Olomoucký bestiář
Vlastimil Vondruška
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 7. díl >
Na panství olomouckého biskupa bylo bestiálně zavražděno několik žen. Podařilo se chytit a usvědčit vraha, který byl prohlášen za vlkodlaka a upálen. Po čase ovšem vraždy pokračují. Přemysl II. Otakar se rozhodne, že spíše než inkvizice pomůže zkušený vyšetřovatel, proto pošle na Moravu prokurátora Oldřicha z Chlumu...
Přidat komentář
Měla jsem chuť na něco svižného, nenáročného s detektivní zápletkou, a tak jsem sáhla po dalším dílu této knižní série s Oldřichem z Chlumu v hlavní roli. A jo, dostala jsem od toho přesně to, co jsem čekala.
Oldřich se v této knize ocitá na Moravě a pohybuje se tu na tenkém ledě, neboť Morava není úplně jeho působiště a on tu nemá takový vliv a moc, jak by při vyšetřování potřeboval. A že by to potřeboval, protože vedle zmizení královských peněz, které tu dostal od panovníka vypátrat, se tu setkává s obětmi napadenými vlkodlakem. A Oldřich brzy poznává, že vlkodlak tu nakonec nebude tím pachatelem, kterého by měl hledat.
Myslím, že tenhle nadpřirozený prvek tu byl příjemným oživením, které do atmosféry přililo trochu toho napětí a pověrčivosti, které sice Oldřichovi přidělávají práci a starosti, ale pro čtenáře jsou zdrojem určité zábavy.
Autor nám neupřel ani příjemné špičkování mezi panošem Otou a novým písařem Wolfgangem, což mne prostě bavilo a přišlo mi to milé a úsměvné.
Tahle série mne jednoduše baví a určitě v ní budu i nadále pokračovat.
Čtu tuto sérii knih proto, abych si odpočinula od přemýšlení :) K tomu jsou příběhy prokurátora Oldřicha z Chlumu jako stvořené :) Děj odsýpá, indicie jsou postupně odhalovány, čtenář si může tipnout, jak to dopadne. Nehledala bych tam hlubokomyslné myšlenky. A je jedno, jak moc je to uvěřitelné. Čtu to pro pobavení, tak proč si nad tím lámat hlavu? Tohle lehké čtení je moc fajn, když chcete jen tak čistit hlavu od složitých příběhů.
Teď trochu spoileru:
Docela mi v tomto dílu vadilo chování Oty a že se to vlastně nijak neřešilo, úplně to vyšumělo (třeba to bude mít dozvuky v dalších dílech, pak bych to chápala). Možná to bylo v té době zvykem, ale když někoho zabiju, čekala bych více výčitek svědomí.
Detektivky s Oldřichem z Chlumu čtu ráda. Tuto jsem si navíc užívala s přesným místopisem. Moravský kras máme prakticky za humny a všechna popisovaná místa mám důvěrně prochozená - Holštejn, Šošůvku, Macochu i třeba ves Vavřinec a zbytky zříceniny hradu Blansegg. Panoš Ota vystupuje jako pravý rytíř se vším všudy a zde se rovněž vyznamenal a pochlapil i písař Wolfgang. Zaštiťuje to a nakonec moudře vyřeší Oldřich a vše je jak má být.
Vlkodlaci řádí v zemi české!Tedy převážně na Moravě.Avšak nenechte se zmást. Je tu Oldřich z Chlumu se svými pomocníky,aby vraždám přišel na kloub. Opět velmi povedený oddechový příběh. Kniha se četla velmi dobře a vcelku mě upřímně překvapilo nebezpečí a špatná moravská pohostinnost. Šlechtici na Moravě se chovali jako by měli své vlastní samostatné království a nebyli součástí Českého království.
Pan Vondruška píše hezké detektivky, které se krásně čtou. Líbila se mi také tato z Olomouce, Moravu mám moc ráda, protože jsem se tady narodila a stále zde žiji. Hodnotím tedy pěti hvězdami a doporučuji.
Na setkání s Oldřichem z Chlumu se vždycky těším a líbilo se mi tedy i jeho vyšetřování na Moravě. Jen mi bohužel chyběla jeho žena Ludmila, protože tu jsem si v jiných případech opravdu oblíbila. No ale nemůže být vždycky posvícení, proto doufám, že se s ní setkám zase příště ;-). Navíc Oldřichovi konkrétně v této knize zdatně sekundují panoš Ota (jako obvykle) a také písař Wolfgang. Na panství olomouckého biskupa došlo totiž k několika úmrtím žen, ze kterých jsou podezřelé nadpřirozené síly v podobě vlkodlaka. Vrah je sice brzy usvědčen, dopaden a dokonce i upálen, ale zanedlouho se znovu začínají kupit oběti, aniž by kdokoliv tušil, kdo za těmito činy stojí tentokrát. No a Oldřich z Chlumu se svými pomocníky se tedy pouští do vyšetřování a pátrání po pachateli…
Případ je hodně složitý, jak už bývá u autora obvyklé, zároveň také dochází k celé řadě vražd a poměrně dlouho není jasné, jak spolu všechno souvisí. A dá se opravdu říct, že kdyby nebylo Oldřicha, jen těžko by byly činy objasněné. Pokud jde o panoše Otu, ten opět (ve své posteli) obšťastňuje jednu sličnou děvu za druhou - jak je jeho starým zvykem ;-). A pokud jde o písaře Wolfganga, tak ten mi byl opravdu sympatický a já budu pevně doufat, že se na straně Oldřicha z Chlumu zase někdy objeví. Každopádně knihu hodnotím plným počtem, protože bych chtěla ocenit hlavně její velkou čtivost, sympatické hrdiny a především zajímavý případ z mého rodného kraje ;-).
Další hezká i když poněkud drsnější pohádka. Oldřich zajíždí do oblasti ve které nemá tak velké pravomoce a tak se musí uchylovat mnohem více ke lsti než v jiných případech. Bohužel při tom až moc spoléhá na náhodu, což je záležitost, kterou této sérii opakovaně vyčítám. Ale jinak jsem byla s příběhem i s jeho vyřešením spokojená. Navíc mě hodně potěšila nová postava v podobě písaře Wolfganga, která byla velmi zábavná. Audiokniha je povedená a načetl ji pan Jan Hyhlík.
Pro mě třetí a zřejmě i poslední setkání s Oldřichem z Chlumu a panošem Otou.
Možná je to tím, že jsem četl několik knížek z této série po sobě, ale mám pocit, jakoby autor čtenáře dokola táhl na vařené nudli: Hlavní vyšetřovatel s charakterem Mirka Dušína a instinktem Colomba, kterého doprovází přesluhující panoš s charakterem Playboye, jehož šarmu neodolá žádná děva, která mu spolu s roztáhnutím noh předá nějakou klíčovou informaci, díky níž pak Colombo-Dušín převeze celý tým spiklenců. A i když chápu, že do správné detektivky patří vražda, tak princip „čím víc pruhů-tím víc Adidas“ tady opravdu nefunguje (aneb se vzrůstajícím počtem mrtvol nemusí nutně vzrůstat kvalita – v tomhle směru zde platila spíše nepřímá úměra).
Za sebe se tímto s Hříšnými lidmi Království českého nejspíš nadobro loučím.
(P. S.: Všem čtenářům, kterým se tato série líbí, bych velmi doporučil vyzkoušet něco ze série Stein-Barbarič od slovenského spisovatele Juraje Červeňáka. Dostanete realističtější popis prostředí, napínavější příběh, smysluplnější rozuzlení a zejména uvěřitelnější hlavní hrdiny. P. P. S. : Opravdu nejsem placený propagátor konkurenčního vydavatele, jen subjektivně srovnávám díla podobného žánru – pokud to redakci přijde jako nevhodná propagace, nechť tento příspěvek promaže).
Moc se mi líbil konec a to, jak Oldřich převezl olomouckého biskupa. To bylo skvělé. A taky Šonka a Wolfgang! Wolfgang je vždycky k popukání a já doufám, že mu to s Šonkou vyjde. Možná je tak trochu ufňukaný mrzout - ne bezdůvodně! - ale zasloužil by si najít štěstí.
dlouho jsem od pana Vondrušky nic nečetla a když se mi otevřelo po splnění studijních povinností opět čtenářské okno a já ho zahlédla v knihobudce, bylo to jasné...správná oddechovka na pročištění hlavy. Rozhodně se mi z toho mála, co jsem od něj četla, líbila nejvíc. Zaujalo i téma nadpřiřozena - vraždící vlkodlak. Celý příběh odsýpal v uspokojivém tempu, v letním parnu se množily mrtvoly a Oldřich zChlumu i tak jel na skoro nejvyšší rychlost. Příběh zamotaný, propojenec několika linek, tak samo nás provedl i celou společností od míst nejvyšších, až po obyčejné vesničany, navíc civilno opět propojeno s duchovní sférou (kde se tradičně vyskytovalo mnohem více zla, hamižnosti a lží, než by jeden čekal). Zasazené do "exotického" prostředí sloupsko-šošůvského jeskynného systému a významou roli si střihla samotná Macocha.
Opět hojně propletené vztahy,kde přístup jednotlivých aktérů byl na můj vkus velmi věcný - přistupovali k otázkám sexu asi jako zákaznící ve frontě na maso - tak ještě jedno kilo bůčku prosím...(jen co se jeden otočil zády, s úsměvem naskočil další...), pokus o vsunutí romantiky mezi Otem a Miškou moc nevyšel, nebylo to úplně uvěřitelné..taková Rosamunde Pilcher - zelená travička v údolí krasu, šumící potůček a naznačené neskonalé výkony hlavních aktérů...(navíc opravdu zvláštní styl uvažování dívky - sice souložím o dušu v rozmezí 3 týdnů, ale zároveň usoudím, že s tímto ne, a budu si hledat jiného ženicha...spíše bych rovnou uvažovala ve smyslu na koho napsat otcovství...ale třeba si to nějak pošéfovala ;))
Dále mi vadil velmi neosobný "bůčkovitý" přístup i k mrtvým -žádné větší emoce, žádný hlubší žal..prostě zas nám tu leží nějaké maso...no, a daší a další...
Oldřich občas dostával nápovědy od okolí jako oslí můstky, ale nakonec vše brilantně vyřešil a já si mohla spokojeně odfrknout u happy endu. Milovníkům oddechovek, pana Vondrušky a všem, co ještě neviděli vlkodlaka, doporučuji !
P.S. a nakonec pobavilo doporučení moraváka (ano, Bruno ze S.) pražákovi (Oldřichovi z Ch.) - ať už se na Moravu radějí nevrací, že tam pro něj nebude bezpečno :)))
Bylo to pohodové a mírně napínavé čtení. Středověké krimi pana Vondrušky prostě neomrzí. Spisovatel popisuje znamenitě dění na Moravě, kam sice sahala pravomoc krále, ale byla i otupena olomouckým biskupem. Děj je tak znamenitě propletený, že nenechá čtenáře v klidu, dokud se v závěru nedoví, kdo byl pachatelem. Ve finále byl strůjcem zločinu opět někdo jiný, než jsem předpokládal.
Další z případů Oldřicha z Chlumu, tentokrát se odehrává na Moravě. Že za smrtí několika žen nestojí žádný vlkodlak, ale promyšleně jednající vrah, ví od první chvíle. A také že jeho odhalení mu bude ztěžovat lidská pověrčivost a hloupost. Co ale netuší je, jak a zda vůbec jsou některé záhady spolu propojené. Oto tentokrát jen neláme dívčí srdce, ale pocítí, že by nemusel zůstat stále sám. A Wolfgang prožívá svou hvězdnou chvíli - ve více směrech :-). Příběh je pěkný a rozuzlení zajímavé. Jen autor by mohl trochu polevit v tahu na sexualitu hlavních hrdinů. Patří k životu, ale je-li v každém příběhu zas a znova, už přeskakuju řádky. Autor navíc umí zaujmout jinak - vlastním detektivním příběhem.
Štítky knihy
13. století historické detektivky krádeže a loupeže Oldřich z Chlumu (fiktivní postava)
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Tuto knihu jsem četla cca před desíti lety a vím že se mi líbila. Ale pohrávám si s myšlenkou si jí opět zopakovat. Spousta děje a postav. Plné soutředění. Málo omáčky a přímo k věci. To se mi líbí.