Hustej nářez
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533533/bmid_hustej-narez-65e5b54262a14.jpg
4
1512
1512
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
1. díl >
Zemi obsadili mimozemští agresoři, tzv. kartani. Invaze proběhla hladce, takže se emzáci domnívají, že mají situaci pod kontrolou. Netuší, jak hluboce se mýlí. Tahle modrá planeta má totiž už pěknou řádku staletí své vlastní pány. Jen se většinou drží v pozadí... Říkají si Bratrstvo krve – tajná organizace upírů, tvorů o dost rychlejších, silnějších a nemilosrdnějších než kterýkoliv člověk, takže zabít je není vůbec jednoduché. Pročež kartani mají velký problém, Houstone. A tak, zatímco obyčejní lidé dál prožívají své obyčejné životy, emzáci a Bratrstvo si jdou po krku. A běda tomu, kdo se jim připlete do cesty. A tak začíná šílená jízda plná krve, utrhaných končetin a mrtvých těl všeho druhu. Prostě Hustej nářez... Kotletův román je nabitý akcí a adrenalinem. Jeho děj uhání zběsilým tempem, takže hlavní hrdina skoro ani nemá čas, aby se pořádně napil (krve). Musí sebou totiž pořádně mrsknout, pokud chce stihnout všechna dobrodružství, která na něj autor nastražil.... celý text
Přidat komentář
Musím poděkovat autorovi. Dobře jsem se bavila. Kombinace upírů a žlutejch mimozemšťanů :-D. Jediné, co bych asi autorovi vyčetla, byla rychlá smrt Kateřiny. Ta mrcha si zasloužila trpět. Okamžitě beru další díl, protože musím vědět, jak to celé dopadne.
Tohle je správně "úleťácké" české sci-fi, které mně hodně vzalo. Je pravda, že v dalších dílech se Kotleta už trochu opakuje, ale pořád je to zábavné.
Metafory mistra Kotlety jsou neskutečný peklo a já se královsky bavila od začátku do konce. Pět hvězd.
Mam slabost pro podobný absolutní braky, ale když dva dělají totéž.... však to znáte. Upocená, nedomrlá, nevtipná kopírka už dávno vymačkanýho Kulhánka, která zaujme snad jen mimořádně špatnejma ertockejma scénama a debilníma přerovnáníma. Jestli je něco horšího než použít slovo štěrbinka tak je to přirovnání "roztála jak hrudka másla na hlavě beduína cestujícího po saharské poušti". Celý to připomíná šuplíkovou tvorbu pubertálního onana. Sorry ale punk je jinde. Jinak první digitální kniha, kterou jsem kdy přečetl.
Z počátku jsem si říkala, co to asi bude za blbost, ale pak mě to chytlo a proletěla jsem celou knihu za necelé dva dny.
Od řezníka jsem čekal, že to bude maso a přesně to mi naservíroval. Zhltnul jsem to během chvíle a hned skočil po dalším dílu. Začátek byl drsnější než zbytek knihy, ale byl to dobrý tah - upoutat čtenáře a pak ho nenechat knihu odložit. Vážně jsem se pobavil a některé hlášky jsou vážně nezapomenutelné :-)
Škoda jen těch chyb, ten kdo dělal korektury, toho dost přehlédl - nicméně, kvalitě to nic neubírá!
Co k této knize říci - její název jí dokonale vystihuje. Žluťásky jsem v duchu zabíjela po desítkách spolu s Janem. :)
Novodobý nástupce Jiřího Kulhánka a Miroslava Žambocha, i když do pánů mistrů české sci-fi a fantasy má ještě daleko. Autor skvěle vyniká v psychologii postav a vykreslení danné scény, ale občas mi přijde zápletka moc jednoduchá ať už u prvního či druhého díla.
Hmm, nikdy sem nebyl fanda upírů. Kulhánek mě je naučil brát. Proč chce ale skoro každý český spisovatel psát o upírech? protože je to in? TL sága frčí? No nic překousnu to. Knihu sem přečetl a dokoupil další díly. Bavilo mě to. Dokonce se necítím znechucen jako MartinH a klidně bych knihu doporučil. Že je plná vulgarismů, no a co. Je to běžné v denním životě, proč by to měl člověk omezovat v knihách. Kdoví kdy co Kulhánek zase vydá, takže toto je příjemná výplň času. Radegast vede!!!
Tohle jsem si nechal doporučit v knihkupectví a takovou hovadinu už nikdy neudělám, dočíst tenhle nesmysl bylo stále těžšía těžší. Každou přibívající stránkou se z toho stávala větší a větší parodie na Kulhánka, kde se autor snaží být strašně cool a in používáním neuvěřitelného množstí sprosťáren, prasáren a vulgarit. Humor tu naprosto nefunguje a příběh je naprosto idiotskej. Jestli si někdo tuhle hovadinu chce přečíst, stačí napsat a milerád přenechám
Zajímavý, poutavý, zvláštní... Prostě nářez!
Normálně jsem příznivcem spíš jiné literatury - k této knize jsem se také dostala náhodou. Když jsem začla číst, tak jsem dost zírala. Nikdy jsem nečetla nic podobného, a proto jsem byla v šoku. Po chvíli se ale šok proměnil v zaujetí. Knihu jsem přečetla raz, dva a musim říct, že to je pecka.
Myslím si, že klučičí pojetí upírů je o dost zajímavější, než nějakej Edward ze Stmívání, kterej na slunci září (haha).
Zase až tak "hustej nářez" to nebyl. Začátek zbytečně sprostej a to pro některá slova nejdu daleko.
Docela mám tenhle druh čtiva rád, takže si pravděpodobně přečtu i další dva díly, ale spíš jen ze zvědavosti, jak to dopadne.
Kniha se mi líbila, sprostá slova mi tam nevadí, ale nemusim to mít, tím že bude kniha sprostší lepší nebude, ani potoky krve knihu nevylepší, ale mě to prostě pobavilo.
Velice dobrá pocta Kulhánkovi. Najdete zde mnoho odkazů na jeho knihy. Na mistra to nemá, ale o to vůbec nejde. Hustej nářez se prostě povedl. Upíři jsou dílem mimozemské návštěvnice a neplatí na ně ani stříbro, ale stačí pár dobře mířených zásahů ze zbraní s trošku většími destruktivními účinky. Příběh je klasická cesta za pomstou s pár překvapeními, okořeněný dobrými a docela originálními hláškami, k tomu sem tam trochu sexu a lásky. Akční scény jsou dlouhé tak akorát, aby jste si je užili, ale aby nezačaly nudit. A celé se to nebere nijak vážně. Takže chválím a jsem zvědavá, jak se nyní poučený Jan pustí do nakopávání plechovejch kartanskejch a kolaborantskejch zadků.
Přečetla jsem jedním hltem a doporučuji přátelům se slovy - takové fantasy mixlé se scifi a ještě od českého autora jste ještě nečetli. Hlavní hrdina je upír proměněný za Jana Lucemburského, což mě, jako čtenářku Vaňkové nesmírně pobavilo.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Asi nejnepodařenější snaha o napodobení (kopii) Jiřího Kulhánka, jakou jsem kdy četl. Autor se zoufale pokouší být ještě drsnější, vulgárnější a nahláškovanější než vzor. Kdyby se, místo snahy nacpat do každé věty alespoň jedno sprosté slovo a do každé druhé alespoň jedno rádobyvtipné přirovnání nebo hlášku, soustředil víc na vytvoření originálního příběhu, bylo by to určitě prospěšnější. Takhle jsem to vzdal ani ne ve třetině knihy.