Husité na Baltu a ve Velkopolsku
Josef Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223623/bmid_husite-na-baltu-a-ve-velkopolsku-223623.jpg
4
3
3
Kniha přináší dvě historické studie. První pojednává o "spanilé jízdě" husitských vojsk k Baltu r. 1433 pod vedením Jana Čapka ze Sán. Na základě materiálu z polských archivů i z četných jiných pramenů jsou vylíčeny sympatie, s nimiž polský lid vítal pokrokové husitské hnutí, ujednání spolku mezi polským královským dvorem a husity, k němuž byly podnětem útočné plány Řádu německých rytířů, a vítězné tažení husitských i polských vojsk proti baště feudalismu, Řádové zemi. Druhá studie pojednává o velkém rozšíření husitského hnutí ve Velkopolsku a na Kujavsku, o zuřivém boji polské hierarchie proti husitskému revolučnímu hnutí. Ukazuje, že husitská revoluční tradice stála u počátků vřelého bratrského svazku mezi lidem polským, ruským a československým.... celý text
Přidat komentář
Všeobecně je sice známo, že dne 15. červenca 1410 pomohly české oddíly zvítěžit polským vojskům v bitvě u Grunwaldu nad řádem německých rytířů. Opomíjeny však zůstávají osudy husitů po tragické bitvě u Lipan 30. května 1434. Po kruté bratrovražedné válce a likvidaci středisek husitstvi hledali bratříci z Čech i Slezska útočiště před pronásledováním a krutou smrtí upálením v nedalekěm Velkopolsku. Zdejši terény, bohaté na rozsáhlě lesy, získal od Vladislava Jagielonského roku 1424 Abraham Zbouski. Sesnámil se s husitstvím při své návštěvě Chebu v roce 1431. Právě on pak navzdory biskupům poznaňským poskytoval husitským uprchlíkům z Čech a Slezska na svěm majetku útočiště. Podnes je to patrné podle názvů vsi: Czeskie Stare a Czeskie Nowe (dnes Stefanowice), také Lomnica, Chlastawa, Chrosnica a další.
Biskupům poznaňským se ovšem tato invaze husitů do Velkopolska zřejmě příliš nezamlouvala. Były to vleklé spory, v nichž musel Abraham Zbouski nakonec ustopuit a dokonce se kát před biskupem. Také na husity był činěn nátlak. Jejich duchovní byli polapeni a upáleni na hranici. Pod tímto tlakem se české obyvatelstvo pozvolna popolštilo. I tak to był živel hojný a silný, vždyť jejich stopy etnografové potvrzují ještě ve 20. století...
Velmi čtivá forma a náhled do kapitol husitství a jejich tažení, které by pro někoho mohlo zůstat zbytečně skrytým. Napsáno typicky lehkou a čtivou formou charakteristickou pro odborné knihy z dob komunismu (především asi kolem Pražského jara). Ani tolik nezasaženo propagandou.