Hvězdná loď Galileo

10.01.2024

Nějak jsem se nemohl začíst

09.05.2023

Kniha byla vydána 1. května 1947. O deset let později dosáhlo Měsíce první člověkem postavené těleso - Sovětská sonda Luna 2. Slavný proslov JFK o tom, že Amíci jsou národem vyvoleným pro cestu na Měsíc, proběhl 12. září 1962. Proto je potřeba se na příběh dívat z pohledu doby vydání. Už jen myšlenka letu na Měsíc byla prostě v roce 1947 šílená. Jo, můžeme si povídat o Verneovi a jeho "vystřelení" náboje na Měsíc, což je úplná blbost. A ano, postupy popsané Heinleinem jsou prostě taky mylné, ale to neznamená, že by to bylo špatné dílo. Mně posloužilo jako náhled do minulosti a mysli autora sci-fi. Proč teda ty dvě hvězdy? No, jedná se o příběh pro dorost tehdejší doby a je to na něm cítit. Četli jste někdy Foglarofky? Tak asi tak to působí. Je to klučičí příběh o výpravě do neznáma, který má (stejně jako všechny tyto příběhy) jednu dějovou a plitkou linku - Starší a zkušenější přijde ke klukům, a řekne, že by bylo fajn podniknout velkou cestu; Kluci se na ní připraví pod dohledem staršího mentora; Na cestě je potká několik překážek; Pak se něco pokazí, za což běžně může nějaký zloduch; Vše skončí dobře a po návratu jsou chlapci odměněni nejen supr zkušeností, ale také veřejností. Ta dá!

21.01.2017

Já nějak nechápu, proč s těmi lety na měsíc dělá NASA takový ciráty. Dyk stačí koupit dopravní raketu, v garáži za 2 dny udělat přelomový revoluční pohon (štěpný materiál samozřejmě není problém dostat zdarma a stačí si ho nechat poslat DHL). A kdyby něco, tak proč někoho na měsíci ve skafandru nezastřelit z pušky, že?

Já mám Heinleina fakt rád, je to jeden z mých nejoblíbenějších autorů, ale tohle už je na můj vkus příliš přitažené za vlasy. Hlavně že půlku knížky vysvětluje jak to všechno fyzikálně funguje, ale přitom většina z toho tak fakt nefunguje. No už se těším na něco povedenějšího.

09.01.2014

Tak toto je absolútna klasika v žánre a zároveň aj predchodca filmu Iron Sky, z ktorého mi utkveli v pamäti akurát nacistické uniformy a hudba od slovinskej kapely Laibach. Útla knižka je určená predovšetkým mládeži na sklonku 40. rokov minulého storočia, teda tesne po WW II. Dnešnej mládeži asi veľa nepovie, skôr už pamätníkom klasickej sci-fi literatúry.

Príbeh je o troch amerických chlapcoch Rossovi Jenkinsovi, Artovi Mullerovi, Maurice Abramsovi, ktorí si stavajú rakety a vedcovi Donaldovi Cargravesovi, atómovom fyzikovi. Títo hrdinovia sa rozhodnú, že si postavia raketu a navštívia náš milý Mesiac. Toto napodiv aj realizujú.

Príbeh je na jednej strane písaný štýlom hard, teda uvádzajú sa v ňom nejaké vzorce, postupy, informácie o atómovej energii platné v čase písania príbehu. Na druhej strane však trpí riadnou dávkou naivity, čo však neberiem vyslovene ako negatívum, keďže kniha bola určená predovšetkým mladým chlapcom.

Heinlein si tu neodpustí svoj vojenský žargón, obdiv k atómovým zbraniam a tak trochu nekorektný humor, v tejto knižke napr. na úkor Hirošimy. Dá sa to v jeho prípade aj trochu chápať, keďže knižka bola vydaná iba 2 roky po konečnom riešení s Japoncami a nový nepriateľ, tentokrát komunistický ešte nebol na programe dňa.

Knižku odporúčam predovšetkým pamätníkom, skalným fanúšikom Heinleina a všetkým, ktorí dokážu vyčítať zo sci-fi literatúry svedectvo o dobe jej vzniku.