Hrubý pytel, hrubá záplata
Petr Hudský
Drsné historky plné napětí a místy hodně černého humoru. Nájemný vrah musí přespat ve strašidelné hájovně, babička vychovává z vnuka zabijáka, boxer kvůli mistrovskému titulu upíše svou duši, starý pán číhá přes zimu v zapadlé chalupě na zloděje, magoři loví kolemjdoucí a plní jim jejich noční můry – to je jenom zlomek toho, co vás čeká.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku mě to celkem bavilo, ale postupně povídky ztrácí na originalitě, motivy se opakují. Práce s jazykem taky není nic oslnivého. Líbí se mi Čenda Karas jako spojující prvek...
Kniha obsahuje 11 povídek plus Bonusy, tedy texty s "alternativními" konci či překlepy. Zprvu jsem netušila, jaké "dobrodružství" mě při čtení čeká, avšak když jsem přistoupila na autorovu hru, skvěle jsem se bavila. Jde o jakési gangsterské historky typu Pulp Fiction - kniha nabízí humorné, ale jinak velmi drsné, kruté, tvrdé a krásně morbidní povídky s hororovou příměsí, navíc úzce propojené. Mnohé postavy si totiž jen tak ledabyle "přeskakují" z povídky do povídky a setkáváme se s nimi opakovaně, nebo se o jejich dalším osudu dozvídáme jakoby "mimochodem", což občas působí lehce otravně.
Hudský zde skvěle uplatnil techniku krátkých střihů, které zvyšují napětí. Jsou velmi vtipně pojaté a nabízí naprosto nečekaná vyústění. Když čtenář překousne autorův specifický styl a zvykne si na ten "texaský masakr motorovou pilou", čeká ho opravdu skvělá jízda. Nebezpečnými mafiány, zabijáky, nájemnými vrahy a svéráznými postavičkami se to tu jen hemží, nechybí ani zápletka s tematikou ryze ďábelskou. V podstatě pojednávají o jednom tématu: není radno utíkat před spravedlností, neboť na každého jednou dojde. Častým motivem je msta a spravedlnost, kterou postižení berou do vlastních rukou.
Kniha na mě svým stylem působila jako "pohádky bez správných konců pro dospělé". Je znát, že se při psaní autor skvěle bavil; jeho záměrem bylo i pobavit čtenáře, byť poněkud drsným a hodně černým humorem. Postavy jsou spíše schematické a rozplývají se v nejasných konturách, což však není na škodu; jejich trefné přezdívky pobaví: Medard, Pankrác, Servác, Bonifác, Karbon, Perm... Vnímavý čtenář zde objeví i aluze na jiná díla: Kráska a Zvíře, Romeo a Julie, atd. Vzhledem k prostředí, kde se děj většiny povídek odehrává, je jasné, že řeč postav rozhodně nebude nijak ulízaná - mluví nespisovnou češtinou, nebojí se vulgarismů a bohatě využívají slangu. Názvy povídek odkazují k jídlu, i když o jídlo se zde rozhodně nejedná. Nejvíc mě zaujala povídka Melouny, kde se autorovi podařilo dokonale využít formy parodie na drsné gangsterské filmy. Každou povídku trefně doplňují krásné ilustrace Lucie Jaškové.
"Svého času byl docela populární, a to v celonárodním měřítku. Jeden z jeho podřízených totiž řídil pod vlivem alkoholu a zmařil sedmnáct mladých životů. Naštěstí jenom kuřecích, protože projel drůbežárnou."
"Tyhle domácí slivovice bejvaj výborný, těšil se. Anebo taky ne, varovala ho ta osvícenější část jeho ne příliš výkonného mozku."
"Nemusel být zrovna odborník na zbraně, aby poznal, že pistole je z umělé hmoty. 'Ty jo, to je maketa jak kráva. To pozná každý malý dítě.'"
"Co možná nejméně nápadně prošli okolo otevřených dveří pošty, kde tři postarší úřednice razítkovaly dopisy a rozebíraly včerejší epizodu nekonečného seriálu Dermatologie."
"Tak podle tohohle jsem u supermarketu." Otráveně se rozhlédl po pustině. "Super to tady je, tak ještě ten market."
"Svlékat bundu někomu, kdo vůbec nespolupracuje, není nic jednoduchého. Potvrdí to dozajista matky většiny kojenců a zloději specializující se na opilce."
Petr Hudský má zvláštní styl psaní, kdy v jeden moment zaujme hravými a nápaditými slovními obraty, aby vzápětí sklouzl k jazykové řezničině, nemající daleko k literárnímu neumětelství. Text ostrouhal na dřeň, ignoruje popisy prostředí, charaktery postav či prokreslení atmosféry a jde si čistě za svým - ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají bác. Akce, reakce, konec. Což je na jednu stranu fajn, protože příběhy jsou prosty jakýchkoliv zbytečností, jenže zbraň je to dvojsečná. Ve mně osobně to vzbuzovalo spíše dojem, že autor jednoduše podvádí a místo aby si dal skutečnou řemeslnou práci, odbyl dílo hrubou skicou.
Povídky samotné jsou jinak provázány ve stylu Pulp Fiction, ovšem kromě dvou tří epizod to valný smysl nemá. Mám ale pro tohle hraní si s úhly pohledu slabost, takže dobrý. Skvělé jsou i dodatky s rozhovory, vynechanými scénami a překlepy. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že jde o marnivou vychytávku na knize, která ty vychytávky potřebovala jinde. Třeba ve slohu.
Štítky knihy
satira česká literatura tajemství rozhlasové zpracování
Část díla
Autorovy další knížky
2014 | Telátko popleta |
2013 | Maso od šibenice |
2006 | Hrubý pytel, hrubá záplata |
2012 | Zlatý časy |
2021 | Příhody telátka poplety |
Milé překvapení. Četl jsem před lety na dovolené od autora to Maso od šibenice a úděs. Tudíž jsem se k dalšímu počinu chvíli odhodlával, ale fajn. Drsný, mrazivý občas jsem musel vědět jak to bude dál a nemohl založit dokud se tak nestane. Prvek propojení povídek se mi taky zamloval. Určitě zábavná kniha, ideální na bus/vlak.