Hustej nářez
František Kotleta (p)
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
1. díl >
Zemi obsadili mimozemští agresoři, tzv. kartani. Invaze proběhla hladce, takže se emzáci domnívají, že mají situaci pod kontrolou. Netuší, jak hluboce se mýlí. Tahle modrá planeta má totiž už pěknou řádku staletí své vlastní pány. Jen se většinou drží v pozadí... Říkají si Bratrstvo krve – tajná organizace upírů, tvorů o dost rychlejších, silnějších a nemilosrdnějších než kterýkoliv člověk, takže zabít je není vůbec jednoduché. Pročež kartani mají velký problém, Houstone. A tak, zatímco obyčejní lidé dál prožívají své obyčejné životy, emzáci a Bratrstvo si jdou po krku. A běda tomu, kdo se jim připlete do cesty. A tak začíná šílená jízda plná krve, utrhaných končetin a mrtvých těl všeho druhu. Prostě Hustej nářez... Kotletův román je nabitý akcí a adrenalinem. Jeho děj uhání zběsilým tempem, takže hlavní hrdina skoro ani nemá čas, aby se pořádně napil (krve). Musí sebou totiž pořádně mrsknout, pokud chce stihnout všechna dobrodružství, která na něj autor nastražil.... celý text
Přidat komentář
Upíři, emzáci, zbraně, sex a hláška za hláškou. Kdo to bere vážně, je cvok. Miluju knihy od Kulhánka, tohle neni Kulhánek, ale moje euforie dokazuje, jak moc je potřeba (v mém životě) tenhle brakový žánr.
Po Bratrstvu krve jsem sáhla ze zvědavosti. Určo nepatřím k cílové skupině. Ale i tak nelituji. Naprosto souhlasím s komentem, který sepsala Metla.
Jen já si musela poslechnout včechny díly, dokud jsem si pamatovala kdo je kdo. A až teď si dám od dalšího extraodpočinkového žánru pokoj.
První sprosté slovo hned jako druhé slovo celé knihy. První rozmlácený ksicht ještě na té samé straně. Sex o pár stránek dál. Kotleta nezklamal. Dal mi to, co jsem od něj čekal. Po sérii Spad to vypadá, že asi zase u něčeho na chvíli zůstanu.
Mé první setkání s Kotletou. Dávám lehký nadprůměr. V knize mi trochu vadily ty porno scény, které mi tam příliš neseděly a působily spíš tak, že tam byly dodané na sílu. Za tohle samotné hvězda dolů.
Kniha se jinak čte dobře, je to lehké brakové čtení na odreagování. Děj je vcelku jednoduchý a hlavní roli zde hraje akce. Na další díly se určitě podívám.
Vaněk je zmr*, Gerhard sympatická mašina na zabíjení, „křehčí“ (což ve spojení s upírským šrotem v krvi definuje křehkost v novém světle) část Slovanské rodiny je k zulíbaní (všechny slova na oje*** už vypotřeboval Janek) no a samotný Tobi… tedy Jan Pozemek je na roztržení mezi držením palců a vražením pěsti. Jako by se nemohl známý Bruntálský řezník rozhodnout, zda je to opravdu staletím bitev, chlastáním a przněním všemožných evropských selek neskutečně zkušený historický Rambo stroj (tedy žádný programátor ze Štvanice), nebo opravdu Český Honza, který ani chleba v prackách neudrží.
*** „Jste banda vylízaných čuráků, a proto vás odsuzuji k trestu smrti. Nějaký dotaz?“ ***
Beru to nicméně tak, že se série rozjíždí a žádný zkušený krvesaj z operačního stolu nespad. Samotný příběh je povedený, po vzoru Kulhánka zde do tradičního trojúhelníku přimícháme orientální koření (zde však místo pekelné dimenze sáhneme do hlubin kosmu) a zamícháme starodávnou klasickou dobrou zradou. Příběh jak řemen, který se prožene nejen naší kotlinou, přibere zajímavé figurky (vysmažený Uhřík válí) a nastíní zajímavou genezi vzniku krvesajů, aby příběh ukončil relativně krásným endingem v záři zapadajícího atomového hřibu. Kulhánek to není, ale tahle Kotleta přišla kure*** k chuti. Sem s nášupem.
*** „Herr Bezemek , myslím, že je to začátek krásného přátelství“ ***
Parádní přírůstek brakové literatury, od kterého opravdu dostanete to, co slibuje již v názvu: "hustej nářez" v podobě pořádného množství krve, sexu a humoru. Přirovnávání k Nočnímu klubu Kulhánka je opravdu na místě: pokud se vám líbí jedna série, druhá bude rozhodně taky.
Knížka prošpikovaná hláškami, kulkami a jasným úkolem - zničit ty žlutý nelidy. Hezky se to čte, vulgárnosti mi evidentně nevadí. Pěkně se to hodí k příběhu.
Naprostá klasika od mého oblíbeného spisovatele Františka Kotlety, upřímně nikdy jsem moc nebyl a ani nejsem na sci-fi žánry, které se odehrávají ve vesmíru nebo prostě na Zemi, která je okupována mimozemšťany, ale vzhledem k tomu že se jedná o nejznámější dílo od tohoto Mistra, tak jsem se rozhodl že si to nakonec přečtu a můžu říct, že vůbec o koupě celé trilogie nelituji. Je to takový by se dalo říci mix Tarantino a Marvel, což mi nějak nevadí, byl to velmi zajímavý příběh se zajímavými postavy - upíři vs mimozemšťané to se jen tak nevidí. Ty dva prequely mne nějak extra nebavily, ale tahle trilogie je fajn a rád jsem si ten adrenalin užil. Jen podotýkám že je to sice klasika, ale já si tuhle Knihu řadím až na třetí místo, co se týče Kotletovy tvorby, před Bratrstvem je to SPAD a Perunova krev, protože to je víc tematika pro mne. Za mne krásných 8/10 a můžu doporučit každému, kdo má rád mimozemský styl a ještě k tomu v Čechách.
Oddechová prasárnička. Lechtivá romantika pro pány - čtivé, násilné, hláškovité a velmi nadržené :-). S nadhledem a ohledem je to švanda.
Slabota. Postavy nejsou sympatické, humor je stále se opakující. Neříkám ale, že to je špatné čtení. Říkám jen slabé.
Skvělá "pohádka" pro dospělé. Neuvěřitelně vtipná, inteligentní. Rychle vtáhne do děje, který pádí bez zastavení. Skvěle jsem se bavila, těším se na pokračování.
Na tuhle knihu jsem slyšela neskutečně pozitivní ohlasy, ale podle anotace jsem si říkala "A to proč jako?". Chtěla jsem to teda zjistit a pustila jsem se do čtení. Opravdu mě to bavilo, akorát jsem si při čtení říkala, že co mě to na tom tak baví. No prostě.... asi se z podobného druhu literatury stane moje guilty pleasure.
Hodně vulgární knížka, asi není pro slabší povahy, ale mně se líbila.
Shrnul bych to jako upíří hony na mimozemšťany, knížka se pěkně čte, určitě doporučuji... 4,5
Nemůžu se zbavit pocitu, že se to podobá Nočnímu Klubu od Kulhánka :-) ...nicméně je to fakt nářez!
Hvězdu dolů dávám skrz ten konec...
Dostat se mi "Hustej nářez" do pazourů před dvaceti lety, profičela bych jím na vlně adrenalinu za jediný den a hned se nadšeně sápala po druhém dílu. Jenže to bylo v těch pravěkých dobách, kdy jsem chodila ostříhaná na ježka, nohy mi věčně smrděly v kanadách, ze stěn pokoje na mě sveřepě zíral Terminátor (a já zamilovaně na něj) a nebyla jsem spokojená s žádným filmem, kde nezněl randál palných zbraní, případně svištění čepelí. Teď už jsem relativně normální a stará. Relativně! Nesmrtelní hrdinové mě nebaví zdaleka tolik, ani když hláškují jako o život ve stylu Jana Bezzemka. A ten se opravdu snaží, aby na žádné stránce nechybělo několik vtipných (i méně vtipných) přirovnání.
Četla jsem "Cesty krve", "Noční kluby", "Vládce strachu" a tak dále, bruntálský řezník mě stěží mohl překvapit. Zase tady máme upíry s jejich klany, emzáky s okupačními choutkami, nanotechnologie a jiné technologie, tuny vystřílených nábojů, hektolitry prolité (a vychlastané) krve, regenerační schopnosti, zradu a pomstu. Klasika. Na čtyři hvězdy by to stačilo, nenáviděným citoslovcům navzdory. Leč nejsem schopna se povznést nad množství laciného, obvykle bezúčelného porna. Při poslechu audioknihy se tyhle pasáže vhodné tak do Hustleru blbě přeskakují, takže odmáznu další hvězdu, sorry.
Bezzemek a hlavně jeho parta mi ke kardiu příliš nepřirostli, ovšem díky herr Gerhardovi ještě nedám Bratrstvu krve kopačky. Každopádně to bude chtít pár měsíců na odpočinek od extraodpočinkového kulhánkoidního subžánru. 66,6% (nebo odpad, pokud místo hrdého braku čekáte literaturu).
První setkání s F. Kotletou. Řekl bych "oddechové" čtení, které vtáhne a jede. Něco jako dívat se na Blade, nebo nějaký starší akční film, protože kromě neustálé akce nic dalšího moc nenajdete. Hlubokých myšlenek netřeba, protože je to prostě jízda, super hlášky (i s očividně tuzemským podtextem) a Bezzemek to kosí jako Arnie (Stallone, Snipes, dle preferencí) v nejlepších letech.
Z literárního hlediska naprosto příšerné. Fanouškům tohoto titulu bych doporučil přečíst si nějakou českou osvědčenou klasiku. Hůř napsanou knihu jsem nečetl.
Raději jsem si Bratrstvo přečetl podruhé, abych se opravdu přesvědčil, že chci hodnotit takto, že se mi to jen nezdálo a nebyl jsem pouze ovlivněn Kulhánkem. ( hodně výstižný je kometář uživatele 1T0S_ )
Jan Bezzemek je možná prastarý, ale hlášky trousí mnohdy až moc pubertální. Vím, že je to Kotletovo/Kyšovo styl psaní, ale nemůžu si pomoct a pořád mám pocit, že někdy méně, znamená více. Pro příklad - Děj je děravý, jak ementál ve slevě. Charaktery mají vlastní vůli, jako průměrný občan v Severní Koreji. Sexuální scény jsou popisovány, jak od jižanského homíka na srazu Ku-klux-klanu. O krvi a jejím zpracovávání raději ani nemluvím.
Musím ale uznat, že jsem celkově mile překvapen. Zápletka je vskutku originální a celkově to prostě odsejpá. Mnozí nedosáhli této úrovně psaní po letech a pan Kyša se chytil hned od začátku. Člověk se zasměje a na konci knihy zjistí, že je asi masochista, páč chce další nářez.
Kotlety se nesmíte bát. Sice by se mohlo zdát, že je příběh obrostlý tukem, ale opak je pravdou. Syrový, surový, krvavý a taky je v tom hodně lásky.
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Jak jsem se již zmiňovala u knihy Vlci, která pro mne byla seznámením s touto sérií, tak mě knihy o upírech baví. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. Je to akční řežba, která nepostrádá nic, co bych od podobné knihy očekávala. Napětí, akce "humor" ale také vcelku dobře vymyšlený, jednoduchý příběh. Co jsem kvitovala s povděkem, tak zde není tolik sexuálních nechutných scén, jako tomu bylo v knize Vlci. V podstatě nemám nic, co bych knize mohla vytknout. Občas jsou pro mě tyto knihy, kde člověk může absolutně vypnout, naprostou nutností. Audioknihu čte pan Richard Fiala. Ke zpracování a způsobu načtení audioknihy nemám žádných výhrad.