Hubertova brána

18.12.2023

Bohatý slovník a pedagogické vzdělání jsou dobrým vkladem, i když tím ještě nedělají dobrého spisovatele. Aniž je upřímná láska k přírodě a obdiv k lesnickému povolání snad zárukou bystrého oka nebo kritického ducha. No a přikrašlování z komunismu neudělá budoucnost lidstva, za mě tedy bohudík.
Uprostřed knihy je 24 stran nic moc ilustrací. Sebestřednosti autorovy jsem si také všiml, textu nepomáhá. Tento "deník zkušeného" je lesnickým slovníčkem a svědectvím doby ve které vznikl. V tom je jeho hodnota.

03.03.2021

kniha je pro milovníky přírody z prostředí lesnického učiliště

25.02.2021

Dnes by se asi pan Horyna divil, že jeho milovaná Obora je opět v rukou šlechticů, opět pro běžný póvl uzavřená, a zámeček slouží jako luxusní hotel pro luxusní honoraci. Dokonce i tu kapli, kde byl pod oltářem hrob hraběnky, tak tu nechali pánové šlechtici komplet zbourat. Proto horko těžko přemýšlím, jak se ke knize postavit. Ona to totiž je komunistická agitka a číst to dřív, po přečtení se sbalím a jedu studovat lesničinu. Taky mi trochu vadí páně autorova dobře skrývaná sebestřednost a jeho používání těžkých a složitých slovních spojení a paralel. Navíc kniha není ani psychologická, ani nejde o román. Prostě jen takový záznam dvou let výuky na lesnické škole, kdy se sice autor některým kontroverzním a nepříjemným tématům přímo nevyhýbá, ale uhlazuje je, jak jen to jde, i třeba poetickou odbočkou od tématu. Jenže - na druhou stranu je z knihy znát, že autor má přírodu fakt rád, rozumí jí a ta knížka je tou láskou prodchnutá, takže často jde o velmi příjemné čtení z přírody, která dnes už tak bohatá na zvěř není, ale i historie. Po Žehuňském rybníku ještě jezdí převozník, konají se zde výlovy, Oboru spravují odborníci na les, vyprávějí se historky, postupně se zavádí nová a lepší technika. Dozvěděl jsem se, kde kolem Obory jsou zaniklé středověké osady a proč zanikly, ke kterým místům se vážou různé pověsti, i to, kolikrát se našla sto let stará kostra pytláka pod některým rozložitým stromem. Takže celkově knize nemám co vytknout, svůj účel z větší části splnila, přinesla spoustu zajímavých postřehů, určité nostalgické vzpomínání, jen škoda, že chybí ústřední děj a je to jen taková sbírka velmi volně propojených fejetonů a esejů, byť vázaných deníkovou formou.