Husitská epopej. III, 1426-1437 - za časů císaře Zikmunda
Vlastimil Vondruška
Husitská epopej série
< 3. díl >
Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Snaží se postihnout důvody, proč se chudí postavili proti bohatým, prostí proti vzdělaným, Češi proti Němcům, a jak dopadl střet rozumných s fanatiky. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví ne úprosný osud proti sobě. Třetí díl se odehrává v letech 1426 až 1440. Rodina Prokopů prožívá krizi husitské revoluce. Hlad, mor, rozvrat země amorální devastace, to provází osud země i rodu Prokopů. V knize se popisuje závěr radikálního husitství, úpadek polních vojsk, jednání basilejského koncilu, nástup císaře Zikmunda na český královský trůn, jeho smrt a vzestup vlivu kališnického panstva.... celý text
Přidat komentář
Opět je to velmi čtivá kniha. Oproti předchozímu dílu musím jít s hodnocením výše. Oceňuji, že ubylo popisu stahování suknic a sundávání nohavic, tedy ne že by toho bylo méně, ale není to tak obsáhle popisováno (aspoň mě to tak připadá). Jediné co se mi nelíbilo byly postavy Barborky a mladého Olbrama (píseckého). Barborka řádí jak Rambo v dobách největší slávy a Olbram mi přišel zase hrozně protivný. Chápu, že někomu mohly tyto postavy připadat třeba sympatické, ale mě to přišlo přehnané (ale musím uznat, že mě pobavilo, že dospělý chlap neví na co ho má :D). Ještě mě přišlo, že autor málo vystihl vyhrocenou atmosféru mezi husity před bitvou u Lipan. Takhle to vypadá, že jsem dost kritický, ale mě se všechno ostatní líbilo. A vzhledem k obsáhlosti díla toho není málo. Jako milovník historie jsem rád za každý dobrý historický román a obzvlášť český. Další díl si s chutí přečtu.
Stejne jako oba predchozi dily i tento dil je skvely a muzu jej jen doporucit. Diky pane Vondrusko, hned se poustim do ctvrteho dilu a tesim se na dalsi vypraveni..
Třetí díl dočten a znovu s velkou chutí... tento styl psaní je pro mě přesně akorát. Vůbec mi nevadí, že se pan Vondruška někde až příliš dlouho nezdržuje a příběh jede jako na správně zapřáhnuté káře. Pro udržení pozornosti kdo je kdo a co se kde děje mi tato forma vyhovuje. Vždycky se do knihy tak snadno vcucnu jakobych byla účastníkem a každá smrt postavy týkající se Prokopova rodu mě dost zamrzí, protože je součástí mého momentálního čtenářského života, ale o tom to je, čas plyne svým tempem ... jsem totiž dost napnutá až se v rodové linii dojde k dvěma pánům - pisatelům kroniky. Jestli se tedy dojde :-D
Každopádně nemohu jinak, než otevřít epopej číslo IV.
Je obdivuhodné, kolik historických materiálů musel autor nastudovat, i třetí díl detailně rozepisuje události husitského období se všemi okolnostmi. Jen kdyby ty díly nebyly tak "těžké", knihy padají z rukou ...
Jedním slovem - super! třetí pokračování ságy Prokopů opět nezklamalo. Musím se přiznat, že jsem se už od poloviny knihy nemohl dočkat Lipan. To šíření Kristovy pravdy v podobě drancování, vraždění, upalování... to je opravdu silná káva. V podstatě buď jsi s námi a máš bezvýhradně stejné názory, nebo nemáš nárok na život - toť cesta ke spasení!!! Hm, nepěkná doba.
Autor pěkně odhalil dvojí tvář jedné z části našich nejslavnějších dějin, zejména obracení na tu správnou víru v Sasku a Bavorsku se mi obzvlášť líbilo. Dávám mu za pravdu, že absolutní pravda neexistuje, vždy může být zneužita.
Třetí díl mi, po prvních dvou, přišel trochu "mělký", jakoby klouzal jen po povrchu událostí. Taky jsem trpěla při popisu náhlé Barborčiny chrabrosti. Ještě bych ustála boj s Olbrámkem, ale proniknutí do obklíčené Plzně, to už bylo na mě moc. Přesně kvůli těmto, už hodně nadsazeným, scénám, nemám ráda Vondruškovy historické detektivky. V Epopejích se podobných popisů, přitažených za vlasy, vystříhal, tak doufám, že to bylo jen náhlé pomatení.
Knihu přesto hodnotím jako velmi dobrou, a po malé přestávce se chystám přečíst další díl.
Jediné, co bych vytkl, byly náhle se zjevivší bojové schopnosti paní Barborky. Sice nějakou dobu byla mezi tábority, ale o tom, že by nějak bojově vynikala, tam nebylo ani slovo a najednou je z ní skoro terminátor :)
Nebudu hloubat nad tím, jestli všechno zapadá do historických reálií. Je škoda, že nedošlo k rozvedení, nkěterých již pěkně se rozvíjejících dějových linek, například oblehnutí tvrze Olbramkem a naprosto neuvěřitelná obrana v podání Barborky. Už se člověk skoro začal strachovat, ale po prvním dni bylo jasné, že to nemůže zkončit špatně. Škoda, že to takto nemůže chodit i v reálném životě, ale pak bychom se stali asi opravdu ještě většími spotřebními konzumenty, kteří by si nic nedělali s nějakými příkazy a zákazy, protože bychom věděli, že to nějak vždycky dopadne.
Tak rozsáhlá sága, by si opravdu zasloužila větší prokreslení hlavních postav nebo událostí, včetně pro mnohé možná černý den českých dějin, jakou byla bitva u Lipan. Na druhou stranu je to spíše čtení, u kterého si nemusíte bát jak dopadne další rok, jestli příjde další hladomor a zda to hlavní hrdinové ustojí. Protože spousta toho je předvidatelná i když to byla opravdu drsná doba.
Konec knihy mě mrzel mám na mysli Lipany a co se stalo s mím hridnou Joštem ... ale tak to prostě bylo.... pane Vondruško hluboce opravdu hluboce smekám další super kniha užasny
Příběhy jednotlivých osob jsou zajímavé, určitě by každá dějová linka vydala na samostatnou knihu. Autor chce patrně ukázat dobu z různých pohledů, ale orientovat se v příbuzenských vztazích začíná být a s dalšími generacemi stále více bude obtížnější. Jsem zvědavá, jak si s tím pan Vondruška poradí. Bylo dobré trochu inovovat úvodní rozhovory bratranců kronikářů. Rozmíšky na téma katolík - kališník se neustále opakují, stejně jako koláče od snach. Nicméně čtení epopeje zdá se býti návykové. Už se těším na čtvrtý díl.
Již po třetí. Již po třetí jsem jedním dechem přečetla kroniku rodu Prokopů a na konci zjistila, že 4. díl teprve vyjde.
Nikdy bych do sebe neřekla, že budu tak "žrát" historickou literaturu, byť se jedná o beletrii. Ano dají se tam najít pasáže, které jsou nežáživné a trochu vleklé, ale tak aby vlastně děj nebyl ochuzen o to podstatné to tam být musí. Ostatně koho z nás v hodině dějepisu bavilo psát a biflovat letopočty bitev, které nám vlastně ani tak moc neřekly? Až nyní je to dáno krásně do souvislostí, do příběhu, kdy prostřednictvím rozvětvené rodiny jsem přímo v dění. Pohodová oddechovka, která je jako stvořená pro letní pohodu na dovolené ( i když ta papírová forma zabere docela dost místa v kufru) přesto už teď lituji, že pokud se opět spolehnu na městskou knihovnu, bude kufr o dost lehčí:-)
Vadí mi nulová charakteristika postav.
Vadí mi neustálé stereotypní ,,nadzvedávání suknic"
Vadí mi rychlost, s jakou jsou vydávány stále nové díly na úkor jejich kvality.
Vadí mi,že Vondruška se stává čím dál víc předvídatelným a jeho knihy mě nudí.
Vadí mi toho hodně.A příliš nevěřím,že se to četbou dalších dílů epopeje změní.
Opět to nebylo snadné čtení (jakkoli to bylo napsané spíše letem světem). Je to skutečně duširvoucí, jak hluboko musela naše země klesnout, co všechno muselo být zničeno a rozvráceno kvůli v podstatě slovíčkaření bigotních kněží. Ta hloubka tragédie mi přináší otázku: Co vlastně může někdo na husitech vidět pozitivního? A Lipany? Souhlasím s Pekařem, že to bylo pro tuhle zemi spíše vykoupení než cokoli jiného.
Chvat, ve kterém je série psána a vydávána, se na tomhle díle jasně podepsala - jsou tam nepřehlédnutelné chyby. A nabízí se další otázka: Viděl tuhle knihu nějaký redaktor, korektor... ?!?
Na mě teda těchto "husitských válek" už bylo moc, štve mě jak jsou lidé ve všech dobách hloupý a zabíjejí se mezi sebou i stejné národy kvůli náboženství. A není to lepší ani dnes, protože lidé jsou nepoučitelní.
I přesto, že byla knížka doslova "prošpikovaná" husitskými válkami, které mě moc nebavily, byla velmi, velmi čtivá. Opět jsem s nadšením sledovala další osudy fiktivního rozvětveného rodu Prokopů, který se dále rozvíjí v několika dějových liniích. Tato část mě hodně bavila. Kdo má rád historii podanou zábavnou a poutavou formou, určitě nebude zklamán. A já už se těším na další díl.
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Třetí kniha se mi zatím líbila z této série asi nejvíc, ale řekl bych, že spíše než změnou či snad vypilováním autorova stylu, je to spíše bohatou "úrodou" historických událostí v tomto období. I jednotlivé větve rodu už po těch stovkách stránek mám správně uložené a není problém se orientovat. Některé oblíbené postavy ba celé rodiny zničeho nic opustíme (docela mě překvapilo jednou větou uzavřený příběh těch co zemřou na mor - autor si dal celkem práci s vykreslením jejich "umístění"). Poněkud nudnými se stávají oba "vypravěči", jejich věčný církevní svár je již trochu omletý stejně jako koláče :-) - ale chápu, že je občas třeba podat "zhuštěný" historický výklad, kvůli základní orientaci. Kvituji zejména popis husických spanilých jízd a křižáckých pokusů, dále obléhání Plzně a příhoda s velbloudem - zhruba od této kapitoly se kniha dobře rozjede - dále je kvalitně a naprosto nestranně podán konec polních vojsk u Lipan a jedné oblíbené postavy :-) Celkově dobrá kniha.