Hry a semináře – úplné vydání
Ladislav Smoljak , Zdeněk Svěrák , Jára Cimrman
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486311/mid_hry-a-seminare-uplne-vydani-aCY-486311.jpg
5
209
209
Divadlo Járy Cimrmana série
Úplné vydání všech divadelních her a textů ze seminářů o životě a díle Járy Cimrmana uvádí poznámkou o historii Divadla Járy Cimrmana editor Přemysl Rut. Texty jsou doplněny fotografiemi z divadelních inscenací.
Přidat komentář
Začalo to ještě letos, malým Jizerským výletem s rodinou na maják Járy Cimrmana v Příchovicích. Nachází se zde Mistrovo muzeum. Tenkrát jsem Mistrovo dílo vůbec neocenil, myslel jsem si že jde pouze o fiktivní postavu a vůbec jsem neměl tušení o nějakých divadelních hrách. Ale výhled z majáku stál za to. Muzeum mi přišlo zajímavé, ale výhled mě uchvátil víc. Dnes by tomu bylo naopak. Jako suvenýr jsem si odvezl půllitr s podtitulkem: Světoběžník JC, a Mistrovo zadní podobiznou. Od té doby si do něj dělám každý den pití. Pak nic, kromě půllitru, nemám o Mistrovi zmínky, snad jen v souvislosti s tím jistým Jizerským výletem. Potom někdy v červenci jsem hledal knihu kterou bych mohl číst při jídle, vybral jsem si vydání prvních osmi Mistrových děl (Melantrich 1988), jelikož mě zajímalo, co to je. Koukal jsem na obrázky herců, ty my přišli zajímavé, ale potom jsem přečetl pohádku Dlouhý široký a krátkozraký a řekl jsem si že těch všech osm her přečtu. A do týdne se tak stalo. A potom to už je dva týdny zpátky, jsem se mírně zbláznil (pak se přesvědčil že ne), pořídil jsem si tento mohutný svazek všech patnácti her. A bylo to nejlepší co jsem mohl udělat. A tak se ze mě během několika měsíců stal, milé děti, Cimrmanolog. Ty hry co následovali po Poslovi z Liptákova, ty jsou možná ještě legendárnější než těch prvních osm (i když Hospoda na mýtince či Třídní kniha jsou též legendární). Každá hra mi přirostla k srdci v něčem jiném. Tohle je prostě moje bible.
Mistr ovlivňuje mne, jak by si to ostatně přál, viz Dlouhý, Široký a Krátkozraký a Blaník, od poměrně nízkého věku. Na základní škole se mi to v dějepisu a občanské nauce nehemžilo samými jedničkami, já přitom věděl, koho vinit. A to jen díky Mistrovi.
Stopa je poměrně výrazná nejen po stránce intelektové, nýbrž i po stránce lexikální. Mozková deformace Cimrmanem a Jistě, pane ministře, je natolik výrazná, že ji snad lze přirovnat toliko ke způsobu monologů Euchryda z A oslice uzřela anděla, hovořícímu shakespearovskou angličtinou. Je to leckdy frustrující pro okolí? Ano. Naštěstí jsem se dostal do okolí stavu právnického, kde je naštěstí mluva cimrmanovská dosti hluboce zakořeněna. Je to ostatně prostředí prima facie konzervativní.
Když jsem tedy v knihkupectví zahlédl souborné vydání Mistrových děl, nešlo přirozeně odolat. Ano, sledovat je živě či ze záznamů je v tom smyslu zábavnější. Ale nemít je, když je míti mohu, v tištěné verzi, to prostě nešlo. Kniha je vynikající. Texty her i seminářů jsou obohacené o samy o sobě nezajímavé fotky, jimž však dodávají popisky naprosto bravurní kontext her, Nadto doplněno o snímky z her samotných. Pravdou je, že Cimrmanovy hry obecně žijí jevištním životem, text jim tedy poněkud zastarává. Mnoho vtipů z živých vystoupení text zkrátka postrádá. I tak je však, myslím, skvělé mít doma dostupné celé texty her – ono se to může hodit i do vědeckých prací...
Copak Cimrman, ale jmelí! Všimli jste si, co se letos urodilo jmelí? Strašně. V korunách stromů to vypadá jako nějaká orlí hnízda. A podobnými hláškami by se dalo pokračovat. Jsou sice hry nebo semináře, které jsou slabší, ale tvorba jako celek a kulturní dopad posouvají DJC na úplně jinou úroveň. Smoljak se Svěrákem dokázali skvěle namixovat inteligentní humor s hravou češtinou a staromládenecký lehce šovinistický humor starší generace. Jen málokdo dokáže vytvořit takový fenomén, kterým se následně ještě mystifikuje celé okolí.
Možná trochu paradox, mám rád cimrmanovský humor (byť mi občas místy přijde lehce infantilní), mám rád filmový humor Svěráka i Smoljaka (Svěrák dokáže vymyslet skvělý vtip, Smojlak ho zahrát) ale lidsky mi oba moc neseděli a nesedí (Svěráka v podstatě nemůžu skoro vystát). DJC je v podstatě úkaz, nikdy jsem je neviděl naživo, znám jen z gramofonových a televizních záznamů, jsem hodně rád, že je mám teď souborně i v knize. Co k tomu napsat? Po kokot citování hodných a již vlastním životem žijících hlášek (Kam se hrabe Bitner, to se nedá srovnat!), skvělý slovní, popkulturní a ze života humor. Lidský, živý, úsměvný, nejednou sdílený. Má nejoblíbenější pětice her: Záskok, Dobytí severního pólu, Dlouhý široký a krátkozraký, Akt a Švestka.
Protože miluji Divadlo Járy Cimrmana, zbožňuji ten skvělý humor, je mou povinností vlastnit nejen tuto knížku, ale i vše co bylo vydané, samozřejmě včetně gramofonových desek :-)
Nikdo není dokonalý, jen Jára Cimrman, aspoň pro mě ano :-) A pro koho není, tak snad "...hledej šmudlo" a můžete tu dokonalost u Cimrmana, třeba najít také ;-)
Jára Cimrman je náš, český a mě nejen pobaví, ale i pohladí mou dušičku.
Kdo je
Jára Cimrman?
Nikdo.
Fikce.
Smyšlená postava?
Tuhle knihu už mám doma docela dlouho „nepřečtenou“, a tak jsem se rozhodl, že jí vyhodím... ...Že jí vyhodím z knihovny, kde se na ní dlouho práší a že jí opráším a konečně přečtu. Jako správný fanda pánů Svěráka a Smoljaka, mám nakoukány všechny jejich semináře i hry. Takže se nořím do psaného, knižního, světa Járy Cimrmana obeznámen s tím, co mě tam čeká. A co mě nemine. A to obrovská záplava ironie, humoru, vlastenectví a lásky. A tak jsem během čtení řval jako Přetržené dítě, tleskal Zlatým ručičkám, pojídal u toho Švestky a zpíval Blanickou hymnu „Kdož su Boží bojovníci“.
Citát: Nedělat přestávku, jinak utečou. (Dlouhý, Široký a Krátkozraký)
V tomto „úplném vydání“ najdete patnáct seminářů a patnáct her. Zarazilo vás to stejné číslo 15? Vysvětlení je jednoduché, ke každé hře je jeden seminář. (Najde se i „Němá“ výjimka) Nebo ke každému semináři je jedna hra? V každém případě je nejdříve seminář a potom hra. (Najde se i „Němá“ výjimka) Hry jsou v tomto svazku brány podle jejich premiéry v divadle. Tak že nejsou abecedně, ale od první až k té poslední v tomto svazku. Začínáme Aktem a končíme Českým nebem. Mezi tím se projedeme Orient Expresem, něco se naučíme ve škole, ať nejsme debilové nebo blbečci, jukneme se na Krátkozrakého, Zaskočíme na Lijavec, zaletíme do Afriky, nebo si poslechneme pořádnou hudbu. Každému něco a všem přeji zábavu.
Citát: Debil – blbeček, debil – blbeček, debil – blbeček, jen támhle vzadu - to je výjimka – sedí dva blbečci vedle sebe!! (Vyšetřování ztráty třídní knihy)
Možná bych měl trochu napsat o tom ,která hra, které hry se mi líbí nejvíc a které naopak zase ne. Tak že tady je pár mých postřehů k seminářům. K hrám se vyjadřuji jinde, v samostatných knihách, protože mám pocit, že seminář a hra jsou úplně něco jiného. (Najde se i „Němá“ výjimka)
Tak že hry nejlepší, abecedně:
(semináře najdete v této knize v sekci „Části díla“ hry jsou jinde, poskytnu vám odkazy)
***** Blaník, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Němý Bobeš, Švestka, Vražda v salonním coupé.
Hry horší, avšak nejsou špatné. Opět abecedně:
**** Akt, Hospoda na mýtince, Lijavec, Posel z Liptákova, a Záskok.
Hry, které mě moc nebaví a nebýt Seminářů před nimi...a ani semináře někdy nepomohly...
*** Afrika, Cimrman v říši hudby, České nebe a Vyšetřování ztráty třídní knihy
Citát: Hledej, šmudlo. (Vražda v salonním coupé)
Jenže vše výše ohodnoceno se může měnit. A to díky semináři nebo hře samotné. A proto jsem se rozhodl udělat takový malý, řekl bych zlý, zlý ... až nepěknou...kulišárnu. Osobně jí říkám cimarmanka. Jak tedy zní taková cimrmanka? Vlastně jednoduše. U knih, které jsou určené konkrétní hře, budu komentovat a hlavně hodnotit, jen hru samotnou. Tedy, nebudu u ní hodnotit seminář. Inu, už asi těm bystřejším (hlavně tam vzadu) došlo, že zde u této obsáhlejší a větší knihy budu v sekci „část díla“ komentovat a hodnotit jen semináře samotné, tedy bez her. A právě tímto rozhodnutím se může a také stane (dost častokrát), že hodnocení bude rozdílné. Tak že, to co jsem výše hodnotil jsou hvězdy za hry a v sekci „část díla“ bude hodnocení za seminář. Tak už vám to snad došlo? A pokud budete mít náladu si přečíst komentáře k samostatným hrám, odkazy najdete v komentářích k seminářům v sekci části díla u této knihy.
Citát: Cos to udělal, Pepíku? Hoďte na něj deku, nebo ho zabiju!! (Němý Bobeš aneb Český Tarzan)
Tuto knihu opravdu musí mít doma každý kdo má rád Cimrmana a jeho humor. Nic méně já tuto knihu spíše prolistoval neumím si představit jí přečíst celou. Dovolím si zde seřadit podle mého divadelní hry od nejlepší po nejhorší 1. Švestka 2. Lijavec 3. a 4. zároveň (nemohu se rozhodnout) je Afrika a Němí Bobeš. 5. Posel z Liptákova 6. Cimrman v říši hudby 7. Blaník 8. Dlouhý, Široký a Krátkozraký 9. Záskok 10. České nebe 11. Hospoda Na mýtince 12. Dobytí severního pólu 13. Vražda v salonním coupé 14. Akt 15. Vyšetřování ztráty třídní knihy
Na základě tohoto se i špatně hodnotí celá kniha jelikož možná mě odsoudíte, ale Švestka, Afrika a podobné hry do devátého místa jsou top 5/5 pak to klesá a třídní kniha má 2/5 jen za to že je pod Cimrmanem celkové hodnocení je 3/5 celá kniha i když Cimrmana mám rád na 5/5. Dále této knize ubírá na kráse poměrně malé písmo a rozdělení stránek u her na 4 sloupečky také není příjemný.
Tuto knihu musí mít doma každý cimrmanolog! Hodně se mi líbí, že jsou zde fotografie z divadelních představení. Já tuhle knížku prostě miluju :)
Cimrmanov nestarnúci humor baví aj v knižnom prevedení. Hlavne ak si pri čítaní predstavíte hlasy mužského ansámblu ako Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jan Hraběta, Petr Brukner, Miloň Čepelka a ďalší.
Večný klenot českej komédie.
Jak tuto knihu komentovat? Kdo miluje Cimrmana a cimrmanovský humor, tak ji prostě musí mít doma. I když to bez těch úžasných hereckých výkonů není úplně ono, stejně jsem se při čtení her od srdce zasmála.
Základní skripta nejen pro všechny studující oboru "Cimrmanologie", právě tak pro vystudovavší , archiváře - zkrátka pro všechny ty, které oslovil geniální humor Největšího Čecha, který nás oblažuje více než půlstoletí. Kdysi dávno pravil pan Hrabal pánům objevitelům (myšlení zejména S+S) : "Hoši tahle sranda vám tak vydrží nejvíc 8 let".
Mýlil se . Češi dobře věděli, koho zvolit "Největším Čechem" . Jak to tak bývá, i byrokracie zasáhne svými pazoury všude. Tito pokrytci se snažili velikána odstrčit do propadla . Ještě to s námi není tak špatné, když jim to nepodařilo.
Kdyby se pan učitel Zdeněk Svěrák věnoval plně svému původnímu povolání, mohl by naučit češtině mnohem více cizinců a věhlas díla slavného Járy by mohl být více šířen za hranice naší vlasti!
POZOR!
Ale kdo by potom psal s panem profesorem hry? Tak tedy ještě máme štěstí, že psal hry, scénáře, hrál na divadle i ve filmu a dovedl kolem sebe udržet řadu tvůřčích lidi!
Děkuji!
Tuhle knihu musí mít v knihovně každý, kdo má rád Divadlo Járy Cimrmana. Najdete v ní nejen jejich skvělé hry, ale i semináře !!! Kdyby šlo dát 6 hvězdiček, tak je dostala právě tahle kniha
Tak jsem se poprvé seznámila s kompletním Cimrmanem. Pánové Smoljak a Svěrák (a další) stvořili někoho úžasného. Hry mě bavily více než semináře, přesto myslím, že se celé dílo řadí k národním pokladům právem :)
Myslím, že to byl Heydrich, kdo o nás Češích řekl, že jsme "smějící se bestie". Ano, měl poloviční pravdu- pokud nás něco charakterizuje, pak je to smysl pro humor a schopnost smát se i v těch nejzazších situacích. Možná, že Anton Pavlovič Čechov vystihl dokonale ruskou duši, ale tu českou zase vystihli pánové Smoljak se Svěrákem. Tím chci říct, že jsem hrdý na národ, který si v prestižní anketě zvolí za největšího velikána svých dějin fiktivní a legrační postavu geniálního filosofa, matematika, dramatika, hudebního skladatele, kriminalisty a lyžaře. Možná že dnes už se vlastenectví nenosí, ale já jsem hrdý na to, že jsem Čech- neboť český národ nejsou jen zkorumpovaní politici. Ne, český národ to je hlavně a především bohaté kulturní zázemí, kterému dominuje postava velkého Járy Cimrmana!
Koupila jsem souborné vydání audioknih, přestože samozřejmě Járu Cimrmana notoricky znám. Kdo v České republice by neznal, že? Tak samozřejmě šup do přečtených, protože to je nesmrtelné dílo, které člověk může číst či poslouchat stále dokola, jak i já čas od času činím.