Hrůzy lásky a nenávisti
Zdena Frýbová
V novele Zrůdička se hrdinové setkávají se zakomplexovaným člověkem, jehož nenávist vůči úspěšným lidem a jejich pronásledování vede oběti až do psychiatrické poradny. V titulní novele, odehrávající se v r.1990, je hrdinkou úspěšná spisovatelka, která se vyrovnala s mládím ve výchovném ústavu a je nyní vydírána bývalým ředitelem tohoto zařízení.... celý text
Přidat komentář
Zdena Frýbová byla dlouhou dobu mou nejoblíbenější českou spisovatelkou. Hrůzy lásky a nenávisti jsou přímo nabité emocemi - a jsou to skutečně "hrůzy".
Komunální příběhy lásky a nenávisti na mě působily jako špendlíky zaražené pod nehty! Prokletá bezmoc tváří v tvář obyčejnému zlu v podobě tupého idiota, který má moc ubližovat a pronásledovat. Při čtení mě svědilo celé tělo, měl jsem sto chutí toho chlapa praštit. Frýbová umí!
Dva neobvyklé případy z manželské poradny. V obou příbězích vystupují zrůdy, které zplodil minulý režim a jejich bezmocné oběti. V prvním nazvaném Zrůdička účinkuje zakomplexovaný sanitář, který terorizuje svoje okolí a v druhém zase ředitel dětského domova pro problémové dívky, který zneužívá svoje svěřenkyně. Kniha vyšla poprvé v roce 1991 a autorka skrze některé postavy promítla do textu svoji frustraci z polistopadového vývoje. Nutno ale podotknout, že paní Frýbová v doslovu zdůrazňuje, že změny režimu nelituje a sama si i ekonomicky polepšila. Líto jí bylo obyčejných lidí, kteří museli čelit prudkému nárůstu cen a brutální kriminalitě způsobené neuváženou amnestií. Netřeba dodávat, že za pár let se situace ve společnosti zkonsolidovala. Na závěr stručné shrnutí. Obě novely jsou obsahově nelehké, ale čtivě sepsané.
Mistrně popsané chorobné úchylky dvou lidí. Při čtení až mrazí, kam někteří jedinci jsou schopni zajít a beztrestně ublížit a na druhou stranu ta bezmoc tomu zabránit. Jednu hvěždičku ubírám za rozvláčnost, stačilo by méně stran.
Neuvěřitelně čtiva kniha, která jasne ukazuje, jakých zrudnosti jsou někteří jedinci schopni. Bohužel jak příběh o boji proti zakomlexovanemu sanitari, tak novela o cirem zlu v podobě ředitele Ostrcila jsou tak hrozně depresivní, že se k nim raději nevracim.
Kniha se mi velice líbila. Dva odlišné příběhy. Poučné, realistické a zajímavé. Prostě pecka!! Doporučuji přečíst!!
No páni, takový ten pocit kdy od té knihy vlastně nic nečekáš a pak jenom valíš oči. Paráda, DÍK!
Neuvěřitelně silná kniha,má světové parametry.Na spisovatelku jsem narazil náhodou a toto je moje druhá kniha od ní.Pan Ostrčil je podle mně největší záporák české literatury.Bojovat s někým takovým je v podstatě nemožné,to už jsem bohužel zjistil.
Jedna z mých nejoblíbenějších českých spisovatelek napsala dva nemilosrdné příběhy o tom, že pokud si vás na mušku vezme psychopat, máte o problémy vystaráno. Kdo má osobní zkušenost, ví své. Od knihy jsem se nemohla odlepit. Autorka vystihla charaktery hlavních aktérů i realitu režimu s chladnou přesností.
Kdyby tam nebylo tak 100 stran toho moralizování a posuzování před a polistopadové situace dal bych 5 ,ale i tak to bylo výborné.Paní Frýbová je jedinečná vypravěčka a spisovatelka.
Zrůdička - příběh nadrženého zlomyslného hajzla. Hrůzy lásky a nenávist - příběh uchyla trpícího syndromem méněcenosti. Oba příběhy jsou pohledy do praktik jaké se prováděly za totality a částečně pokračují do dnes. Kdo měl moc a kontakty na správných místech, tak mohl vše. Kdo je neměl, tak jimi stačilo vyhrožovat a lidé zblbnutý strachy z tehdejších poměrů raději ustoupili a nechali si vše líbit. Ještě že byli takový lidé, jakým byl vypravěč obou příběhů.
Neskutečné překvapení. První kniha od této autorky a já jsem opravdu hodně nadšená. Je to přesně ten žánr, který mi sedl s první knihou - nonfiction fiction. Ke knize jsem se dostala náhodou - kvůli Čtenářské výzvě 2018 a jsem za to moc ráda. Už mám další 2 knihy od Zdeny Frýbové v pořadníku na přečtení. Příběh Zrůdička byl silný a konec nečekaný, ale příběh Hrůzy lásky a nenávisti mě opravdu chytil za srdce a na konci jsem dost brečela. Kniha o lhostejnosti, bezmoci a tom nejodpornějším chování nejzkaženějšího člověka. Představa, že lidé jako Mlčoch a Ostrčil žijí mezi námi - to je opravdu děsivé. Plný počet hvězdiček je samozřejmostí.
Zajímavý náhled do lásky a formy prožívání událostí věku mých rodičů. Při čtení jsem opravdu zažila nenávist k typu lidí, kterým říkala mlčoch. Přičemž jsem zjistila, že je to obvyklé příjmení v Čechách. Od té doby říkám mlčoch nepříjemným sousedským vztahům.
Část díla
Autorovy další knížky
1987 | Robin |
1993 | Malinkatý kretén |
1988 | Z neznámých důvodů |
1991 | Falešní hráči |
2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Zdena Frýbová patří k autorkám, které poměrně často čtu a její tvorba se mi celkem zamlouvá. Tuto knížku tvoří vlastně dvě psychologické novely: Zrůdička (příběh zakomplexovaného a všehoschopného sanitáře Mlčocha) a titulní Hrůzy lásky a nenávisti (smutný příběh těžce zkoušené Jany Kratinové). Společným jmenovatelem obou novel je pak motiv hrubého bezpráví páchaného na obyčejných lidech některými jedinci s významně pokřiveným typem morálky a z toho pak vyplývající oprávněný pocit křivdy a frustrace těchto obětí. Objevují se zde opět už dobře známé a typické klady tvorby autorky: čtivost, svižný děj, výborně vykreslená dobová atmosféra a kvalitní charakteristika jednotlivých postav. Mohu doporučit.