Hrobník
Karel Sabina
Romantická novela, která svým melancholickým laděním připomíná tvorbu K. H. Máchy a některé byronovské prózy. Sabinova prvotina přispívá nejen k širšímu poznání samotného autora, ale je i dokladem tzv. frenetického žánru v české literatuře, který navazoval na anglický gotický román.
Přidat komentář
PURE ROMANTISM! Máj za poezii, Hrobník za prózu. Měsíc, hřbitov, lebky, smrt, archaické jazykové prostředky a geniální kompozice. I na jazyce je poznat, že toto je podstatně starší dílo (o 30-35 let) než zbytek Sabinovy tvorby a časem jsme tak při konci 30. let 19. stol.
Pobavilo mě: "Jestiť to přirozená slabost pohlaví ženského, že spíše k ODŘEKNUTÍ se obrátí, nežli by se snažily DOSÁHNOUTI, a to jen proto, aby se z navyklého pokoje a z přiosobené domácnosti nevytrhly."
A tu podstata:
"Tu člověk člověka se straní, ku přírodě se ulíkaje, a háje, kvítka i obloha bývají svědky citu jeho. Tu hledá zříceniny a hroby, a pustými krajinami zanáší se žal jeho; neb divoká krajina a zpráchnivělý život hrobů zničenému srdci se podobají, v jehožto hlubokosti se kryje svět, k věčnému toužení, boji a bolesti odsouzený." - *****
Povídky zde jsou většinou dobře vypointované, děj se točí kolem záhadných úmrtí apod. Těch vyloženě slabých není moc, některé detaily jsou však přinejmenším trochu podivné. Nějaké hluboké poselství nelze očekávat, ale zábavy je zde na pár hodin jistě dost.
Žlučníkář to napsal moc pěkně a já se klaním jeho komentáři! Moc pobavil! Díky. :)
Tak nějak jsem se začla zajímat o tyhle starší knihy, který skupuju denodenně z antíků, abych nebyla pořád za blběnu, že jo. A tak je to tu. Z obří krabice nových/starých knih jsem vytáhla Sabinu a jeho Hrobníka.
A moc se mi tohle dílo, tahle novela, líbila. Maximálně pět slov mi dělalo trošku problém, ale jelikož nechci být tou blběnou, tak jsem se logicky dostala i k překladu. Díky google.
Srovnávala bych to i se samotným Máchou, a to i přesto, jak Máchu od základky žeru. (Jo, vím jakej byl, ale nekažte mi to).
Ponurá a tajemná atmosféra, nešťastná láska, Hrobník, kterej mě opravdu děsil, lebky nad postelí, rybník, ve kterym se každej rok našla mrtvola.. panejo. Těch věcí bylo!
Sakra moc se mi to líbilo. Vidím, že je načase vykoupit i další Sabinova díla. Ano, taky vím, co je zač, ale přesto- psal výborně. Děkuji. Doporučuji.
Pokud hledáte českou ukázku romantismu a zároveň je pro Vás příliš lyrický a nepochopitelný Máj, případně Máchovy těžkopádné archaické prózy, sáhněte po Hrobníkovi. Dobře se to čte a jako málokteré dílo této doby Vás to dokonce udrží v napětí. A chudák Sabina odsouzený za zrádce národa, to jistě taky ocení :)
Když jsem to otevřel, hned jsem se děsil tý staročeštiny. Ta si u mě koleduje vždycky o rychlý zaklapnutí knížky a zához někam do autu. Tahle byla černá jako puk, podobně velká, takže stačilo vzít hokejku a vystřelit.
Bohužel nemám hokejku, ani led. Vrátil jsem jí teda na stůl, nalil si něco po čem se v hlavě rozsvítí a znova to otevřel.
Pak už jsem se víc děsil toho pána, co kope hroby, zahrabává mrtvoly a pak je okrádá. Taky jsem se bál toho rybníka, kterej i když se oplotí, tak stejně každej rok někoho spolkne jako malinu. Hrůzu jsem měl i z trojúhelníku klášter - zámek - hřbitov. Možná jsem se děsil i toho, že dojde k svatbě a pak i k nějaký mutaci.
Tohle panství kdyby bylo inzerovaný v nějaký realitce, tak by ho se slevou koupila leda Adamsova rodina. Já bych tam žil jedině, kdybych měl v kůlně paletu s plínama.
Čim jsem byl blíž k posledním stránkám, tak jsem si říkal: No to je hohor vážení!!! A sakra dobrej a starej. Je vidět, že Karel se Sabinou chodili do stejnýho výčepu, jako Karel s Hynkem. Zdály se jim pak v noci podobný zvěrstva.
Nikdo z nich neváhal a hodil to pak pro nás na papír. Díky Karliku.
Nejen Mácha, ale i Sabina patří právem mezi naše úspěšné "zástupce" doby romantismu a literatury, která v této době vznikala. Příkladem je právě jeho Hrobník. Skvěle zpracované dílo s ponurou atmosférou, čtivě napsané, se skvělými obrazy. Tajemné, temné, napínavé, úžasné! Způsob, jakým Sabina pracuje s jazykem, je fantastický. Bezvadně napsané, atmosferické! Tohle prostě miluju a všem doporučuji k přečtení.
Když se řekne 19. století a romantismus v české literatuře, asi si většina lidí vybaví K. H. Máchu. K. Sabina ale rozhodně patří mezi autory, kteří by měli být taktéž zmíněni. Nenapsal sice mnoho děl. Jsou to ale díla kvalitní a pro mě v mnoha ohledech i čtivější a zajímavější, než od jeho výše zmíněného kolegy. Hrobník je příběh trochu strašidelný, ale opravdu poutavý a dobře se čte. Jako povinná literatura mi přijde rozhodně stravitelnější, než všude preferovaný Máj. Je to báseň krásná. Ale její význam není většina maturantů (nebo ještě mladších žáků) kolikrát schopná pochopit, natož ocenit. Kolikrát si ji sice přečtou, ale stručný děj si pak stejně musí stáhnout z internetu, protože ho nebyli schopni odseparovat od zbytku vznosných slov a lyrických pasáží, což se u prozaického Hrobníka nestane.
Bavilo mě to víc než Arbesova romaneta, protože tajemno tu, alespoň zezačátku, vyplývá spíš z atmosféry a zkratky než vykonstruované hry na záhadu. Zážitek bohužel hodně sráží naivita a předvídatelnost příběhu, které hlavně v závěrečné vysvětlovačce vystupují v celé své kráse. Vilímovo prozření v rakvi mě taky rozesmálo, ale Paulo Coelho s takovými tríčky dodnes dělá díru do světa, takže proč ne... Co mě ale nejvíc zarazilo, jsou Sabinovy úvahy o mužské a ženské vášni a lásce. Nevím, jak přišel na to, že "veliký pojem lásky, bez soběckého oučelu – jakož i čin její pohlaví ženskému odňat jest", nebo že se ženy raději své lásky zřeknou, "aby se z navyklého pokoje a z přiosobené domácnosti nevytrhly". To je přece blbost. A blbost je to celé, ale číst se to dá.
Moc krásný příběh, do kterého jsem se však ze začátku nemohla začíst. Ale potom jsem nemohla knihu odložit, dokud jsem ji nedočetla (téměř jedním dechem). Rozhodně doporučuji k přečtení, nenechte se odradit nepříliš záživným začátkem :)
Já novelu hodnotím kladně, snad se mi to četlo a velmi připomínalo tvorbu Máchy, z knížky cítíte tajemno a napětí
Autorovy další knížky
| 1975 |  Tři smetanovská libreta |
| 1977 |  Hrobník |
| 1977 | Oživené hroby |
| 2007 | Prodaná nevěsta |
| 1953 | Synové světla |
Temné až strašidelné, napínavé, tak trochu jiný a přímočařejší romantismus než ten máchovský. Škoda, že dílko není tolik známé, určitě by si zasloužilo více pozornosti.