Hry a semináře – úplné vydání přehled

Mistr ovlivňuje mne, jak by si to ostatně přál, viz Dlouhý, Široký a Krátkozraký a Blaník, od poměrně nízkého věku. Na základní škole se mi to v dějepisu a občanské nauce nehemžilo samými jedničkami, já přitom věděl, koho vinit. A to jen díky Mistrovi.

Stopa je poměrně výrazná nejen po stránce intelektové, nýbrž i po stránce lexikální. Mozková deformace Cimrmanem a Jistě, pane ministře, je natolik výrazná, že ji snad lze přirovnat toliko ke způsobu monologů Euchryda z A oslice uzřela anděla, hovořícímu shakespearovskou angličtinou. Je to leckdy frustrující pro okolí? Ano. Naštěstí jsem se dostal do okolí stavu právnického, kde je naštěstí mluva cimrmanovská dosti hluboce zakořeněna. Je to ostatně prostředí prima facie konzervativní.

Když jsem tedy v knihkupectví zahlédl souborné vydání Mistrových děl, nešlo přirozeně odolat. Ano, sledovat je živě či ze záznamů je v tom smyslu zábavnější. Ale nemít je, když je míti mohu, v tištěné verzi, to prostě nešlo. Kniha je vynikající. Texty her i seminářů jsou obohacené o samy o sobě nezajímavé fotky, jimž však dodávají popisky naprosto bravurní kontext her, Nadto doplněno o snímky z her samotných. Pravdou je, že Cimrmanovy hry obecně žijí jevištním životem, text jim tedy poněkud zastarává. Mnoho vtipů z živých vystoupení text zkrátka postrádá. I tak je však, myslím, skvělé mít doma dostupné celé texty her – ono se to může hodit i do vědeckých prací...

04.03.2024

Copak Cimrman, ale jmelí! Všimli jste si, co se letos urodilo jmelí? Strašně. V korunách stromů to vypadá jako nějaká orlí hnízda. A podobnými hláškami by se dalo pokračovat. Jsou sice hry nebo semináře, které jsou slabší, ale tvorba jako celek a kulturní dopad posouvají DJC na úplně jinou úroveň. Smoljak se Svěrákem dokázali skvěle namixovat inteligentní humor s hravou češtinou a staromládenecký lehce šovinistický humor starší generace. Jen málokdo dokáže vytvořit takový fenomén, kterým se následně ještě mystifikuje celé okolí.