Hustej nářez
František Kotleta (p)
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
1. díl >
Zemi obsadili mimozemští agresoři, tzv. kartani. Invaze proběhla hladce, takže se emzáci domnívají, že mají situaci pod kontrolou. Netuší, jak hluboce se mýlí. Tahle modrá planeta má totiž už pěknou řádku staletí své vlastní pány. Jen se většinou drží v pozadí... Říkají si Bratrstvo krve – tajná organizace upírů, tvorů o dost rychlejších, silnějších a nemilosrdnějších než kterýkoliv člověk, takže zabít je není vůbec jednoduché. Pročež kartani mají velký problém, Houstone. A tak, zatímco obyčejní lidé dál prožívají své obyčejné životy, emzáci a Bratrstvo si jdou po krku. A běda tomu, kdo se jim připlete do cesty. A tak začíná šílená jízda plná krve, utrhaných končetin a mrtvých těl všeho druhu. Prostě Hustej nářez... Kotletův román je nabitý akcí a adrenalinem. Jeho děj uhání zběsilým tempem, takže hlavní hrdina skoro ani nemá čas, aby se pořádně napil (krve). Musí sebou totiž pořádně mrsknout, pokud chce stihnout všechna dobrodružství, která na něj autor nastražil.... celý text
Přidat komentář
Po přečtení 8 knížek od Kulhánka je to takový slabší odvar. Netvrdím, že to nemá něco do sebe, ale další díly s největší pravděpodobností odsunu na druhou kolej.
Edit: listopad 2020
Udělal jsem velkou chybu, že jsem se nepustil hned do dalšího dílu, teď se od toho nemůžu odtrhnout.
Už teď bych řekla Extramega Hustej nářez.
Přeladit se na tuto sortu s jistým sebezapřením lze, neboť spád, dramatičnost a nápady dovedou v mysli vytvořit své.
Jistá cenzura by dílu neuškodila.
Citace :"Aby upír přežil století, musí držet špičáky na krevní tepně doby."
Čtivý braking, jen ty erosekvence mi v přeskakování daly zabrat.
Kniha mi nesedla. Možná kdybych o pár knih dříve nečetl Kulhánka, ale takto mi to příšlo jako sbírka vulgarismů (což mi bylo nepříjemné i přes můj vytříbený slovník dlaždiče amatéra) a směsice více či méně vtipných hlášek.
Chcete se bavit? Nechcete přemýšlet? Vysmát se starému a zažitému? Šáhnete správně. Je to rychlé, zábavné a stojí to za přečtení. Prostě upíři jak je neznáte.
Je to můj první Kotleta na doporučení a bavilo mě to. Určitě přečtu další.
Jelikož už mám s autorem nějaké zkušenosti, věděla jsem, že kniha bude super, ale trochu mě hlodat červíček v hlavě, jelikož přece jen jsou mi bližší knihy na téma série o Tomášovi Koskovi. Když jsem začala knihu číst celá mě pohltila a já věděla, že to je přesně to, co chci. Mile mě překvapili některé obraty v příběhu, které jsem nečekala, a to byl pocit z přečtení knihy ještě lepší :-)
Ak máte radi Kotletu, určite vás bude baviť T. Žlůva a jeho fenomenálny brak s názvom Trichamin.
U prvního setkání s panem Kotletou mě dostal již první odstavec této knihy. Knížka fakt baví a dělá čest svému názvu i když ke konci jakoby docházel dech jak autorovi, tak i hrdinům.
Už jsem vám říkal, že nemám rád upíry? Ne? No to bude tím, že je fakt nemám rád a taky nemám rád, když si někdo vypomáhá při psaní takovým nesmyslem.
No jo jenže Kotleta, že jo. Tak copak vymyslel? A hele on to nevymyslel úplně zle. Dokonce se to dá číst. No prostě je to nářez. Ne sice tak dobrej jako Spad, ale fakt hustej.
Vždycky jsem v rámci žánru uznával Kulhánka, nicméně Kotleta jej touhle sérií sesadil. Jeho knihy mají větší spád a jsou i vtipnější, není z nich cítit únava jako z Kulhánkových posledních dvou počinů....
Jako pravověrný Kulhánkovec se neubráním srovnání... Když má pan Mistr 100 procent, tak pan Kotleta si zaslouží 95 procent... Jinak kniha samotná absolutní zábava.. tu knihu prakticky nejde odložit... je tam všechno co člověk očekává od brakové literatury, která je prostě nejlepší...
Kotleta bomba, jako vždy. Nejen naprosto neobvyklý styl psaní, ale i se člověk pobaví. Už se těším na další díl :)
Příjemná oddechovka od které se dá těžko odtrhnout. Není to úplně jako knihy od Kulhánka, ale hodně se jim blíží. Knížku jsem si užil, i když kromě přestřelek tam není ani moc neotřelých nápadů ani ty bojové akce nemají nějakou zajímavou strategii, kterou bych od pár staletí starého upíra navíc bojovníka čekal. Prostě hurá na ně a střílej po všem co se hýbe. Ale bavil jsem se.
Knížka nezklamala, ba naopak. Kdysi to byla první "Kotletovka" kterou jsem přečetl a od té doby hltám každou jeho knížku. Jistě se brzy pustím do zbylých dvou dílů.
Kniha prostě jedním slovem PECKA ! Od začátku do konce pořád akce, příběh čtenáře vcucne.
Možná trochu přehypované jako záčátek "kultovní" série. Naštěstí jsem od střetu upíři versus mimozemšťani nic moc nečekal, takže jsem mohl být příjemně překvapen. Knížka je čtivá a po příliš dlouhé swingers party už mě nepřekvapily někdy zbytečně nastrčené erotické pasáže.
Kdo nečeká literární veledílo, ale poctivou řezničinu, tak si knihu užije.
Alternativní konec je trochu zklamání, protože nepřináší opravdu nic nového, ale to už by čtenář byl příliš rozmlsaný.
No, spočiatku mi to neprišlo ako "hustej nářez", skôr ako "nářez bez riadnej dávky korenia a soli". Až odkedy nastúpila na scénu P., tak to začalo mať grády. Kotleta nakoniec opäť nesklamal. Hlášky, akcia, vtip a riadna priehršť zbraní, krvi a utrhnutých končatín. Dej sa nesituuje iba do Čiech, ale spolu s J. Bezzemkom sa pozrieme, okrem Poľska a Ukrajiny, aj do Číny. Za mňa nakoniec fakt dobré. Idem rovno na "Fakt hustej nářez".
Příjemné překvapení. Čekal jsem hustej nářez na úkor děje, příběhu a postav. A ono vůbec. Je to teda sekecmazec od začátku do konce, krev stříká na jednu stranu zatímco orgány a končetiny lítají na druhou. O brutalitu, takovou tu surovou, není nouze. Stejně jako výrazy, které by jste ve slovníku spisovné češtiny nenašli. Takže očekávání opravdu nebyla po prvních pár stránkách kdovíjaká. Ale opravdu jen po pár.
Příběh se mi líbil. Upíři trochu jinak .... a buďme upřímní, na dnešní dobu snaha vymyslet něco jiného než už bylo stokrát semleto a vykydnuto na čtenáře/diváka/hráče potěší. Takže proč ne. Tisíce let proti sobě bojující klany upírů spojí společný nepřítel .... mimozemšťani! Jestli se má někdo na lidstvu pást, budou to přeci upíři, ne nějací žlutí přizdisráči. Myšlenka na původ upírů jako takových - no, jak jsem řekl, tleskám originalitě.
ALE nejvíc mě pobavila představa, že celé tisícileté společenství upírů potopí jedna pražská šlapka (není urážka, fakt je to šlapka) bez kouska upírovské cti v těle. No jo, ČEŠI se umí ve světě prosadit vždycky.
Děj je svižný, s ničím se tam nikdo moc nepáře, takže se nestane, že by vás (aspoň mě se to nestalo) nějaká kapitola začala nudit. Zvraty, no .... jsou zvraty a zvrat(k)y. Tady to byly jen ty zvraty, ale žádné zásadní dech beroucí.
Mé cynické já zaplesalo pokaždé, když zemřela jedna z "hlavních" postav.
Stokerova Drákulu nečekejte. Četl jsem ho. Bylo to fajn. Tady jsem se ale pobavil mnohem víc!
Těším se na další díl a doporučuji.
Štítky knihy
upíři okupace mimozemšťané science fantasy (SF + F) česká fantastika
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Netradiční? Ano, to je to správné slovo. Kotletova prvotina Bratrstva krve se dá popsat snad jen třemi slovy "Netradiční hustej nářez". Před otevřením očekáváte upírskou Kulhánkovinu, kterou jste už přece četli tisíckrát ne? Nemůžete být dále od pravdy. Veškeré stereotypy zanikají v prostém, leč neskutečně čtivém ději, zasazeném do ad absurdum války upírů proti mimozemšťanů (tak nějak jsem si představoval případný crossover Nočního klubu s postavami z Divocí a Zlí). Navíc Gerhard je největší zmrdský badass, kterého jsem měl kdy tu možnost v české fantastice poznat (dal by se popsat asi jako pan Wries, kdyby byl kladná postava).