Hudba v číslech, čísla v hudbě - Od Pythagora k Schoenbergovi
Eli Maor
Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny, prostor věnuje i zkoumání vzniku a povahy zvuku a jeho přenosu. Jinou oblastí, kde se projevují matematické zákonitosti, jsou rytmické poměry v hudbě, ale ani u nich paralely mezi matematikou a hudbou nekonči. Autor jakožto znalec matematiky a milovník klasické hudby zná obě oblasti detailně a čtenáře dokáže svým zájmem nakazit; a dělá to s podmanivou lehkostí. Anotace 2: Pythagoras v experimentech s monochordem stanovil zákonitosti mezi délkou struny a hudebními intervaly. Tzv. přirozené ladění bylo postupem času nahrazeno laděním temperovaným. Rozdíl mezi nimi vysvětluje přítomná kniha, a současně ozřejmuje, že tónové poměry jsou dány jednoduchými matematickými zákonitostmi, které se neomezují jen na huddební oblast.... celý text
Literatura naučná Historie Umění
Vydáno: 2020 , Argo , DokořánOriginální název:
Music by the Numbers: From Pythagoras to Schoenberg, 2018
více info...
Přidat komentář
Podle mého je kniha taková příjemná úvaha, která hledá souvislosti. Někde tyto souvislosti mezi matematikou a hudbou jsou úplně zřejmé či přímo vzájmně ze sebe vyplývající (fyzikální podstata tonu, problematika ladění), jinde spolu souvisí snad jen proto, že si to přeje autor (Schoenberg / Einstein), což jsou ve výsledku nakonec také zajímavé momenty. Matematika i hudba jsou zde podány poměrně jednoduše a srozumitelně.
Osobně jsem si knihu opravdu užil, některé věci byly pro mne opakováním, některé souvislosti byly překvapivé.
Maor napsal milé pojednání na téma, které jsem již mnohokrát zaregistroval a, na základě názvu této studie, i zapůjčil; ač by autor rád jednoduše podal poznatky čtenáři, často zabíhá do přílišné abstrakce a takové pasáže jsem přeskakoval, páč jsem jim prostě nerozuměl.
Na druhou stranu je představena plejáda netušených souvislostí, takže jsem nakonec rád, že jsem tuto útlou a čtivou knížku držel ve svých rukou.
Jsem vocas na matematiku, takže jsem v některých oblastech tápal. A také nutno dodat, že klasická hudba není můj cup of team, ale určitě mě kniha obohatila a bylo zajímavé číst příběhy lidí a vědců kteří se mýlili v hudbě i v matice, jak se měnilo ladění a další problémy spojené s hudbou a matikou.
Shrnuto: Hudba je harmonický chaos který má matematický řád.
Hezká knížka o matematice za hudbou. To je téma, které se snažilo zpracovat víc autorů, ale ne všichni to zvládli. Eli Maor ano, jeho kniha je srozumitelná, čtivá a zároveň přesná. Asi jediný, co bych jí vytknul je, že je opravdu kraťounká :)