Humanismus: Sedm set let svobody myšlení, touhy po poznání a naděje
Sarah Bakewell
Člověk je mírou věcí. Co je však mírou člověka? Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne, Bertrand Russell a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě dalším třeba osobnosti z politiky či teologie. Pro někoho je humanismus především prosazování vědeckého a racionálního náhledu na svět, jiní v něm vidí především důraz na morálně odpovědný život a pro mnohé představuje sumu humanitních věd. Humanismus je tím vším současně, a pokud má nějaký svorník, pak je jím hledání toho, jak svobodně jednat, myslet, tvořit a zkoumat, a přitom neškodit: jinými slovy, jak vlastně být člověkem. Humanistické smýšlení na sebe proto v běhu dějin bralo mnoho filozofických či uměleckých podob, avšak v jeho jádru vždy zůstává důraz na lidské měřítko. I díky tomu humanistická tradice přetrvala a i po staletích inspiruje dál. Kniha Humanismus vypráví její fascinující příběh a přibližuje výzvy humanismu v současnosti.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Humanly Possible: Seven Hundred Years of Humanist Freethinking, Inquiry, and Hope, 2023
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
humanismusAutorovy další knížky
2019 | V existencialistické kavárně |
2024 | Humanismus: Sedm set let svobody myšlení, touhy po poznání a naděje |
Britská spisovatelka a filozofka Sarah Bakewellová (*1963) mě před časem zaujala kolektivní biografií V existencialistické kavárně především o francouzských myslitelích. Její nová kniha Humanismus je pojatá podobně, ale pokrývá mnohem delší časové období, od 14. století po současnost s přesahy ještě hlouběji do minulosti až k antice, a tedy zahrnuje i mnohem více osobností, jejichž portréty načrtává a jejichž vztahy se zabývá přece jen méně do hloubky než ve starší knize.
Humanistické myšlenky propagovali mnozí myslitelé, spisovatelé a aktivisté. Autorka začíná třeba u E. M. Forstera a jeho románu Rodinné sídlo s mottem "Jen spojovat!" nebo cituje humanistické krédo Roberta G. Ingersolla, které pak knihu i uzavírá: "Štěstí je jediným dobrem. Čas na štěstí je teď. Místo pro štěstí je tady. Cesta ke štěstí spočívá v činění ostatních šťastnými." Na začátku se ovšem vydáme do Florencie za Petrarcou a Boccacciem, abychom prošli dějinami až pod dnešek a zastavili se u humanistů, jako byli Pico della Mirandola, Leonardo da Vinci, Andreas Vesalius, Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne, osvícenci Voltaire či Denis Diderot, Thomas Paine, David Hume, Mary Wollstonecraftová, Oscar Wilde, Wilhelm von Humboldt, John Stuart Mill, Charles Darwin, Ernest Renan, Ludvík Zamenhof se svým esperantem, Bertrand Russell, Benedetto Croce, Thomas Mann či Vasilij Grossman.
Setkávají se tu osobnosti ze světa filozofie, literatury, umění i vědy. Pro někoho je humanismus především prosazování vědeckého a racionálního náhledu na svět, jiní v něm vidí především důraz na morálně odpovědný život a pro mnohé představuje sumu humanitních věd. Humanistické smýšlení na sebe v běhu dějin bralo mnoho filozofických či uměleckých podob, avšak v jeho jádru vždy zůstává důraz na lidské měřítko. I díky tomu humanistická tradice přetrvala a i po staletích inspiruje dál.
Balewellová má dar psát chytře i přístupně, svižně i hloubavě. Její kniha má jedinou nevýhodu: je tak nabitá informacemi a zajímavostmi, že to vše nelze pojmout a člověk by ji měl začít číst hned znovu. Na to ale bohužel není čas. Nicméně jsem si ji velmi užil...