Husitská epopej. VII, 1472-1485 - za časů Vladislava Jagellonského
Vlastimil Vondruška
Husitská epopej série
< 7. díl
Poslední díl ságy představuje léta, kdy se českým králem stal Vladislav Jagellonský, jemuž se postupně podařilo otupit ostří nepřátelské zahraniční politiky, zvláště té papežovy. Nakonec byl z Čech sejmut cejch kacířství, neboť po desetiletích bojů byl utrakvismus uznán všemi církevními autoritami. Husitská epopej tak dospěla ke svému závěru. Jenže místo aby se domácí poměry uklidnily, začaly doutnat nové politické i sociální konflikty. Postupně umírají starší členové rodu Prokopů a na jejich místo nastupují jejich potomci. Ti však o ideálech svých rodičů vědí málo a hledají si svůj svět. Svět středověké víry nahrazuje svobodomyslná renesance. Osudy husitských generací rodu se uzavírají.... celý text
Přidat komentář
Kupodivu mi na rozdíl od dvou minulých dílů už nedělaly rodinné vztahy takové potíže a do rodokmenů jsem mrknul tak asi třikrát.
Jeden poznatek z této knihy mám negativní, asi tak odpůlky jsem začal být lehce alergický na slovo pomilovat bylo ho tam na mne až moc. To vše však pro mne vyvažuje autorova láska k naší vlasti, vyjádřená například promluvou královny Johanky z Rožmitálu k České šlechtě, je to až neskutečně nadčasové, budu citovat -
Tohle je zem našich předků. Ukažte mi v křesťanském světě národ, který by byl ochotný přenechat svůj domov cizákům! Ukažte mi urozené a vznešené muže, kteří by měli raději jiný národ než ten, z něhož vzešli. To co nás dnes trápí, je nedostatek úcty k téhle zemi.
Celá Epopej je úžasné dílo a před panem Vondruškou smekám.
Ne, není to historické pojednání založené na precisní práci se zdroji. Je to zábava, zábava s přidanou hodnotou. Přečetl jsem epopej celou a nenudil jsem se. Donutila mě dohledat si historické pozadí, které teď rozhodně znám lépe než před začátkem četby. A že je to "splácanina o neexistujících lidičkách"? Ať si je, asi budu jednoduchý čtenář. Mimochodem při četbě stesků zdejších historiků na Vondruškovy knihy mě vždycky napadne, jak se asi musí tvářit policajti na detektivky nebo doktoři na lékařské thrillery nebo tajní agenti, když čtou Toma Clancyho...
Náhodou se mi povedlo se dostat rovnou sedmému dílu Husitské epopeje, aniž bych četla předchozí a byla jsem překvapená.
Kniha je velmi zajímavá, děj na chvíli neusíná, postavy jsou životné, skutečné, historické události poutavě popsané. I bez přečtení předchozích dílů jsem se zvládla zorientovat v postavách a začala jsem doufat v jejich dobrý konec. Příběh mě strhl tak, že mi rozsah vůbec nevadil a sotva jsem se mohla od četby odtrhnout.
Pan Vondruška si s napsáním posledního dílu Husitské epopeje opravdu pospíšil (na rozdíl již 3 roky "vydávaného" Života ve staletích 17. stol.) a na výsledku je to skutečně vidět. Opravdu větší slátaninu jsem snad nečetla. Tato etapa českých dějin úplně zaniká v rozkošatělém rodokmenu potomků 4. až 5. generace rodu Prokopů. Čtenář ztrácí pojem kdo je kdo a neustále se musí vracet na poslední 3 strany knihy se schématem rodokmenu Prokopů. V polovině knihy mně toto "rozptylování" přestalo bavit a knihu jsem zaklapla, takže jsem se k mé "škodě" nedozvěděla jak skončila neohrožená seniorka Barborka, která klátila muže mečem nebo v posteli. Mimochodem jestli někoho opravdu zajímá období vlády Jagellonců, a ne splácaniny o neexistujících lidičkách, doporučuji si přečíst něco od Josefa Macka.
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Chtělo by se napsat nenáročné čtení, ale vzhledem k velkému množství postav a neustálému skákání z jednoho místa na druhé, to nebyla až taková zábava. Navíc autor vydává čtyři knihy ročně a je to znát, protože jsou jako přes kopírák a vlastně se v nich už neobjevuje nic nového navíc. Možná snad jen vyhrnutých suknic bylo více než obvykle.