) + v našem stotisícovém krajském městě lze v centru často potkat paní s prasetem na vodítku, popř. totéž prase uvázané u značky vedle supermarketu, kam šla majitelka nakoupit. Takže bych ráda tvrdila, že tak, jako mě nedrásá jméno Luka pro děvče, nepřekvapuje mě ani prase a jako mazlíčka ho vnímám stejně jako pejska. Ale... to bych lhala :-D. Vždycky, když jsem prase potkala, v naprostém úžasu a vytržení jsem čučela jako všichni ostatní kolemjdoucí :-)).
Knihu jsem začala číst kvůli čtenářské výzvě 2021 (bod 8), a proto jsem tak trochu čekala, že to bude... já nevím, víc o těch dopisech? To byl moc hezký nápad a mrzí mě, že zůstal více méně nevyužit nebo minimálně nedotažen (i když epilog překvapil a potěšil) a poměrně rychle opuštěn. (A to před zodpovězením otázky, zda mužský pisatel má kavalíra v kápi či bez.) U Griffina mi vadilo, že ač si začali psát po mnoha letech, a přestože byl zprvu plný hněvu, poměrně brzy přesedlal na nemravnou komunikaci. Chápu, že to tam autorky šouply kvůli tomu, aby se vztah z kamarádského dopisovacího začal posouvat na ten zamilovaný a erotický, ale z pohledu reálného světa mi to moc nesedělo, na to ten přechod byl hodně rychlý. Ale budiž, Griffin je holt "typický chlap", který "myslí jen na to jedno". Mnohem víc mi nesedělo, i když si samozřejmě uvědomuji, že je to pohádka pro dospělé, že ač ti dva po dopisech navázali silné pouto a vztah, poměrně krátce poté, co se reálně viděli došlo k nějakému intimnějšímu sblížení. Ono je něco jiného si psát a mít s tím druhým duchovní pouto, a něco zcela jiného je se ho fyzicky dotýkat, cítit jeho vůni a vnímat jeho dotyky, zvyknout si na něco nového a nezvyklého (obzvlášť jestli Luka měla minimum sexuálních zkušeností a ještě ji moc nebraly)... (Anebo ten první orgasmus Luky. Já bych se po něčem takovém na fotku svého kamarádka už nikdy nepodívala, protože bych se šíleně styděla, natož abych ji sledovala při TOM.) Ale jo, je to pohádka, takže nad tím nesmím tolik přemýšlet :-). A protože je to pohádka, byl i sakra pohádkovým princem Griffin: takhle empatického, citlivého a nezdolného chlapa jsem ve skutečném životě nepotkala, natož abych o něm aspoň slyšela! (Nemluvě o tom, že je chytrý, pohledný, sexy a ještě slavný.)
Dokážu si představit, že by na pozadí příběhu bylo víc o panické poruše a agorafobii jako takové, zde to na mě působilo jen jako kulisy pro rozehrání konfliktu. Stejně si autorky mohly víc vyhrát s Lučinou profesí, ta byla více méně jen v pozadí (a asi jako zdůvodnění toho, proč jako jedna z mála neměla potřebu pást po Griffinových penězích), anebo s reálným životem po boku hvězdy (kupř. to, co se psalo v bulváru, v knize nakonec vůbec nepadlo). Ale znovu: je to primárně "červená knihovna", nikoli hluboká psychologická studie či rozbor. A i když bylo jasné, že ti dva spolu nakonec skončí, četlo se to pěkně. Jen mi coby náročnému čtenáři chyběla delší cesta k cíli, autorky to pojaly hodně letem světem. Škoda.
Lučin doktor byl vtipným osvěžením příběhu, určitě bych s ním někdy jela pozorovat ptáky :-). Díky knize jsem objevila panenky Blythe (jednu chci!) a vzpomněla si na to, že jsem kdysi doma taky měla Furbyho z Happy Mealu v McDonalds. Pouze tedy v České republice se prodávali nevibrující, jen to chvíli roztomile žvatlalo, než tomu došly baterky. Zpětně jsem tedy coby dospělá žena na prahu 40 zklamaná, protože jsem si mohla výrazně rozšířit obzory.
EDIT: Toho furbyho jsem shodou náhod našla v pytli s hračkami na půdě, takže kdyby ho někdo chtěl (třeba jako dekoraci ke knížce v knihovně), klidně mu ho věnuji. Jen to tedy asi není Mee-Mee :-).
Precteno behem necelych tri dnu, kdyby bylo mozno tak behem jedno dne. Pribeh me nadchnul, Griffin okouzlil a Luka ma muj obdiv. Pribeh byl nabyty vasni,laskou a vtipem. Proc slo sperma pres silnici....? Libovy, autorky tradicne nezklamaly. Nevim, jak to ze mi to trvalo tak dloho ,nez jsem s tehle dobrote dostala..
Přečteno během dvou, tří dnů, jak to bývá u mě zvykem při otevření knížky od těchto autorek. Kdo chce romantiku a čistou lásku, nemůže s nimi šlápnout vedle. Ano, nečekám extrémní zápletku s významných filosofickým přesahem, ani jí nechci..nechávám se unášet světem, kde vím, že to dopadne dobře a láska nakonec zvítězí. Griffin je sympaťák s velkou dávkou pochopení a Luka je trhlá, milá slečna žijící s prasetem.
Další kniha od skvělé dvojice autorek.
Opět mi byli hlavní postavy velmi sympatické a musím říct, že Griffina jsem si zamilovala už při čtení starých dopisu. A i přesto, že je celý příběh sladký a v normálním životě si myslím, že nereálný, tak kniha byla úžasná. Byla pro mě skvělým útěkem z reality (obzvlášť v dnešní době). Hlavní hrdinka udělala v průběhu celé knihy úžasný pokrok a bylo zajímavé nahlédnout do života lidí s těmito problémy.
Příjemná a čtivá oddechovka, jejíž děj, jak už to u knih tohoto žánru bývá, je poněkud předvídatelný. Trochu zbytečné drama na konci, ale to je jen drobná výtka, já jsem se při čtení bavila.
Musim priznat, ze jsem byla trochu zklamana. Nesplnilo to “to” neco, co jsem ocekavala. Hlavni hrdinku jsem nesnasela, ani vlastne nevim proc, protoze by ji nejspis mel clovek obdivovat za to, jak se s tim snazila poprat. Ale co mi neskutecne vadi....kdyz se snazi byt nekdo tak moc “nesobecky” az ve finale extreme ublizi tomu, koho chce chranit. Boze, kdyby s ni byt nechtel, tak s ni nebude, kdyby na nej jeji fobie byla moc, tak to snad rekne. Ale on dela co muze a ona z dobroty srdce ho nechce stahovat s sebou dolu ke dnu. Pffff.
Tak, tedka jsem ze sebe vyplivla veskerou nastvananost a muzu se vratit k hodnoceni, kdy knizka neurazi pokud clovek chce neco predvidatelneho a neskutecne jednoducheho, ale ani nenadchne, pokud chce trosku zajimavejsi linku pribehu.
Nějak mě to nenadchlo:(