Hrob
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536688/bmid_hrob-662219581d1d0.png
4
233
233
Skupinka bývalých spolubydlících z vysokoškolské koleje přijíždí na Vestmannské ostrovy, aby se naposledy rozloučila se zesnulou kamarádkou, která byla součástí jejich party. Výlet, který má zároveň sloužit jako přátelské setkání po letech, se však náhle proměňuje v děsivou hru se smrtí. Důsledky dávné bujaré oslavy, na niž všichni toužili zapomenout, se vynořují na povrch. Na kamenité pláži u moře, nedaleko nově zrekonstruovaného domku strážce majáku, jsou nalezena dvě mrtvá těla. Policie na místo vysílá Idunn, Týra a Karó, aby se ujali vyšetřování, v němž zdánlivě nic nedává smysl. A drsný vítr, který zastavil letecký provoz, neustává... Děj druhého dílu napínavé série Černý led se tentokrát odehrává na největrnějším místě Evropy – na Vestmannských ostrovech a v hlavní roli se ocitá patoložka Idunn, která odsud pochází. Svérázná soudní lékařka tak musí ve svém rodném městě čelit výzvám nejen pracovním. MP3 ke stažení (713 MB)... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2024
,
Metafora
Originální název:
Gættu þinna handa, 2022
Interpreti: Klára Cibulková
více info...
Přidat komentář
Napínavý příběh vyprávěný ve dvou časových rovinách.
Pět bývalých spolužáků se sejde na pohřbu další spolužačky. A začne se odkrývat jejich dávné tajemství, které nemůže zůstat bez trestu.
Túto sériu akoby ani nepísala Yrsa. Najmä druhý diel je dosť rozvláčny a prekombinovaný. Mám pocit, že sa spisovateľka snaží zakomponovať do príbehu silou mocou niečo, čo ešte v nijakej detektívke nebolo. Ale akosi jej to nevyšlo.
Druhý díl série Černý led. Závěr předchozího dílu dával tušit, že v dalším autorka rozvine příběh Týra, to se ale nestalo. V policejní skupině se naopak rozvinul příběh soudní patoložky Idunn a to docela zajímavým směrem. To se mi líbilo.
Yrsa opět sleduje dvě časové roviny, které mezi sebou mají rozestup jen několika dnů. V jedné prožíváme se skupinou mladých lidí příjezd na ostrov. Cílem cesty je účast na pohřbu členky party ze studentských let. Postupně se nám otvírají Pandořiny skříňky jednotlivých členů skupiny abychom nakonec zjistili, že se všechny nachází v jedné velké a společné Pandořině skříni. Minulost vylouvá na povrch a jako čtenář skutečně nemáte moc šancí odhadnout rozuzlení. I když některé indicie mě postupem času vedly k správným závěrům.
Druhou časovou rovinou je samozřejmě postup vyšetřování a pátrání ze strany policie a soudní patoložky. Ten je propojen s jejím osobním příběhem s návazností na ostrov.
Někteří uživatelé zde kritizují dvě věci. První je přílišná zamotanost příběhu a druhou nelogické chování hlavních hrdinů. Ano, příběh je velice zamotaný, ale za mě dobře zamotaný a mě ta zamotanost bavila. Rozhodnutí některých členů skupiny sice mohla působit divně, ale v návaznosti na to, co jsme se později dozvěděli, že oni věděli, byla pochopitelná. Ano, některé činy byly opravdu nesmyslné a vypadaly jako by vůbec nebyli schopni přemýšlet v souvislostech, ale tady mi to vadilo méně, než u Není úniku.
Pozor následuje SPOILER
Velmi velmi pozitivně hodnotím, že Yrsa tady, na rozdíl od předešlého dílu série, nevyvraždí všechny a rovněž se mi moc líbilo, že některá úmrtí vlatně nastala omylem, takže konečně vysvětlení tím dávalo větší smysl.
Predošlá kniha sa mi páčila o niečo viac, ale aj táto mala svoje čaro, hoci sa mohla autorka viac zamerať na drsné severské prostredie. O búrke, ktorá mohla zohrať poriadnu úlohu sa tak moc nedozvieme. Rovnako mi chýbalo to pravé napätie a mysterióznosť, s akou dokáže spisovateľka hravo pracovať ( viď napríklad kniha Zamrznuté svetlo). Každopádne islandskí autori majú čo ponúknuť...
Už jak tu padlo, bylo to zbytečně překombinované, přitom zápletka byla moc zajímavá. První díl byl super, tento horší, tak uvidíme, jak to bude do třetice:-)
Další dobře napsaná detektivka z ledového Islandu, napínavá od začátku do překvapivého konce. Doporučuji pro všechny co se rádi bojí
Vždy se těším na novou knihu od Yrsy a ani tato nezklamala. Skvělé čtení s napínavým dějem.
Nečetla jsem první díl, ale nevadilo mi to, užila jsem si tuto jízdu na větrné ostrovy i bez toho. Setkáme se se skupinkou 5 známých z kolejí, kteří jedou na pohřeb. Děj se odehrává v současnosti, ale vrací se i na koleje, kde se stala zásadní věc, která ovlivnila jejich partu. Členové party udělají spoustu nesmyslných rozhodnutí, chovají se až nereálně, ale je z toho dobře poznat jak jsou ovlivněni jeden druhým, jak funguje davová psychóza, kdyby taková zjištění zažil jednotlivec, zachoval by se jinak, ale tady bylo 5 účastníků!
Yrsa je pro mě sázka na jistotu. Její knihy mě vždycky zahalí do chladné, zimní atmosféry. „Není úniku“ byla, pokud se nepletu, první kniha, kterou jsem od autorky četla. A ještě do teď si pamatuju na ten pocit, který ve mně byl, když jsem příběh dočetla. To překvapení a fascinace její tvorbou.
V posledních dnech jste si určitě všimli, že vyšel třetí díl z této série „Černý led“. A jelikož mi nějakým nedopatřením utekl druhý díl, rozhodla jsem se to okamžitě napravit!
A příběh byl boží, zatím je to nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četla. Parta spolužáků, která skrývá spoustu tajemství. Střídající se dějové linky a parádní zápletka. Během děje jsem nejednou měla mráz po celém těle. Hlavně během situací v márnici a při pitvách. Zkrátka mazec, a děj tak zvrácený, jak to máme rádi.
Pokud přemýšlíte, že se do příběhu pustíte, neváhejte ani chvilku. Yrsa nám opět naservírovala krimi, jak má být.
Za mě parádní čtení, těším se na Hlubiny!
Skupina přátel vyráží na pohřeb své spolužačky. Při
této příležitosti se však postupně začne odhalovat
příšerná minulost. Za několik dní je nalezeno mrtvé
tělo. Kdo zabíjel, aby nebyla odhalena jeho tajemství?
Když se mi kniha dostala do rukou, tak jsem si říkal, že
mi bude chvíli trvat, než ji přečtu. Nakonec se mi však
podařila přečíst docela rychle. Knize se nedá upřít, že
je čtivá, ale často (hlavně na začátku kapitol) mi přišlo,
že obsahuje až moc popisu.
Kriminální zápletka je poté zajímavá, ale hlavně
chování bývalých spolužáků mi přišlo docela zvláštní
(jakoby se chovali, tak jak si to příběh žádá). Na
druhou stranu linka s vyšetřováním mě dost bavila a
hlavní hrdinka byla sympatická.
Jedná se o druhý díl, ale není třeba znát předchozí. Já
se do něj určitě brzy pustím.
Napsáno ve stejném stylu jako první díl, jen s tím rozdílem, že tentokrát se to až tak nepovedlo. Zápletka a chování party kamarádů nesmyslné a natahované až mě to chvílemi nudilo. Taky bych uvítala, kdybych se dozvěděla víc ze života Idunn, Týra a Karó. Vyšetřovatelská trojice je to zajímavá a každý z nich má poutavý osobní příběh. I když mi tento díl nesedl, tak budu věřit, že ten další bude zase dobrý.
Severské krimi mají prostě svoje nádherné a ledové kouzlo. U této knihy tomu bylo nejinak.
Parta přátel (a bývalých spolužáků) přijíždí na Vestmannské ostrovy, aby se zúčastnili pohřbu jedné z jejich party.
Komplikace přichází už cestou na ostrovy, když jeden ze členů je "pašován", protože není dost míst na trajektu. Po příjezdu do domu, který sehnal jeden z party, začínají popíjet a z nudy vytáhnou spiritistickou tabulku, která otevře jejich dávné tajemství, ze kterého si nikdo nic pořádně nepamatuje.
A nebo ano a jen to dokonale hraje?
Co se vlastně stalo před 7 lety a pro jejich kamarádka lhala o své nemoci?
Ve vedlejší lince se prolíná příběh patoložky, která má také svou "mrtvolu" ve skříni.
Ačkoliv se jedná o druhý díl, v příběhu to není poznat a rozhodně to stojí za přečtení!!!!
Příběh je psán ve dvou časových liniích. První - skupina bývalých spolužáků, kteří přijeli na ostrov na pohřeb jedné ze spolužaček a pomalu se vynořují tajemství. Druhá - vyšetřování vraždy na tom samém ostrově. Nerušilo mě to, bylo to přehledné.
Kniha je hezky napsaná, při popisu jsem si dokázala všechno reálně představit.
Sympatická mi byla pouze jedna postava spolužáků a vyšetřovací tým.
Ze začátku to bylo docela zamotané, ale postupným odhalováním tajemství se vše vysvětlilo.
V knize je ukázka toho, když vyšetřovací tým nemá svědky a závěr je dohad. Ještě, že tam byl popis příběhu z pohledu spolužáků, tak jsem se dozvěděla jak to vše opravdu bylo.
Příběh nebyl strašidelný, ta mrazivá atmosféra byla asi tím počasím.
První díl série mi přišel zajímavý a neotřelý, a tak jsem zvědavé vyhlížel, kam se série bude ubírat dále. Druhý díl mě moc nezaujal. Je to další variace na téma jak se skupina lidí, kteří mají nějakou společnou minulost, dostane na izolované místo ve špatném počasí a tam se začnou rozuzlovat staré záležitosti. A přitom obvykle další postavy přijdou k nějaké úhoně. Známe to od mnoha autorů, lepší i horší. Všechno tady bylo zamotané - události i vztahy. Ne právě sympatické postavy se často chovaly nelogicky až nesmyslně - vlastně k žádné postavě jsem si nevytvořil náklonnost. To se mi opravdu často v knize nestává. Nemůžu říci, že by mě rozuzlení uspokojilo. Na konci jsem knihu vážně rád odložil.
Kniha se mi líbila. Byla to maličko změna oproti jiným knihám, ale rozhodně jsem se neztrácela v dějových linkách. Vlastně se mi líbilo jak se celý příběh pomalu rozplétal a dozvídali jsme se co se vlastně před lety onen osudný večer stalo.
Vypravěčsky skvělé, atmosféra super, ale opět mám stejný problém jako u prvního dílu. Víme, jak dopadne linka pěti přátel z vysoké, takže celá půlka knihy spěje k dopředu odhalenému konci. A to za mě prostě nefunguje.
První díl měl celkem dobře našlápnuto a upřímně jsem se těšila na druhý,ale druhý díl bylo zklamání....
Když to porovnám s prvním dílem této knižní série, musím napsat, že tato mne bavila o poznání méně. Děj mi přišel táhlý a snad až nekonečný a zvratů mi přišlo pramálo. Napětí jsem necítila žádné. Jsem ale zvědavá na další díl, takže autorce dávám ještě šanci :)
Štítky knihy
vraždy thrillery napětí ledovce severské krimi zmizení lidí vyšetřovatel patolog islandské detektivky vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2019 | Katarze |
Yrsa je vyborna vypravecka. Jeji knihy jsou fascinujici - zacinaji totalne nudnym popisnym zpusobem, postavy jsou takove sedive, nezajimave, vsichni si chodi ven do studeneho vetru procistit hlavu...
Pokud se ale nenechate odradit (zkuseny ctenar urcite nenecha), budete odmeneni postupne budovanym zajimavym pribehem, ve kterem kazda zdanliva podruznost ci bizarnost ve finale zapadne do krasne vymysleneho pribehu.
Yrsa skvele vypravi dve linie pribehu, ktere mi vzdy evokuji rozepnuty zip. Ja jsem ten jezdec, ktery obe casti zipu k sobe priblizi a zpusobi, ze do sebe zapadnou. Zpocatku to je trosku nezazivne, ale v prubehu cteni se objevuji kontury, pribeh je kosatejsi, postavy se vybarvuji... proste nadhera.