Hvězdný kadet
Robert A. Heinlein
Pouze ti nejlepší a nejbystřejší - nejsilnější a nejodvážnější - se stanou hvězdnými kadety. Jsou elitní gardou sluneční soustavy - přijímají úkoly, kterých se ostatní bojí, podstupují rizika, o kterých se ostatním zdá jen v nejdivočejších nočních můrách - a střeží mír ve vesmíru. Ještě předtím, než může Matt získat vysněné místo v jejich řadách, je testován tím nejpřísnějším a nejneobvyklejším způsobem - způsobem, který ho může navždy změnit. Žádný test však nedokáže člověka připravit na mimozemská překvapení a pasti, které číhají na cizích planetách, tak vzdálených od jeho vlastního domova.... celý text
Romány Válečné Sci-fi
Vydáno: 1996 , Classic And , Classic AndOriginální název:
Space Cadet, 1948
více info...
Přidat komentář
"Přísahám, že budu udržovat mír ve Sluneční soustavě, chránit zákonné svobody jejích obyvatel, bránit ústavu Solární federace..." tak začíná přísaha kadetů vesmírné Patroly, kterou skládá i nováček Matt Dodson. S ním pak projdeme od vstupních testů až po jeho první ostré nasazení na hlídkové lodi Aes Triplex. Heinlein nás seznámí se svou vizí armády budoucnosti, v níž každý její člen má "ztělesňovat zákon, řád a zdravý rozum, soudnictví i slitování". Patrola sama se pak jeví jako sbor uvědomělých pacifistů, jejichž vzdělání v jazycích, sociálních vědách, diplomacii, navigaci a dalších podobných oborech je stavěno nad jakoukoli bojovou přípravu. Asi proto nepřekvapí, že k opravdové akci se Heinleinovi hrdinové propracují až v samém závěru knihy a je vážně štěstí, že Venušané jsou natolik přístupní dialogu, že se nechají pohnout ke spolupráci čistě verbálním nátlakem (nebo chcete-li obratným vyjednáváním). Trochu chudičké na dramatické momenty, dějové zvraty, překvapení a vlastně i nějaké ty zajímavé myšlenky.
Kniha mě ze začátku nebavila, chtěl jsem dát 2 hvězdy, ale poslední třetina dobrá, dávám 3. Slabší překlad a korektura. Od napsání uběhlo cca 75 let...
Musím říct, že tohle se četlo příjemně. Je to už starší příběh a věda od jeho napsání dost pokročila, ale pokud máte rádi sci-fi klasiku, budete se možná bavit tak dobře jako já.
Tento román bol po prvý krát pôvodne vydaný o celých 11 rokov skôr ako autorova snáď najznámejšia Hvězdná pěchota a v tomto kontexte ho aj hodnotím. Stavba oboch týchto príbehov je do určitej miery podobná. Na rozdieľ od Hvězdnej pěchoty je Heinlein v Hvězdnom kadetovi ale oveľa umiernenejší. Tam, kde v neskorších románoch hovoria zbrane, v tomto prípade nastupuje vyjednávanie. Miesto konfrontácie volí mierové riešenia. Koniec koncov, k tomu je predurčená hviezdna patrola, ktorej členom sa chce Matt stať. Má udržiavať mier vo vesmíre nabitom nukleárnymi zbraňami. Určitý vojenský drill tu síce je prítomný, ale len v sofistikovanej a pochopiteľnej forme. Zaujímavé na tomto texte je, že tu chýba politika a autorove politické vízie, čo je dosť neobvyklé. Dialógy obmedzujúce sa na bežný život kadeta však sú typické, vtipné a tradične veľmi dobré. Ak by som mal román nejako zadefinovať, priradil by som mu asi atrinbúty soft, military a klasika…
Jedno je isté. Ak pod dojmom z prečítania Hvězdnej pěchoty poniektorí škatuľkujú Heinleina ako autora heroizujúceho militarizmus alebo dokonca fašizmus, v tomto skoršom románe sa riadne seknú a to aj napriek vyššie spomenutej podobnej výstavbe textu. Čo tým chcem vlastne povedať? No Heinlein je Autor s veľkým A a to mu už nikto nezoberie…
Vzhľadom na dobu vzniku má samozrejme román už faktické a technické nedostatky ale tie mu s radosťou prepáčim. Veľmi dobré čítanie ak si trochu nostalgický a oceníš čaro klasickej scifi vo svojej najtypickejšej podobe…
Oddechovka na cesty. Dobře popsaný výcvik kadetů i závěrečné dobrodružství na Venuši. Taková ideální klukovská knížka. Vzhledem k době, kdy byla kniha napsána je tam řada velmi naivních představ o dobývání vesmíru ( obyvatelná Venuše ), a naopak spousta jiných věcí popsaných velmi realisticky ( centrifugové vesmírné lodi kvůli umělé gravitaci, mobilní telefony...)
První román Heinleina, který mě opravdu zklamal. Je to celé o ničem, i když čtivé, přesto nudné a nezáživné. Jediné oživení je až asi posledních 40 stran, kdy se něco děje. Díky tomu se u 50% přikloním ke 3*, 12.10.2014.
Stejně jako většina knih, základní osa příběhu se zdá jednoduchá. Prostá, řeknete si co mě může překvapit nebo zaujmout? Neotřelost s níž autor přistupuje k tak jednoduchému tématu.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Kniha mě velmi zaujala ten kdo má rád sci-fi ten si počte