Hustej nářez
Leoš Kyša
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542679/bmid_hustej-narez.jpg
4
1538
1538
Bratrstvo krve série
1. díl >
Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili Kartani, kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Ovšem svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, na rozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali… A tak začíná šílená jízda plná krve, utrhaných končetin a mrtvých těl všeho druhu. Prostě Hustej nářez. Kotletův román je nabitý akcí a adrenalinem. Jeho děj uhání zběsilým tempem, takže hlavní hrdina skoro ani nemá čas, aby se pořádně napil (krve). Musí sebou totiž pořádně mrsknout, pokud chce stihnout všechna dobrodružství, která na něj autor nastražil.... celý text
Přidat komentář
Zábavné, energické, krvavé a zcela jistě velmi zajímavé a chytlavé! Nepřemožitelný Gerhard i Jan nemají chybu...děj tak napjatý, že se kniha nedala odložit! Těším se až si přečtu další díl a užiju si další hustej nářez! Doufám, že žluťásci dostanou od ostrozubek pořádnou nakládačku!
Ze začátku jsem se této knihy strašně bál. Nevěřil jsem, že pan Kotleta vymyslí něco nového
na Zemském povrchu...a on vymyslel.
Tohle jsem přečetl jedním dechem a pak ještě jednou a než vyšla druhá kniha přečetl jsem to po třetí. Jednoznačně největší hodnocení.
Kulhánek je Kulhánek, ale zvědavost mi nedala a tak jsem si pořídil i sérii Bratrstva krve...a musím říct, že to nebylo špatné...četlo se to opravdu velice rychle, zábava a akce tak akorát a třeba pro mne byla používaná přirovnání skvělým vtipným osvěžením....jdu na další díl....
Ze začátku jsem byla nadšená, že jsem si půjčila takovou bombovou knihu a že tohle je určitě Kulhánek...ale! Postupem času se objevovalo čím dál víc ulítlejších přirovnání a víc víc věcí, které mi už u Kulhánkových knih vadily. Navíc jsem už od začátku nesnášela Petru a úhlavní nepřítel si určitě zasloužil konec trochu propracovanější. Ale jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst něco, co se hodně podobá původní tvorbě Kulhánka.
Prostá, přímočará, oddechová knížka, jejíž jedinou drobnou nevýhodou je, že celý děj by se dal popsat pouze slovy "bum bum" a "ach ach". Rozhodně si plánuji přečíst další díly.
Tohle nemá chybu!Je to vtipný a na české poměry skvěle akční.Člověk se s každou stránkou baví víc a víc.Nejspíš jsem našel svého dalšího oblíbeného autora.
To je jízda. Prostě upíři, jak maj bejt, Žádný srandovní stmívání a True Blood. Od začátku až do konce nářez a pěkně hustej.
Že by se Kulhánek vrátil??? Jako první jsem přečetl od Kotlety Příliš dlouhou swingers párty. No a ta mne zas tak nepřesvědčila, ale tohle jo!!! Prostě Hustej nářez.
Čekal jsem víc, to přiznávám. Po výborné swingers party mi tohle přijde trochu krotké. Ke konci jsem se už trochu nudil a to mám tenhle druh literatury rád. Možná mi to prostě jen nesedlo.
Těžko říci, jestli Kotleta je pseudonim kulhánka či nikoliv. V každém případě styl psaní je dosti podobný a i když je příběh poměrně přímočarý, je to prostě nářez.
Velmi dobré čtivo, jen pro zkušenější sci-fi čtenáře je tam příliš okaté plánování, všechno odsýpá až nepřirozeně jednoduše, překážky jsou podávány tak, že se vlastně nic neděje a pohoda, děj je pospojován poslepován příliš přímočaře. Nejsem příznivcem megasložitých zápletek v xy dějových liniích (trůny..), ale tady je to zase příliš jednoduché, přesto (nebo proto?) se to četlo skoro samo a jistě tenhle flák masa jistě za pár let chytnu do ruky zase (tím myslím celou sérii).
Ke své předchozí poznámce k autorovi a možnosti, že by to mohl být sám Kulhánek, či v holportu s někým dalším. Teď už si tím nejsem tak jistý, kdyby se Kulhánek snažil potlačit svůj přirozený styl a do svého díla přidal více vulgarismů a sexu, nejspíš by to vypadalo nějak takhle. Po přečtení 1,2,3 nářezů bych nyní na otázku, zda-li si myslím, že to napsal Kulhánek pod pseudonymem bych odpověděl: málo pravděpodobné, ale je to možné.
Hustej nářez je vlastně kopie Kulhánkovy Cesty krve. Ovšem o dost horší. Kniha zabaví, ale že bych se u ní válel smíchy a zároveň si užíval akční jízdu jako u Cesty krve říci nemohu. Sexu, akce, humorných dialogů je možná až přiliš, protože není místo na nějaký větší příběh. Styl připomíná Kulhánka, ovšem kvalitou textu je to někde úplně jinde. O dost pod Kulhánkem. Ale i tak to celkem ujde a ti co mají rádi brakovou sci-fi, s nezničitelným hlavním hrdinou, nejspíše nepohrdnou. Na další díly mě kniha nenavnadila. V Pevnosti jako kniha měsíce a hodnocení 200% si tahle kniha rozhodně nezasloužila, pokud vím tak takové hodnocení ani žádná kniha nikdy nedostala, byla to jasná tlačenka! A kdo je vlastně František Kotleta? Třeba se to někdy dozvíme. Pravdpodobně někdo z okruhu Pevnosti? Kdo ví... Ale Kulhánek určitě ne.
Už dlouho jsem se takhle nepobavil. Kdo má rád ranou Kulhánkovo tvorbu, neměl by být zklamán. Nevím, co tady někteří proti Fandovi Kotletojc mají, ale já, ač jsem ke knize přistupoval s jistým despektem, jsem byl spokojen, hodně. Naopak poslední Kulhánkovi knihy pro mě byly zklamáním. Takže tohle je návrat ke staré, dobré, nekomplikované akci a spoustě výborných hlášek. A navíc, Fanda je taky Bohemák!!! Už se těším na rok 2018, až spláchnem ten Arsenál.
Ve svém komentáři k autorovi jsem zmínil možnost, že na pseudonymu Kotleta se podílí Kulhánek ještě s někým. Po přečtení části této knihy musím jednoznačně konstatovat: tak v tomhle Kulhánek stopro nejede! A nechápu, jak to někoho může vůbec napadnout. Autorský styl je něco, co se těžko překonává a tady v nářezu není po Kulhánkovi ani náznak stopy.
Přečetl jsem a nikdy více, daleko horší než Kulhánek nebo Kopřiva, primitivně napsané, hloupé zápletky, závěr úplně pitomý. A ještě ta rádobyvtipná legenda, kterou se vydavatel snaží okolo Kotlety vytvořit....
"Kdybych nebyl Kulhánkem,chtěl bych býti Kotletou". Co více k tomu dodat? Kdo zbožňuje mistra K.,ten se rozhodně nebude u celé této nářezové ságy nudit. Jak já miluji zdejší malířské umění, kde místo štětce použijeme Desert eagle 50. action express a místo barvy trochu mozkomišního moku ;-) peace.
Je to jízda. Akce střídá akci. Člověk se opravdu nenudí, ale kdyby měla být tahle knížka delší, asi by mi trochu vadilo, že se autor trochu víc nezaměřil na jednotlivé postavy, ale v tomto rozsahu to bylo jedno. Prostě parádní oddechovka.
Bratrstvo krve mi po zakoupeni lezelo nejakych par tydnu ve ctecce, nez jsem se konecne rozhodl k precteni a dobre jsem udelal. Hustej narez jsem dal za den, slusne akcni vec, doufam, ze v pokracovani autor nepolevil a bude to podobnej hustej narez, jako tento prvni dil. Diky pane Kotleto ;)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Jelikož autor sám sebe nebere vůbec vážně (viz jím poskytnuté "autobiografické" rozhovory), nelze brát vážně ani samotný jeho román. Což ale neznamená, že se nemůžeme pokusit o jakés takés hodnocení za použití obecně platných měřítek.
Hustej nářez je ve skutečnosti prachobyčejná počítačová střílečka přepsaná do lineárního příběhu, okořeněná popisy brutálního násilí a zahuštěná nenápaditými (a bez invence napsanými) sexuálními scénami.
Bohužel se celé vyprávění odehrává v jediné tónině a svojí strukturou připomíná monotónní písničku poskládanou ze tří not.
Není to ani sci-fi ani parodie na sci-fi, spíše taková schválnost, pokus "něco za každou cenu napsat" a zároveň ozkoušet, kam ještě je možno zajít a co ještě konzument této literární podmnožiny (literatury podobného ražení) unese.
Autor si může dělat ze čtenářů šoufky, zcela legitimně může v poskytovaných fiktivních rozhovorech tahat ctěné publikum za fusekli, ale když jednou napíše něco, co vydává za román, musí počítat s tím, že jeho "produkt" bude jako "román" také posuzován, respektive, že ho budou číst nejenom skalní fanoušci žánru , ale i "normální čtenáři", kteří ho budou hodnotit běžným metrem…
Už přečtení prvních stránek ve mně evokovalo zcela realistickou představu: rybník před výlovem se zvednutými stavidly a s čepem, kterým se valí všechno to nahromaděné bahno, špína a žabincový hnus.
Člověk se při četbě nemá čeho chytit, křivka celé story zůstávala v lineární rovině – na jedné jediné frekvenci – a co je nejdůležitější, knize chybí jednotící příběhová linka, která by celé vyprávění svazovala do smysluplného celku. Jinými slovy, děj románu na nás od první do poslední stránky stříká jako voda z trávníkového zavlažovače, stejně chaoticky, stejně odosobněně, stejně únavně a monotónně…
V některém komentáři (viz níže) se objevil názor, že "Nářez" napsal Jiří Kulhánek (pod pseudonymem "František Kotleta"), ale já tuto úvahu považuji za zcela scestnou. Protože existuje JEDINÁ podobnost s Kulhánkem, a to, že oba autoři s velkou chutí píší o zvrhlostech. Ale tam všechna podobnost končí – a všechna ostatní srovnání pajdají na obě nohy, protože Kulhánek alespoň umí (jak už jsem podotkl v komentáři k jeho Nočnímu klubu), postavit výborný příběh, sakra dobře rozumí termínu "střídání rytmu vyprávění", umí pracovat s detailem i celkem, umí vygradovat děj i dialogy, v pravý čas dokáže sáhnout po humorné vsuvce, ovládá filmový střih atd., atd., atd.… – z kterýchžto dovedností Kotleta nezvládá ani jedinou. Takže úsměvnou teorii o možném "Kulhánkově pseudonymu" můžeme směle vyškrtnout ze seznamu konspirací.
20% za snahu.