Pečeť smrti
Vlastimil Vondruška
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 11. díl >
Český král pověří Oldřicha z Chlumu delikátním vyšetřováním. Pražský biskup totiž vlastní darovací listinu děda současného krále na vesnici Makotřasy, o níž je Přemysl II. Otakar přesvědčený, že patří jemu. Královský prokurátor začne pátrat a narazí na vraždu staroměstské měšťanky...
Přidat komentář
Měla jsem ještě chuť na další detektivku s Oldřichem, tak jsem se rozhodla pokračovat s dalším dílem. A byl to opět klasický Vondruška.
Přiznám se, že jsem se u tohoto dílu trošku ztrácela v těch listinách a v uplatňování toho práva, které se kolem těch listin motá. Ale jinak zápletkou opět zajímavé - prostě to, co od této série čtenář čeká. Opět tu najdeme i popichování Diviše a Oty, i když Ota se mi v tomto díle zdál o trochu vážnější, než jindy, což se mi vlastně líbilo. Že to prostě není jen povrchní proutník, co honí každou sukni, ale má jako postava i emocionální hloubku.
V poslední třetině knihy mi docela mrazilo a měla jsem strach, jak to skončí - kdo četl, asi tuší, nač narážím. To se mi ještě u Vondrušky nestalo, aby ve mně toto vyvolal.
Každopádně se určitě těším na další díl a co si Vondruška pro nás připravil.
Za mě skvělé čtení. Tenhle příběh patří k těm, které se mi z této "Oldřichovské" série líbily nejvíc. Oldřich byl jako vždy skvělý, Ota se tentokrát obešel bez sklepnic a že tam bylo malinko víc nadpřirozena, než je v realitě běžné, to mi zase nijak zvlášť nepřekáželo. Kdo ví, jak to vlastně "mezi nebem a zemí" přesně funguje :-)
Tenhle detektivní historický příběhem mě od pana Vondrušky bavil nejvíc z těch co jsem přečetla. Kniha byla plná napětí a drama a četla se jedním dechem.
Čtivé, občas slušně napínavé. Některé linky ale za mne zbytečné a mimo realistický rámec, který jinak knihy mají.
Klasický Vondruška. Příběh se mi líbil, několikrát mi zatrnulo a rozuzlení nebylo špatné. Asi se hned pustím do další knihy :)
(11. 10. 22 - 23 357 - 53)
Tato kniha se mi nelíbila až tolik jako ty předchozí, a to kvůli Otově posedlosti Beatricí #2. Připadalo mi, že kvůli ní úplně ztratil hlavu a přestal rozumně uvažovat. Jinak se mi ovšem případ líbil, hlavně to, jak Oldřich nakonec převálcoval obviněné u královského soudu. To bylo skvělé. Navíc se objevila první zmínka o Závišovi z Falknštejna!
Výborný příběh, jen mě zarazily některé maličkosti například jak mohl pražský arcibiskup přes noc sehnat nového sekretáře, je škoda, že si takový detail pan Vondruška nepohlídal. Také bych čekal vysvětlení proč se falšovala listina zrovna kvůli Makotřasům, čím byly pro krále a církev tak důležité?
Detektivní zápletka i postup vyšetřování opět skvělé. Jen mi trochu vadila závěrečná epizoda s Otou.
Neměla bych knihu komentovat, protože Hříšné lidí Království českého čtu jako oddechovku, nebo jako pohádky před spaním, zejména v dobách pro mně velmi vypjatých. Čtu je ráda a myslím, že jak dočtu všechny díly, začnu znova od začátku ale tentokrát postupně. Možná pak budu mít nadhled a budu moct hodnotit, který díl je lepší nebo věrohodnější.
Tento díl, čtivý jako vždy............ ale za mě (asi jsem "přeVondruškovaná"), tomu chyběla, nevím jak to napsat.... asi slovem "šťáva". Až v druhé polovině knihy, kdy se Ota dostal do situace, ve které ještě nebyl, příběh dostal druhý dech a "šťávu" a byla jsem v napětí, jak to dopadne.
Pan Vondruška pro tentokrát nechal Oldřicha z Chlumu vyšetřovat v Praze a ten se toho zhostil opět bravůrně.Jen nevím proč se z příběhu ke konci vytratil Diviš,chyběl mi tam.
(SPOILER) Knížku jsem četl v době, která není zrovna lehká, ani jednoduchá. Byla příjemným balzámem na problémy a bolístky. Příběh se značně vymyká z řady ostatních příběhů pana Oldřicha. Dlouho jsem jej považoval až za jeden z jeho nejlepších. Proto mne láká podívat se na knihu kriticky. Ne z hlediska historika, na to rozhodně nemám, ale spíše z pohledu čtenáře, kterému autorovy knihy přinášejí hezké večery a klidný spánek. Jednotlivé knihy ze série čtu tak, jak se mi dostanou do ruky, tedy napřeskáčku. Proto mi případné nelogičnosti vývoje mezi jednotlivými částmi zákonitě unikají. Takže stručně. S kejklířkami, a dalšími podobnými vedlejšími postavami prosím zacházet napříště co nejopatrněji, bývají často těmi nejsympatičtějšími. Jinak souhlasím s ostatními komentáři v tom, že se jak z Otova uzdravování, tak především ze závěrečné scény dalo vytěžit daleko více. Diviš mi ke konci také hodně chyběl. Přesto všechno jedna z nejlepších.
Vše je v pořádku. Diviš i přes svůj zamračený vzhled a hrozivou jizvu ve tváři je stále v jádru dobromyslný muž, Ota má stále dlouhé vlasy nakadeřené podle poslední německé módy a Oldřich má Bezděz stále ještě nedostavěný. K tomu půvabná černovlasá kejklířka a příběh může začít.
Štítky knihy
Praha vraždy 13. století Přemysl Otakar II., král, 1233-1278 padělatelé český středověkAutorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
(možný drobný spoiler)
Konkrétně v této knize mi chyběla manželka Oldřicha z Chlumu, paní Ludmila z Vartemberka... Ale jinak případ jako takový byl opět autorův klasický, a protože už jich mám přečtenou celou řadu, dost dobře znám také jeho styl psaní - a ten mi vyhovuje. Tentokrát jde o jistou darovací listinu a vraždy s ní úzce souvisící. A hned má Oldřich z Chlumu co vyšetřovat ;-). Velkou roli zde sehraje i jeho panoš Ota, který mu samozřejmě pomáhá, seč mu síly stačí ;-). Jenomže také na tuto svoji pomoc víceméně dojede. Jak to s ním nakonec dopadne, už určitě prozrazovat nebudu, ale musím přiznat, že to bylo opravdu hodně, hodně napínavé! A také jediné, co bych asi autorovi chtěla vytknout. Obávám se totiž, že ve skutečnosti by to takhle dopadnout nemohlo...
Kniha je čtivá jako obvykle, a tak ji jako celek hodnotím plným počtem. No a kromě toho se brzy budu těšit na další setkání s Oldřichem a jeho pomocníky ;-).