Husitská epopej. II, 1416-1425 - za časů hejtmana Jana Žižky
Vlastimil Vondruška
Husitská epopej série
< 2. díl >
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků. Kniha popisuje růst revolučních nálad v zemi, budování Tábora, první křižácká tažení do země, zápas o čtyři artikuly pražské a smrt Jana Žižky.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem celkem s chutí, i když občas mě nebavil popis historických skutečností, ale nakonec proto to čtu, abych si ujasnila to, co neznám z dějepisu, a občas mi bylo líto bezpráví na obou stranách. V každém případě pokračuji na třetí díl!
Tak četlo se to dobře, ale tak nějak mi chybí nějaká gradace (např. u detektivky, máta na začátku vraždu, kterou chcete rozluštit a v závěru zapadnou všechny střípky na své místo), tady v podstatě sledujete vývoj rodové linie Prokopů, občas někdo umře, někdo se narodí, kališníci dobudou město, katolíci si ho vezmou zpátky atd. Ale z podstaty díla tady žádná taková gradace být nemůže :)
Určitě si přečtu i zbytek série, ale potřebuji to proložit něčím jiným na jeden zátah všech sedm dílů nedám :)
Mám ráda čtení o 15.století a jsem ráda za Vondrušku. Ale ten druhý díl nějak koušu. Jsou části co jsem proletěla a části kde mi to připadalo, že čtu odbornou literaturu. Zcela nevyužité dramatické události. Chybí mi tam emoce. Ztotožnění s postavami. Anebo - Táborité přišli na pomoc Praze před Zikmundem a žádné hurá, jen podezírání. Vždyť jim všem šlo o kejhák. Vím, že ně každý byl nadšený jejich příchodem, ale vyznělo to hrozně negativně. A občas ani necítím proč vlastně do toho všeho lidi šli. Chybí mi tam to nadšení. Zažili jsme to i při sametové revoluci. Psaní příběhů je umění a až příliš pečlivá snaha všechno z historie zapsat ubírá na dramatičnosti. No, škoda. Ale dočtu to. :-)
Z tohoto se nedá vystoupit.
Pohled na jedinečnou českou revoltu, která jako smršť spolu s hladem, bídou a nemocemi řádila v české kotlině. Církevní zákony spolu s protichůdnými výklady evangilií byly solí v ráně po Husově upálení. Ideu "čisté pravdy" Zikmund krutě znectil, ač právoplatně jako další dědic koruny české, po smrti bratra Václava IV., byl natolik v očích Čechů nepřijatelný, že trůn nabízeli za Čtyři pražské artikuly Jageloncům.
Vytvořit "Tábor" pro příznivce kalicha nebylo bez komplikací, přísné vyhlášky proti krádežím a jiným hříchům měly okamžité i hrdelní tresty. V době, kdy zásoby jídla byly ve velkém jen v klášterech, se pak ty staly cílem drancování a zmaru.
Vlny pro a proti se přelévaly českou zemí, jednou katolík jednou kališník, církevní soudy krutě trestaly na hranicích, mečem kata, lámání v kole, utopením, takže ze strachu pak zas katolík, i když v srdci vyznavač kalicha. Defenestrace byla častou změnou na radnici.
Jan Žižka - sice lapka, ale neporažený vojevůdce, (na MO snad jako symbol někde zvěčněný).
Tato část naší historie je natolik drsně pestrá, že i její částečné zasazení v PC hře Kingdom come deliver...,která nyní vychází a je jako superstar na špici nejočekávanější, dělá naše dějiny a české myšlenky na svět a život , jistě úctyhodně zajímavější.
Načteno, opět exc.
Vysoká laťka nasazená prvním dílem, zůstává i ve druhé části epopeje.Dokázal jsem si už vizualizovat jednotlivé postavy, mají tváře i povahy a četlo se mi jednodušeji.Není moc co vytknout, snad jen stále se opakující slovní obraty, ale to už jsem si u p.Vondrušky zvykl.Tak zhltnu ještě trojku a pak si budu muset od rodiny Prokopů odpočinout.
Tak jo, tohle byl regulerní Follett zasazený do období husitských válek, občas jsem měl pocit, že to je česká verze Na věky věků...Apolena (jako macecha Caris), zrádný prelát Želivský (stejný hajzl jako syn macechy Caris), černá smrt (i když ta víc řádila v prvním díle nebo to byla Přemyslovská epopej? Už v tom mám trochu hokej), vztahový linky...ale i tak nadprůměrná záležitost a jsem zvědavý na zbytek.
Děj mě pořád tak baví a jsem strašně zvědavá, co bude dál. Přiznám se, že některé popisy bitvy jsou pro mě nudné, ale jinak nadšená
Popisuje strhujícím způsobem průběh husitství na příběhu jedné rodiny. Prali jsem se o knihu doma
Stejně dobré jako první díl, možná ještě o kousek lepší, tím jak postupně gradují všechny dějové linie. Začínám si na téhle epopeji vytvářet závislost... :-)
Podle mě o něco slabší než první díl a je to škoda. Kniha s podtitulem "za časů hejtmana Jana Žižky" má Žižku vlastně už jen tak naokraj a když už se v ději prokoušeme k zajímavějším událostem jako je Sudoměř, Vítkov a křížová výprava nebo úplně nakonec Malešov, tak tyto události uběhnou jakoby mimochodem - oproti např. popisu bitvy u Grunwaldu z prvního dílu mi to přišlo odbyté. Mnohem víc jde spíš o (jak někdo trefně níže poznamenává) to vyhrnování suknic v Prokopově rodu... Než se pustím do dalšího dílu dám si pauzu.
Co dodat. Stejně jako první díl. Překvapivě čtivé, až poutavé. Těším se na pokračování.
druhý díl je sice trochu slabší než díl první, ale i tak mě kniha bavila a četla se mi velmi dobře..
Druhý díl přečtený během pár dní dlouho dlouho do pozdních / brzkých hodin. Jana Husa osobně neznám (ikdyž... ?) a přesto jsem si k němu už v telecích letech utvořila pozitivní přístup, ovšem jak se stále ukazuje, tak společenství lidí dokáže dělat neuvěřitelná zvěrstva a nejlépe se dělají ve jménu toho, nebo toho...
Každopádně je krásné, že mohu číst o této absurdní a strašné, leč nádherné a zajímavé době a svobodně si vybrat svou neutralitu vůči kališníkům, nebo katolíkům aniž by mi hrozila smrt...
Děj se mi líbí, jeho popisy, životy postav, chvilku na jihu, chvilku v Praze, pak zase v okolí milovaných Litoměřic a tak různě. Líbí se mi, že to má určitou rychlost a jak čtenář nasedne, tak jede, nikde žádné sáhodlouhé zdržování a zároveň žádné rychlé odbývání, zkrátka na můj vkus tak akorát :)
Miluji české dějiny, jsou zatraceně pestré a proto neváhám sáhnout po epopeji číslo III.
Čte se to lehce, stejně jako ostatní knihy od Vondrušky. Druhý díl jsem přečetl sice za víkend, ale nelíbil se mi tolik jako první, ale i tak doporučuji k přečtení. Vadila mi časová nevyváženost, kdy je popisován den za dnem a najednou přijde obrovský časový skok. Taky si nemyslím, že by bylo nutné neustálé popisování stahování suknic a sundávání nohavic. Místo toho bych radši viděl detailnější popisy bitev jako tomu bylo u Přemyslovské epopeje. U některých scén jsem měl pocit, že se autor inspiroval u Jiráska (např. dcera jedné z postav se přidá k sektě a zaplatí za to životem). Jediný úsek, který mě opravdu vtáhl do děje byl útěk z Kutné Hory při obsazovaní Zikmundovými oddíly. Jinak jsem se nedokázal s žádnou postavou ztotožnit, jejich osudy mi byly v podstatě lhostejné. Nefunguje to tak jako u Přemyslovské epopeje. Holt Prokop není Přemysl :D
Opět skvělá kniha, opět strhující a opět... šokující. Spousta válek v historii byla rozpoutaná kvůli náboženství, ale aby se tímto způsobem vybíjeli příslušníci jednoho národa a jedné země je neuvěřitelné. A Jan Žižka? Že to byl vynikající vojevůdce, to jsem věděl i z hodin dějepisu vrcholného socialismu, ale ty ostatní věci o něm nám (patrně z nedostatku vyučovacích hodin) jaksi zapomněli sdělit. V každém případě se vrhám na díl III. a jsem do děje tak zavlečen, až se bojím, že pan Vondruška nestihne napsat další díly :-).
Kniha-zbraň, stejně jako všechny díly Vondruškových Epopejí, které není radno číst vleže na zádech, hrozí zlomenina nosní přepážky. Po několikaměsíčním odstupu od četby prvního dílu chvíli trvá orientace v rozvětveném Prokopově rodu, navíc zákonitě přibývají románové i historické postavy. Velké Vondruškovo plus je v nečernobílém pohledu na husitské období našich dějin, zvěrstva na obou stranách konfliktu – a že jich bylo - líčí nezaujatě a téměř faktograficky. Bohužel románová složka je slabší, samé vyhrnování suknic, smrt některých postav je odbyta jednou větou, popisu vojenských střetů se radši vyhýbá a přitom by to mohla být nosná část osudů některých příslušníků Prokopovova rodu. Mnohem lepší je popis poměrů v Čechách a na Moravě z hlediska různých vrstev obyvatelstva, jejich životní podmínky a vztah k víře, neustálý boj o přežití. Ale rozhodně kniha stojí za přečtení – už kvůli demýtizaci některých historických osobností, v tomto dílu především Jana Želivského, po kterém pojmenováváme ulice a přitom to byl zřejmě pěkný parchant. Jenže kdoví jak to bylo ve skutečnosti.
Štítky knihy
15. století Čechy Jan Žižka husitství historické romány na pozadí skutečných událostí
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Přiznám se upřímně, že Přemyslovská epopej nebo detektivky s panem z Dobronína nebo Oldřichem z Chlumu mě nějak bavili daleko víc. Je to ok čtení na večer, ale nějak mě to nechytlo tolik jako tyto ostatní knihy. Asi mi vadí přílišní roztříštěnost děje a množství postav.