Královna Margot
Alexandre Dumas, st.
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1931 , Josef R. VilímekOriginální název:
La Reine Margot, 1845
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi nečetla lehce, protože ani ten příběh nebyl lehký. Pan spisovatel ale všechny události, související s Bartolomějskou nocí a Kateřinou Medicejskou, popsal poutavě, a tak mne čtení bavilo. Kromě toho mám historické romány opravdu moc ráda. Proto tedy knize dávám pět hvězd.
Příběh na motivy jedné z těch drsnějších historických událostí, o nichž se zas tak moc nemluví (a nepíše). Je o nečekaných přátelstvích, právu na náboženské vyznání, dvorských intrikách, oddanosti a lásce. Všechny tyto věci (včetně stylu psaní) odpovídají době autorovy tvorby a tedy nemusí úplně naplňovat potřeby moderního čtenáře, přesto je však tento román stále poměrně čtivým dílem.
Dumas umí, Dumas baví. Postavy jsou skoro všechny zajímavé, příběh je plný intrik, ale přesto celkem přehledný. Kateřina Medicejská je záporňačka k pohledání, a La Mole s Coconnasem zase sympaťáci, kterým jsem držel palce, i když jsem věděl (díky filmu), jak to s nimi dopadne. A Jindřich Navarrský, proplouvající mezi všemi těmi vražednými úklady, je frajer. Snad jen ten konec mohl být více uzavřený, doplněný o nějaký doslov, abychom viděli, jak to se všemi přeživšími nakonec dopadlo. Udělal jste mi radost, pane Dumasi!
Knihy tohoto typu čtu jenom na doporučení paní knihovnice, a tak jsem se zase jednou dal přemluvit a knihu si nechal vnutit :). Ale fakt to byl hodně dobrý román, který se mi líbil dokonce do té míry, že jsem ho četl skoro furt a málem bez přestávky, což je na mě docela výkon! :) Takže za tohle skvělé a napínavé počteníčko to dnes vidím na pět stars a paní knihovnici tímto děkuji :).
Nejdřív jsem se nemohla začíst a zorientovat se ve jménech postav. Po překonání této překážky už to bylo zábavné a napínavé čtení. Mrzí mě, že kniha není historicky přesná, ale i tak jsem si čtení užila.
Další odlov v rámci rozšiřování znalostí klasiky a rovnou i dobrá volba do čtenářské výzvy kniha odehrávající se v 16. století.
Božínku, to byl zážitek! 550 stránek jsem slupla jak malinu, z toho 330 za dva večery. Popravdě první kapitola mě nudila, rozvláčně uvádí do děje a v podstatě seznamuje s postavami, doufala jsem, že se v takovém tempu neponese celá kniha. Ale moje obavy se vzápětí rozplynuly. Od druhé kapitoly se intrikuje jako o život, z jednoho nebezpečného dobrodružství skočíme po hlavě do dalšího, na každém rohu číhají traviči nebo najatí vrazi, v Paříži obšťastňuje kámen cihlu (hlavně ne vlastního manžela/ku, Bože chraň!). Super jízda! Skvělý mnohovrstvý a rozsáhlý román s mnoha postavami, který vyžaduje trochu více pozornosti, aby čtenář udržel přehled v událostech a souvislostech. A ve finále jsem s radostí zjistila, že na něj navazují ještě další díly, takže už se moc těším.
Moc a moc mě dílo bavilo. Podobně, jako mě kdysi bavily Kačeří přiběhy, Rychlé šípy a Čtyřlístek. V autorově podání je i Bartolomějská noc takový romantický nevinný šprým a radosti mocných se vymezují laškovaním po najemních hostincích.
Úžasný historický román, který jsem četla již po druhé a opět ve mně zanechal silný pocit. Když jsem ho četla poprvé, netušila jsem, že má ještě dva díly, tentokrát mám v plánu přečíst celou sérii.
Velmi čtivá kniha, v níž byla velmi dobře popsána Bartolomějská noc - vyvraždění hugenotů. Kniha mě navnadila přečíst si něco o Kateřině Medičejské, protože jsem nevěděla, že byla matkou Karla XI. na francouzském dvoře. Příběh mi přišel spíš jako o Jindřichovi Navarrském než o Margot.
Četla jsem knihu před x lety s tím, že si jí určitě ještě někdy přečtu.
A stalo se díky čtenářské výzvě.
I tentokrát jsem spokojena a čtení jsem si užila.
Tak to byl návrat ke třem mušketýrům. Znovu jsem si připomněla, proč i po téměř 200 letech je tento spisovatel svým dílem blízký i naší generaci. Knížka je sice objemná, ale čtení mi příjemně ubíhalo, dozvěděla jsem se něco bližšího o bartolomějské noci a spolu s Jindřichem Navarským a jeho ženou královnou Margot unikala intrikám Kateřiny Medicejské. Doporučuji.
Další Dumasův úžasný román, byl to borec. Tentokrát se mi i hodně líbil nebanalizovaný film, z něhož je fotka na obalu knížky. Silný námět o noci, které bych se fakt nechtěla zúčastnit, intrik, které nepotřebuju zažít na vlastní kůži, plná padouchů i interesantních postav, které bych naopak potkat chtěla... Trpěla jsem s nimi, nechávala se strhávat politikou, vášní a milovala. Dobře se mi o té Bartolomějské noci a jejích důsledcích pěkně zpovzdálí četlo (ten způsob vyprávění!) - i na ní koukalo (ty kostýmy!, ty filmové obrazy!, ty herecké výkony všech zúčastněných!), i když náboženská válka musela být fakt až nekřesťantsky drsná.
Knihu jsem četla v době, kdy jsem milovala Francii a knihy A.Dumase. Mušketýry i Hraběte Monte Christa jsem četla několikrát, a protože jsem se zajímala o Francii v 16.-17. století, musela jsem si přečíst i Královnu Margot. Líbila se mi, ale ne natolik, abych se k ní vrátila, nebo abych dokonce četla pokračování Králův šašek.
Príjemný, oddychový príbeh z čias vlády kráľa Karola IX. Dumas tradične opisuje príbeh plný lásky, napätia a mnohých intríg. Perfektne zachytáva časy náboženských nepokojov, najmä Bartolomejskú noc. V knihe sa nájdu aj slabšie miesta, tie sú však ihneď vystriedané samými spletitými intrigami. Pre milovníkov tohoto obdobia odporúčam Follettov Ohnivý stĺp, ktorý sa primárne nezameriava len na hugenotov,ale napriek tomu perfektne opisuje situáciu, ktorá ku nej viedla.
I přes dobrodružnost a dumasovskou romantiku to musela být hrozná doba. Není divu,že Markéta byla,jaká byla. V její kůži by asi žádná rádobyprincezna být nechtěla.Kateřina Medicejská je jednou z několika francouzských korunovaných hlav,jejihž osud mě zajímá a ráda si o nich počtu ať už v románech,nebo literatuře faktu.
Dumas je pro mě vždy sázka na jistotu a z dostupných faktů vyčaroval další krásný příběh.
Kniha - vyprávění je v Dumasově stylu prostě okouzlující.
Intriky na královském dvoře, náboženské konflikty s masakrem, smlouvy a zrady v politice panování a lásky hry šálivé jsou navýsost vybarveny s francouzským šarmem, elegance, galantnost, hrdost a důraz na čest a ostrovtip je to, co autor uvádí jako základ francouzské přirozenosti, a tím jsou jeho hrdinové prostě dokonalí.
Načtená fajnovost.
Štítky knihy
zfilmováno 16. století Francie francouzská literatura intriky Bartolomějská noc Kateřina Medicejská rozhlasové zpracování historické romány Markéta z Valois (královna Margot), 1553-1615Autorovy další knížky
1974 | Tři mušketýři 1. díl |
2003 | Tři mušketýři (I. + II. díl) |
2008 | Robin Hood |
1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Po Třech mušketýrech, k nimž jsem se vrátil po 35 letech, jsem si od francouzského spisovatele Alexandra Dumase (1802 - 1870) chtěl vždycky přečíst ještě román Královna Margot (La Reine Margot, 1846), který patří vedle Mušketýrů a Hraběte Monte Cristo (ten mi stačí z četných filmů a seriálů) k Dumasovým nejznámějším dílům. Rozsáhlý historicko-dobrodružný román se odehrává v letech 1572 - 1574 na francouzském královském dvoře a začíná svatbou Jindřicha Navarrského s Markétou z Valois řečenou Margot, dcerou zesnulého Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské a sestrou krále Karla IX. Sňatek měl usmířit katolíky a hugenoty, ale vyvrcholil naopak nechvalně proslulou Bartolomějskou nocí na 24. srpna 1572, kdy bylo zavražděno tisíce hugenotů shromážděných na svatbě. Jindřich Navarrský poté raději přestoupil na katolickou víru, ale ani tak nebyl v bezpečí v ovzduší plném intrik a spiknutí, jež ovládá zejména královna-matka Kateřina Medicejská.
Margot, zamilovaná do hraběte de La Mole, drží s Jindřichem, ačkoli je nespojuje láska, ale spíše odpor ke Kateřině. Slabošský nemocný a umírající Karel IX. si Jindřicha oblíbí, ale ani on mu zaručit bezpečnost nemůže. Dumas zachází s historií velmi volně a pod jeho perem se Kateřina Medicejská mění v temnou intrikující postavu, která se nebojí ani zabíjení jedy apod. Obává se proroctví, že po smrti jejího manžela budou postupně vládnout všichni tři její synové, ale že na francouzský trůn nakonec nastoupí nenáviděný Jindřich Navarrský, a dělá vše pro to, aby tomu zabránila. Leč marně, jak víme z dějin, nakonec se tak stalo...
Četbu jsem si docela užil, protože Dumas je čtivý a dílo má spád, i když těch složitých intrik a spiknutí je tam až moc a Dumasovy nekonečné dialogy jen zbytečně navyšují počet stran. Ale je to mé oblíbené historické období a prostředí a i když ne všechno bylo tak, jak to Dumas líčí, stálo to za to. A uvědomil jsem si, jak skvěle si počínali ve filmové verzi Královny Margot z roku 1994 (režie Patrice Chéreau, hlavní role Isabelle Adjani, Daniel Auteuil, Vincent Perez, Jean-Hugues Anglade a Virna Lisi), kterou miluju, kdy Dumasův spletitý děj zjednodušili a učinili přehlednějším.