Černá lilie
Vlastimil Vondruška
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 31. díl >
Jaké tajemství skrývá tapisérie, na níž je zobrazena zahrada s nádhernými květy, mezi nimiž vynikají lilie, ale jen jedna je černá? Oldřich z Chlumu se svými pomocníky panošem Otou a velitelem Divišem řeší případ smrti paní Sibyly, sestřenice urozeného a vlivného Oldřicha Zajíce na jeho hradě Valdeku. Na hradě se však právě koná rodinná slavnost a podezřelých je víc než dost. Navíc není úplně jisté, zda byla Sibylina smrt vraždou nebo jen nešťastnou nehodou. Jenže další vražda tuhle pochybnost rychle vyvrátí…... celý text
Přidat komentář
První půlka knihy mi přišla zdlouhavá a trochu jsem se ztrácel ve jménech všech rytířů a křižáků. Druhá půlka se mi líbila více, ale celkový dojem pak zase zhoršil konec knihy. Očekával bych ještě jednu kapitolu, která některé linky příběhu dotáhne do konce. Možná by prospělo, kdyby příběhy Oldřicha z Chlumu nevycházely tak často, ale byly více propracované, jako tomu bylo na začátku série.
Tohle bylo fajn! Nebylo v tom přehnaně moudí (vlastně asi jenom jedno psí), zápletka pěkně zapletená i rozpletená, nic moc přebytečných postav a linek a vraha jsem si netipla hned na začátku. Finále, bohužel, poněkud rozpačité
V tomto nevlídném počasí jsem se potěšila s příjemnou detektivkou zasazenou do mého oblíbeného středověku. Oldřicha z Chlumu a jeho "partu" mám ráda.
Zápletka byla dobrá. Vše bylo rozuzleno a viník potrestán. Mám ráda tyto pohádky pro dospělé s dobrým koncem, alespoň vím, že tady to vždy dobře dopadne.
Tentokrát byl případ poměrně složitý a zdánlivě v něm figurovalo mnoho postav. Příbuzenské vztahy byly též celkem hojné, proto jsem ocenila seznam postav na začátku. Ještě bych ocenila mapu, jako tomu bývalo u prvních dílů série.
Osobně mám ráda případy s kořeny v minulosti, kdy se vytahují staré rány a křivdy.
Takže jsem spokojená, ostatně jako téměř vždycky. Oldřich z Chlumu je oddechové čtení a vždycky se čte dobře.
Mnohem lepší úroveň než obdobné historické detektivky pana Bauera. Tato kniha je vynalézavější ve výstavbě zápletky a složitosti řešení, mluva postav je mnohem civilnější a jednotlivé scény uvěřitelnější. O době se sice také mnoho nedovíme, ale připomeneme si alespoň trochu křižácké výpravy a postavení a mentalitu tehdejších rytířů. V tomto dnes tak oblíbeném segmentu literatury je určitě tato kniha na špici peletonu.
Začátek byl velice slibný, až jsem si říkal, že se snad panu Vondruškovi podařilo napsat knihu jako z počátků tvorby. Bohužel postupem času a stránek šel děj rapidně dolů. Až mi nakonec předestřené chování a motivy postav z větší míry nedávaly smysl. Ale abych jen nehanil, tak tyto knihy beru jako takový příjemný odpočinek, protože jsou psány laskavě. P.S. srnec s laňkou k sobě nepatří, pane Vondruško.
Až téměř do konce byla kniha napínavá a výborně napsaná. Až jsem si říkal, že se pan autor znovu dostal do vrcholné formy počátečních dílů série. Bohužel ale konec všechny naděje pohřbil. A ten úplný konec nad tím ještě zlomil hůl. Obrovská škoda, protože původně jsem to viděl na plný počet hvězdiček...
No, hodně překombinované a hodně postav, ale zapadlo to do sebe jako kostky lega. Dokonce i Diviš přispěl svým fištrónem, spravedlnost byla nastolena i bez zákonných prostředků a páni rytíři se mezi sebou nepobili.
Při čtení knihy si člověk připadá jako ve společnosti starých známých. Charaktery jsou dané, vůbec se nemění, a pokud by někdo na něco náhodou zapomněl, autor mu to ještě na začátku připomene. Čtenáře nic nepřekvapí. Vondruška jede stále podle stejné osvědčené předlohy. Ví, co jeho čtenáři mají rádi, a servíruje jim to. Černá lilie je feel good detektivka, nad kterou se nemusí moc přemýšlet. Čte se velmi dobře, příběh rychle odsýpá. Jen v tom množství postav je občas těžké se orientovat a také se v ději nevyskytuje žádná ctnostná ženská postava.
Přečetla jsem, ale tentokrát mě kniha nijak zvlášť nezaujala.Pan Vondruška má lepší knihy.
Pěkné čtení, ale nějak tomu chybí ten "Vondrušovský šmrnc", jako když začal sérií psát. Poslední dvě kapitoly knihy jsou snad nejakčnější. Jinak, pěkné pohodové čtení.
Tak tentokrát nejsem úplně nadšená a rozhodně nenapíšu nic, co by tu už nezaznělo. I v té době se používalo tolik jmen, že opravdu nevidím důvod pro použití stejného jména pro různé postavy, navíc pro jednu postavu v různých podobách. Děj byl překombinovaný a dle mého tak nějak nesourodý, méně kostrbatý byl patrně i děj Miloušových rodokapsů, v nichž mu Saturnin popřeházel stránky. Takže podivný konec mi vlastně ani nevadil. Další páně Vondruškovy knihy si rozhodně přečtu, ale tahle mi moc neučarovala.
Z posledních detektivek mi tahle přišla jako jedna z nejlepších. Jak píší jiní, nebylo rozuzlení tak krkolomné a nevěrohodné. Ale současně souhlasím i s výtkami hanzbm s připomenutím: i Dumas psal pro oeníte, údajně měl "psací" dílnu a jeho dílo žije dodnes!
Na úvod, asi po stopadesáté, se seznámíme s děním ve druhé polovině 13. století v Českém království. Dále tu máme seznam postav v příběhu. To VV krásně přibývají stránky! Příběh, který konečně následuje, je docela zamotaný a nepřehledný, a to zvláště stejnými jmény v různých podobách. Pokud si při čtení budete dělat delší přestávky, snadno se v ději ztratíte. No a závěr to korunuje. Ten je asi tak pravděpodobný, jako že mě do druhého dne narostou nové zuby. Přesto to celkem šlo.
Celkově průměr. Místy jsem se ztrácel v některých postavách. Zbytečně překombinovaný děj.
Štítky knihy
historické detektivkyAutorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Po delší době se mi líbila kniha z této série. Přišlo mi to trochu jiné, než knihy doposud. Zajímavé od začátku do konce.