Podivná svatba na Lichnici
Vlastimil Vondruška
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 15. díl >
Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zadní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřicha na svůj hrad Lichnici, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku. Jako svatební hosté tu jsou všichni, se kterými se nedávno ocitl v obležení. Ani příprava svatby neprobíhá klidně, neboť dojde k prudké hádce mezi snoubenci. Oldřich z Chlumu to rozmrzele sleduje, ale než stačí pochopit, co se vlastně děje, dojde k první vraždě.... celý text
Přidat komentář
Pan Vondruška tu další knihu ze série Hříšní lidé Království českého opět pojal trošku po svém. Prvních sto stránek se odehrává na bojišti jednoho bavorského městečka, aby se zbytek odehrával standardně v prostorech hradu. V tomto případě zrovna hradu Lichnice. Čtivost opět absolutní, jen v této knize jsem měl trošičku problém s až moc šlechtici na jednom místě. Chvílemi to působilo až moc rádoby politicky, i když o politiku vlastně úplně nejde. Jen Ota byl klasik a od autora tu dostával nekonečnou nálož sexu. Občas si po přečtení těchto knih říkám, že to všechno dokázal přežít...
Tak jsem dočetl tuhle knihu.Zajímavé už jenom proto,že začíná v Bavorsku ve válce a pokračuje později v Čechách v návaznosti na předchozí příběh.Velmi logicky odvozený příběh a rozluštění celkem nečekané.Takže plný počet bodů.
Ač mám ráda historické téma, dlouho mě knihy pana Vondrušky míjely. Jakmile jsem, v podstatě nedávno, přečetla první, staly se tyto příběhy mým pravidelným a velmi příjemným odpočinkem. Za mě opět pět :-)
Další napínavý příběh Oldřicha z Chlumu a jeho panoše Oty, kterým tentokrát pomůže k odhalení pachatele záhadných vražd jeden dlouhý hnědý vlas ... :)
Opravdu podivná, a tím více, když je účast povinná z králova příkazu a hosté zde jsou jako v cele pod zámkem.
Jako figurky na šachovnici jsou v nebezpečí a ohrožení, jen barva pláště a vyšitý erb je cenným identifikátorem pro zřejmou příslušnost k rodu.
Listina, která je předmětem zájmu, je pro svůj nevšední obsah a účel cenná, jde o konspirativnost v sousedním království, která měla v budoucnu vliv na budoucí a mnohem slavnější svatbu než byla tato na Lichnici.
Citace:" ..můžeš od minuty (?) dělat královského prokurátora ty. Nemohu můj pane, jak by to vypadalo kdyby královský prokurátor sváděl sklepnice a vůbec holky mravů zbavených a toho bych se vzdát nedokázal."
Příjemný poslech z audioknihy, další do letní kytice - Vondruškiády.
Tentokrát jsem se tolik nebavil jako u předchozích dílů. Neustále opakování Otova chování ať už ze strany Oldřicha, nebo celkově z vyprávění mě celkem nudilo.
A zápletka s vlasem byla hodně přitažená za vlasy. :-D
Jak píše níže V28 Kriminálka hadr. :-)
Ale aspoň jsem si knihu přidal do výzvy.
Knížka o hledání ztraceného pergamenu se jmény zrádců krále. Způsob nalezení listiny mně přišlo docela vtipné. Oldřich, který byl sám podezřelý z krádeže i vraždy si jako obvykle zjednal pořádek a Ota nezklamal. Casanova na něho nemá, jen nevím, zda dívky ve středověku zvedali opravdu suknice na potkání. Kniha mne opět vyprovokovala k hledání historické pravdy. O nějaké bitvě u Mühldorfu v r. 1257 jsem vůbec netušila a docela mne potěšilo, že se jí opravdu zúčastnil Vok z Rožmberka (i když neměl syna Petra), Smil z Lichtenburku (ten sice syna Jindřicha měl, ale další synové ještě nebyli na světě) a i Ojíř z Lomnice (ten ovšem nebyl později zavražděn). Je to zkrátka oddechovka a milovníci historických studií nemají romány pana Vondrušky číst. Já, laik, jsem vděčna zato, že mi zábavnou formou přibližuje atmosféru 13. stol.
Nejsem žádný dějepisný nadšenec, takže mne nějaké "historické nepřesnosti", které iritovaly ostatní, nechávaly zcela v klidu. Mně bohatě stačilo takové základní historické zařazení a základní rámcové reálie. O zbytek mé spokojenosti se postaralo prostředí (děj se z větší části odehrává na hradě Lichnici, kam často a ráda jezdím) a celkem sympatické postavy spravedlivého Oldřicha z Chlumu a jeho ženami smýkaného pomocníka Oty. Docela čtivý příběh, jehož poslední třetina je nejlepší, je příkladem toho, že problémy - včetně těch kriminálních - je nutné řešit komplexně. Tedy nejen hlavou, ale pokud možno i úplně jiným orgánem. Na druhou stranu se ale také nic nemá přehánět. Podivná svatba je mou první Vondruškovou historickou detektivkou, ale troufám si tvrdit, že určitě ne poslední.
Jelikož ve mně neustále rezonuje cestopisný díl Abatyše s Assisi, tak musím ocenit návrat do "konzistentního" prostředí a oproti Adventní kletbě více realistické (časová osa).
Další, už patnáctý díl ze série Hříšných lidí Království českého a i když se mi líbil, tak ubírám hvězdy. Je to hlavně za styl vyšetřování který už skoro připomíná CSI Las Vegas a jen schází, aby Oldřich začal v baňkách určovat krevní skupiny nebo čekal holuba z Prahy s výsledkem testu DNA.
Tady jsem se nemohla dlouho začíst, už jsem to chtěla vzdát, ale jakmile se přesunul děj na Lichnic, tak mě to trochu chytlo. Jinak začátek a popis obléhání Mühldorfu je naprostá nuda. A panoš Ota to je tedy borec.
Vondruškovy knihy prostě naplňují očekávání, která do nich vkládám. Dobře řemeslně napsané, chytrá zápletka, historické pozadí, které dodá na atraktivitě, byť je jen divadelní kulisou.
S Oldřichem se tady setkáváme v první třetině jeho kariéry, po smrti první ženy. Řeší případ, který mu nikdo nepřidělil a ve kterém byl vlastně sám podezřelý. Velký díl na odhalení má i jeho panoš Ota, který posune děj tím správným směrem. Zábavné, napínavé, čtivé.
a mně se to líbilo :-) Vondruška nezklamal, přečetla jsem to za den a autorovi a nakladatelství odpouštím i tu záměnu jmen - Bohumil a Bohuslav. Lichnici a Železné hory mám spojené s dětstvím, takže o to víc se mi kniha líbila...a nějakou tu historickou nepřesnost jsem ochotna přehlédnout, když si u knihy odpočinu...jsem zvědavá na detektivku z neobvyklého prostředí a ne na historickou sondu "Kdo byl kdo" za vlády Přemysla Otakara II. ... to by mě naopak od knihy asi spíš odradilo :-) na to beru do ruky jinou literaturu ;-)
Kniha není literaturou faktu, takže mi nevadí historické nepřesnosti. Ale zarazilo mě, že se purkrabí jmenuje Bohuslav a za chvíli Bohumil. A takto se to střídá stále.
Stále se touto serií bavím, jen mi začíná Ota ze Zástřízlí připomínat trochu Rocco Sifrediho a v každém zájezdím hostinci žijí jen samé nymfomanky.Tak snad se v dalším díle Ota i autor lehce zklidní.
Zklamu "pěti-hvězdičkáře" :) (opět), ale pokud ani tady nevidí, že je něco špatně, tak je pak ale opravdu někde něco špatně. Autor skutečně není Brown a už vůbec ho nestračí do kapsy, jak někdo někde poznamenal, není ani jako jeho oblíbenec Robert, kterého stále kopíruje, ale je to taková horší třída Frederica. Nevím, jak a za co, pan Vondruška získal své tituly, ale za znalosti z historie to rozhodně nebylo. Horší vyústění knihy literatura nepamatuje. Víc nemá cenu co upřesňovat, spanilá elizabeth to shrnula více než dokonale.
Jsem ráda, že se ostatní baví. Jelikož tohle opravdu není čtení, toto je (aspoň pro člověka trochu znalého reálií) duševní masochismus. No ale, když jsem si řekla, že to při novém chronologickém čtení přetrpím, tak vy (všichni přítomní před i po) zase přežijete můj komentář...
Citace:"... neboť Wittelsbachům přispěchal na pomoc Ludvík zvaný Přísný" (vydání 2012, s. 8). Moje připomínka: A ten Ludvík teda byl kdo? Tudor? Kumán? Neugerijský? Valois? Plantagenet? Přemyslovec? Pak nás autor přesvědčuje,že v bitvě u Müldorfu bojoval Adam z Hradce... Poté se nás zkusí přemluvit, že tam mohl být tou dobou asi čtyřletý (a když to fakt přeženu sedmiletý) Záviš z Falkenštejna (to bychom po Petru Rožmberkovi a Vilému z Landštejna, jimž v téže době ještě oběma do narození zbývalo spousta let, ještě nějak překousli), co ale nepřekousneme a nepromineme, a co se v našem komentáři musí objevit, je, že fakt není velký problém zjistit si, že Závišovým otcem byl Budivoj z Krumlova (ze Sepekova, ze Skalice a ne jakýsi Beneš z Falkenštejna, mimochodem taky hist. doložen). A to jsme tak asi v pětině knihy. Zatím asi to nejhorší, co jsem od autora četla, tenhle díl nikdy neměl být napsán (inu, méně bývá někdy více) a (podle mého mínění) by jím zklamal i svůj vzor (van Gulika, kdyby si ho mohl přečíst) a nebýt jeho dalších knih, tak to ani na ty dvě hvězdičky nebylo, neboť zavržené a nedočtené z téhle doby skončily v knihovně, antikvariátu a následném prodeji i mnohem lepší knihy. PS: A patronátní právo je ke kostelu ne k lesu...
U této série odpočívám a bavím se. Nečekám závratná historická odhalení a fakta. Skvělá oddechovka v pořádné zimě. Malá poznámka: konce jsou u těchto knih pravidelně ošizeny. Hold jsem rozmlsána epopejemi :-)
Štítky knihy
detektivní a krimi romány aristokracie, šlechta středověk 13. století zrada intriky svatba bitvy historické detektivky české detektivky a krimiAutorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Knihy pana Vondrušky mám opravdu ráda. Ani tato nezklamala, jen jsem se trochu ztrácela v množství pro mne složitých jmen.