Hvězdná hodina vrahů
Pavel Kohout
Příběh začíná v únoru 1945, kdy mladý pražský kriminální adjunkt Jan Morava dostane případ sadistického vraha vdov. Jednou z obětí je i vdova po německém generálovi a případem se začne zabývat i pražské gestapo, které jmenuje jako svého dohlížitele Erwina Bubacka, vrchního kriminálního radu narozeného v Praze. Kauza se zároveň stává příležitostí pro zmapování podzemních činností pražské policie, která tvoří jedinou ozbrojenou složku v Protektorátu.... celý text
Přidat komentář
Atmosféra bombardovaného protektorátu na začátku roku 1945 je mrazivá několikanásobně. Autor nás obratně zavádí do chladné a nervózní zimní a jarní doby před zhroucením říše, která měla být věčná. Sledujeme nejen napínavé pátrání, ale minimálně stejný význam mají napjaté vztahy mezi českými kriminalisty a muži z gestapa, kteří na vyšetřování dohlíží, podobně jako strach kolaborantů, nejistota ustupující armády, revoluční chaos a začínající boj o budoucí politickou moc. Hlavní postavy dramatu jsou díky nečernobílému pohledu podány naprosto přesvědčivě. Divná doba, která deformovala jednotlivce i celé národy a smrt byla silnější než všichni andělé strážní. V porovnání s tím naše současné, většinou směšné, problémy jako by si někdo vymýšlel, aby alespoň nějaké byly.
95 % (116 hodnotících, průměr 90 %).
…
Přečkali ještě obyčej, který ve vznešených podnicích působil tím absurdněji, když vrchní vytáhl ze šosu fraku nůžky a stříhal čtverečky představující dekagramy masa, mouky a tuků. Buback se přitom nemohl ubránit studu, že příděl Čechů je tolikrát nižší než jeho.
Po dlouhé době jsem zase četla knihu Pavla Kohouta a dávám za pravdu dosavadním komentářům: můžu mít výhrady vůči jeho minulosti (ale já tu dobu naštěstí neprožila), navíc v knihách jeho dcery T. Boučkové rozhodně nevystupuje jako kladný hrdina, ale nedá se mu upřít, že psát umí.
Souhlasím však i s Ondrou519: kromě naivity českého (resp. moravského) policisty mi připadala velmi nepravděpodobná i naivita muže SS ohledně dalšího osudu terezínských (a tedy i všech dalších) židů "odklízených" bezvadně fungujícím aparátem Říše. Obě Bubackovy životní lásky - možná jako ženy? - pochopily mnohem dříve a mnohem více . . .
Velmi sympatická byla postava komisaře Berana, který naivního podřízeného čas od času zasvěcoval do reality civilní i válečné:
"Moravo, Moravo, Moravěnko milý, až tahle válka skončí, dávejte pozor, aby se vám nezhroutil svět. Jako vraždař i jako Čech žijete ve dvojí pohádce, kde proti zlu bojuje dobro. Jako člověk, který už v jednom poměrném dobru, mám na mysli starou republiku, prožil dvacet let, vám sděluji, že se z něho občas pěkně zvedá žaludek."
"Osvoboditel nemá rád, když se někdo předtím osvobodí sám; nedočká se od něho tolik vděku, kolik mocensky potřebuje."
Na první pohled se zdá, že zasazení příběhu pátrání po masovém vrahu do doby končícího protektorátu je originální látka, autor v praxi ale ukázal, že se to moc nepovedlo. Čtenář pak neví, jestli se jedná o detektivku, milostný román nebo historickou reportáž. Předložený koncept byl spíše na škodu, méně bývá někdy více. Problém jsem měl uvěřit, že hlavní postavy románu mohou být skutečné. V podstatě ani jedné jsem to nevěřil. Naivní český policista byl až moc naivní, německy SS man pak dochází k prozření zbytečnosti celé války, nebylo to ale spíše zbožné přání autora, než samotná realita? Není ani celkem jasné,
proč šéf kriminálky sází právě na hlavního hrdinu? Ale asi nejhorší je vláčnost a zdlouhavost popisů. Kniha mohla být klidně o polovinu kratší, vůbec nic by se nestalo. Kdyby hlavní padouch nevyvraždil všechny podstatné postavy románu, hledali by ho zřejmě ještě umírnění komunisti v čele s Dubčekem.
Nejdřív citaci :
Ach, jak mohl celý národ tak strašlivě klesnout?
- Epidemie souhlasu. Největší metla lidstva. Pár lidí vymyslí recept na šťastnou budoucnost a vykřikují ho dost vytrvale, aby se k nim přidali všichni zoufalci. Následují kariéristé. A najednou je z nich síla, která už neškemrá a nenabízí, ale žádá a nařizuje.
Nesouhlas je trestán, souhlas odměněn, pro obyčejného člověka snadná volba.
- A pak přijde účet!
- Ano. Právě teď zas jednou dochází k placení."
Na pozadí hroutícího se Protektorátu a vypuknutí Květnového povstání nám autor vypráví příběh o pátrání po bestiálním vrahu vdov. A nejen o něm, ale i lidech kteří se v té době museli rozhodnout kam patří a kde nechtějí být , a také zrevidovat své postoje, názory a přesvědčení. Snaha o spolupráci mezi nepřáteli ve válce, které spojuje cíl zastavit vraždící monstrum, neštící se ničeho. Osudovost, láska, nenávist a smrt, brutální vraždy popisované s odstupem veterináře sledujícího zabijačku, tyto indegrience autor namíchal tak dokonale, že hodně autorů tzv. severských krimi by se mohlo od něj inspirovat.Tato sázka na kombinaci thrilleru s válečným románem mu vyšla,ovšem bez jeho vypravěčského umění by to neklaplo.
Tato kniha mi z hlavy jen tak nezmizí.
Doporučuji, ale jen silným povahám.
Navenek "jen"krimi ale pod ní všechno.Drama,psychologický román,historie,triller.Skvělé a hrůzné.Z bývalého budovatelského nadšence skvělým spisovatelem,nesnadno a nerychle.Kdyby nenapsal víc než (polo)memoáry Kde je zakopán pes,divadelní hru August,August,August a Hvězdnou hodinu vrahů stačilo by to na víc než jednu spisovatelskou dráhu.Nepříjemné ale strhující čtení.
Knihy P.Kohouta příliš nevyhledávám, ale tohle je opravdu skvěle napsaný román. Nechybí detektivní zápletka, naturalistické popisy zvrhlosti vyšinutého "spasitele" a to vše v pohnuté době konce druhé světové války. Také se zde krásně ukazuje, že válku nelze vidět a hodnotit pouze černobíle - hodní a dobří Češi a krutí Němci.
Toto je román se vším všudy, P. Kohout prostě umí...
Vypůjčím si slova autora: “Zdánlivě kriminální román, který chce zkoumat cítění, myšlení a jednání lidí, kteří se stanou ořechem v louskáčku děsivě vyšinuté doby, a přece v sobě najdou dost síly, aby ubránili před rozdrcením alespoň duši.”
Pro mě jedna z top knih, které jsem kdy četl.
Příběh z druhové světové války má vždy kouzlo.
Tady skvěle namíchaná směs - vražda vdovy po německém generálovi, blížící se konec války, gestapo, pražská kriminálka, jak snadno lze využít dodatečné vlastenectví v prvních dnech osvobození
S Pavlem Kohoutem jsem měl odjakživa problém. Hrála v tom roli nějaká divná chemie či co, prostě (jak už to někdy bývá) jsme si nesedli… Ale Hvězdná hodina vrahů byla paráda! Jak vlastní detektivní příběh, který to s přehledem a o pár koňských délek natírá téměř celé současné české krimi-produkci, tak nesmírně povedená linie historická i psychologická (český – ale i německý – člověk tváří v tvář dějinným zlomům). Doporučuji všem.
A malá poznámečka na okraj: Je zajímavé, že na příjmení "Čech" narážím celý život, ale se jménem "Morava" jsem se setkal poprvé.
Čteno v letošních májových dnech. Hvězdný román, jak by ne, když autor je dramatik a to ještě s takovými životními peripetiemi. Pro mne popis kontinuity přechodu z jednoho podivně zmírajícího, zrůdného systému, kdy vůdce padl do druhého, kde se vůdce (vůdcové) teprve rodí. Paradoxně se stejnými pohnutkami (úraz na frontě, neuskutečněná seberealizace, vyšší poslání), jako ten již těžce zlikvidovaný. V podobě nosného detektivního příběhu vsazeno do konce II. s. války, který autor zažil. Pamětníci vymírají. Nástupci (nástupkyně) většinou podléhají ve své tvorbě prvoplánovým zadáním. Česká literatura může jen děkovat za toto, moderně řečeno, vyvážené dílo historicko psychologického charakteru.
Výborná kniha, detektívka na pozadí posledných mesiacov vojny. Občas to pozadie má hlavné slovo, dobre vykresľuje, čo sa u nás dialo...
Musím priznať, že postava Erwina Bubacka je zaujímavejšia než postava Jana Moravce. Jeho vnímanie situácie, osobné zamyslenia a úvahy dodávali príbehu správnu atmosféru doby.
Inak už boli všetky superlatívy napísané nižšie, musím len súhlasiť.
- Když žádná naděje nezbude, budeme muset žít v beznaději.
- Plň své úkoly, osude. Lodě se občas potápějí.
- Veď mě mou cestou, osude. Kola se stále otáčejí.
- Kráčej dál, pokud chceš dál žít, i když tě život už jen bolí.
Pořád se ještě dá jít pěšky, když slepá kolej končí v poli.
Kniha má dvě linky, pevně spolu spojené. Úchylný vrah morduje vdovy, postupem četby vyplyne, proč. Ale takových mordýřů jsou plné detektivky a filmy, zatímco tady je nadstavba. Ve chvíli, kdy se láme chleba, v době Pražského povstání, kdy není jasné kdo je kdo a zdá se, že je úplné bezvládí a zákon neplatí, se naplno rozvine jeho povaha, objeví v sobě své skryté možnosti a na okamžik se stane Vůdcem. V partičce lidí dokáže nastartovat skoro ty samé zvrácené temné stránky, jaké on skrývá v sobě celý život.
Druhá linka je podstatně složitější. Česká policie, podléhající sice německým úřadům, ale do jisté míry samostatná, pracuje v posledních měsících války na případu vraha vdov. Protože první zavražděná je Němka, je pod záminkou spolupráce do jejích řad nasazen pražský Němec, ovládající češtinu, což neprozradí, aby získával informace o možných připravovaných krocích proti protektorátnímu režimu. Postupná proměna Bubacka, policisty, člena gestapa, z muže loajálního Říši, v člověka, který prozřel, je popsaná subtilně, ale jasně. Není nic horšího, než naprostá ztráta iluzí, zde má však Buback oporu v lásce své osudové ženy.
Soudím, že mnoho Němců si po zániku Říše nepřipustilo, že smrtonosný pád z výšin velkoněmectví byla jejich vina a chyba. Ale ti, kteří nejdříve bezvýhradně věřili, a potom prohlédli a pochopili... Jak velké asi bylo jejich utrpení, rozvrat jejich mysli? Člověk má ovšem značný pud sebezáchovy a přežije i toto...
Další zajímavá, i když už víceméně jen naznačená záležitost v knize: v době chaosu, totálního rozvratu a děsu, kdy se odhaluje charakter každého člověka, tehdy, ač se tomu "obyčejný člověk z ulice" nejspíš podiví, ba neuvěří, dochází k politickým tahům, kalkulacím, k plánování, co bude, až tohle všechno skončí a hlavně: kdo bude mít v rukou otěže! Nevím, do jaké míry autor nastudoval historická fakta, ale atmosféru té doby pro mně osobně vykreslil velmi dobře a za to mu dík! Rozkvetlé šeříky... se kamsi vytratily. Taková malá ztráta, snad ne iluzí, ale představy o určitém, velmi dramatickém a velmi nedávném období našich dějin.
Závěrem: nikdo z nás, co jsme tu dobu a ta místa nezažili, nemůže se zaklínat tvrzením, že my... to tedy ne, my tedy tohle ne! To prostě nevíme. A kéž to nikdy ani nezkusíme!
Bylo zde napsáno mnoho dobrých komentářů, z duše mi mluví kap66, ten bych k tomuto svému se svolením ještě přidala jako doplnění, je o kousek níž.
Touhle knížkou, jsem jednoznačně nadšená! Doporučuji! I tím, že přesahuje vlastní žánr, je to jedna z nejlepších detektivek, co jsem četla.
Možná shodou náhod, právě při prvním náletu na Prahu je zavražděna vdova po německém generálovi. Gestapo využívá podezření, že pachatelem je Čech a předá vyšetřování české kriminálce, ke které přidělí svého člověka.
Vrchní komisař Beran, adjunkt Morava ani oberkriminalrat Buback zatím netuší, že pátrání je profesionálně spojí na několik měsíců. A tak v knize sledujeme napětí i obavy z blížícího se konce války, honbu za sadistickým vrahem, i květnové povstání.
Od prvních stránek, po tu poslední jsem se od těch nadějí, strachu, úlevy, hnusu, nemohla odtrhnout.
"Epidemie souhlasu. Největší metla lidstva. Pár lidí vymyslí recept na šťastnou budoucnost a vykřikují ho dost vytrvale, aby se k nim přidali všichni zoufalci. Následují kariéristé. A najednou je z nich síla, která už neškemrá a nenabízí, ale žádá a nařizuje. Nesouhlas se trestá, souhlas je odměněn, pro obyčejného člověka snadná volba."
Naprostá paráda. Hvězdná hodina vrahů je román, odehrávající se v posledních měsících druhé světové války v protektorátu Čechy a Morava a to zejména v Praze. Ústředními postavami je dvojice kriminalistů, jednoho českého a druhého německého, pátrajících po sériovém vrahovi vdov, jehož řádění má navíc rituální charakter. V knize je ale více zajímavých postav a charakterů, včetně velmi žensky rafinované Grety. Román není čistokrevnou krimi plnou zvratů, ale i kronikou, která uvěřitelně zobrazuje těžkou dobu a mašinérii mocenského boje. Hvězdná hodina vrahů si plně zasluhuje plný počet hvězd.
Tak tohle byla naprostá pecka! Výborně napsaná kronika doby. Naprosto plasticky popsané poslední dny války a přitom thriller s detektivní zápletkou. Tahle kniha by zasloužila zfilmovat: malá miniserie z produkce HBO by z téhle atmosférické knihy udělala celosvětový trhák!
Začnete číst detektivku o pátrání po sériovém vrahovi žen, o vyšetřování komplikovaném gestapáckým dozorem a podezřívavostí vůči české policii v posledních měsících války. Skončíte niterně zasaženi tím, na co vás připravuje už výborný název knihy: hvězdnou hodinou VRAHŮ. Nikoliv jednoho, onoho hlavního vraha (který hraje důležitou roli až do konce), ale vrahů z obou stran barikád během Pražského povstání. Těch německých, kteří vraždí už ne pro Říši, ale aby si zachránili život, ale hlavně těch českých, kteří do té doby žili své obyčejné, na první pohled slušné životy. Připravte se na to, že budete autorem donuceni všechno pochopit pomocí opravdu velkého počtu obětí.
Mé rané dětství bylo plné besed s pamětníky o druhé světové válce, psaní slohů na válečná témata (např. "Co mi vyprávěl děda o osvobození"), výkresů s tanky plnými šeříků, sovětských válečných filmů,... Představte si: já si tehdy myslela, že za války, která byla sama o sobě přece tak strašná, plná mrtvých, neexistovali takoví "běžní" vrazi. Brzy mi samozřejmě došlo, že je to hloupost. A o trochu později jsem i pochopila, že právě válka, ve které se zabíjení stává normou, probouzí v některých lidech temné stránky, potenciální zlo, které by možná v klidné době zůstalo spát.
Už jsem to zmínila: tato kniha vás zasáhne a dostane na kolena.
Zajímavý příběh z doby konce německé okupace v Praze. Dobře vystižená atmosféra té nevyzpytatelné doby. Pavel Kohout dokáže vymyslet dobrý příběh, bohužel je však slibný děj moc často přerušován dlouhými myšlenkovými pochody hlavních postav, což knize ubírá na dramatičnosti. V druhé půlce už jsem všechny tyto hluboké úvahy přeskakoval a četl jen ty dějová pásma.
Už je to týden, co jsem knihu dočetl a stále jsem jí nedostal z hlavy. Už dlouho se mi nestalo, aby mě kniha dostala takovýmto způsobem a donutila mě neustále o ní přemýšlet. Klobouk dolů před tímto mistrovským dílem.
Jako obvykle mě tento spisovatel nezklamal. Výborný kriminální příběh skvěle vykreslený na pozadí konce 2. světové války, strhující atmosféra Prahy té doby. Neuvěřitelně mistrné čtení.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) vraždy gestapo vdovy Pražské květnové povstání (1945) české detektivky a krimi Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
2008 | Katyně |
2008 | Hodina tance a lásky |
1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
2009 | Hvězdná hodina vrahů |
2005 | Konec velkých prázdnin |
Jan Morava a Erwin Buback pátrají po sériovém vrahovi. Jejich práci však komplikuje politická situace v hroutící se Třetí říši. I za cenu největších osobních obětí svůj úkol splní navzdory krvavému Pražskému povstání, v němž se dají lehce převléknout kabáty.
Začátek a milostná linka poněkud rozvláčné, ale finále s psychopatem, který se opájí moci, bylo naprosto strhující.