Hrsti jadeitu
Alex Irvine
Když v roce 1835 shoří velká část tehdy ještě dřevěného předměstí New Yorku, Archie Prescott přijde o všechno: z jeho domu je kouřící ruina, jeho žena je mrtvá a jediné dítě nezvěstné. Zdá se mu, že pro něj všechno končí. Ve skutečnosti ale všechno začíná. Za přispění bývalého zaměstnance Barnumova cirkusu a šarlatána Rileyho Steena a zápisků Aarona Burra dojde ke vzkříšení chacmoola, věčného aztéckého avatára, který zamýšlí přivést na svět svého boha a tím přivodit konec lidské civilizace. Archie, utápějící se v sebelítosti, náhle zjistí, že ve světě dávné magie a vražedných spiknutí může jen on rozhodnout o dalším osudu světa – a také své dcery, jejíž krev se nový bůh chystá prolít.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , PolarisOriginální název:
A Scattering of Jades, 2002
více info...
Přidat komentář
Solidní námět zabitý nečitelným podáním. Moc jsem se v tom nevyznala. Kdyby to byla prostřední část dejme tomu, trilogie, dávalo by všechno asi větší smysl.Pro mě takto nic moc.
Doporučuju. Velmi zvláštní příběh. Opravdu jsem myslím nic podobného ještě nečetl. Možná to bylo tou zvláštní atmosférou a možná vlivem zvláštní mytologie v jejímž duchu byla kniha napsána. Samotný text na mě nepůsobil dobře, ale atmosféra knihy mne zkrátka pohltila natolik, abych si knihu dostatečně užil, protože se vlastně jedná o indiánskou fantasy nebo jak to nazvat. Na způsob Oko kočky od R. Zelaznyho, ale mnohem čitelnější. (Zelaznyho počin byl již příliš experimentální.) Velká škoda, v lepším podání to mohlo být něco skvostného. 70%
Je to zvláštní kniha, přečetla jsem 60 stránek a nakonec jsem to vzdala. Na mě je tam moc divných slov (asi nějakých mytologických), kterým nerozumím a které mě matou. Děj byl prazvláštní a ničím mě zatím nezaujal. Sice by mě zajímalo, co se tam vlastně stane a jaká bude hlavní zápletka, ale těch 60 stránek jsem louskala fakt dlouho a na zbytek už nemám. Stalo se mi to teprve poprvé nebo podruhé, že jsem něco nedočetla...