Hvězdný Lummox
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12839/hvezdny-lummox-12839.jpg
3
38
38
Nikdy nepodceňujete Lummoxe… Lummox byl po léta miláčkem Stuartovy rodiny. Ačkoli měl daleko k přítulnosti byl poslušný a učenlivý. První věcí, kterou náhle snědl, se stal ojetý Buick. Neuvěřitelné! John Thomas a Lummox se ocitli v pěkně horké kaši a netuší, jak z ní. A navíc všechno začínají komplikovat podivní vesmírní cestovatelé a dělají z neobvyklého rodinného problému slušný horor…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1996 , Classic AndOriginální název:
The Star Beast, 1954
více info...
Přidat komentář
Pokud člověk nečeká space operu, tak jde o moc fajn čtení. Heinlein opět využívá sci-fi kulisy k tomu, aby se vyjádřil ke své současnosti (a překvapivě občas i k naší). Vypadá to, že těžkopádnost státní mašinerie, její ochota vyhovět silným a občasné pohrdání běžnými lidmi je asi přímo v genetické výbavě každé vlády. K tomu Heinleinovo klasické téma osobní svobody a (ne)rovnoprávnosti (ať už rasové nebo věkové ve vztahu rodič-dítě).
Všechno podané s autorovým osobitým stylem a humorem.
Chtělo by to víc Lummoxe a míň vesmírné politiky, ale jinak dobré, opravdu. Zasmála jsem se.
Jedna z tých najlepších knižiek od Heinleina napriek jej nevyváženosti, čo sa týka kvality obsahu. Dej je jednoduchý, lineárny a jednovláknový. Asi 70 percent textu nemá chybu. Popis a dialógy sú výborné, útočiace na tvoju bránicu. Zvyšných 30 percent sa politikárči a záver, ako je už u tohoto autora zvykom, je totálne nezvládnutý, úplne naivný a pravdepodobne vyhovujúci hlavne požiadavkám pôvodného vydavateľa. Skrátka ten záver má úplne inú kvalitu ako zbytok textu.
Lummox je tvor, nad ktorým Heinlein nemusel príliš rozmýšľať ale ako ho vykreslil, to nemalo chybu. Bacha na Lummoxa, je to všežravec. Najviac mu chutí železo, kľudne zožerie celé auto, guľky mu nevadia. Nezatváraj ho do oceľovej klietky, lebo keď ju zožerie, je ešte väčší...
Dal by som plný počet hviezd, ale za ten záver napokon jednu strhávam dolu...
Příjemná a humorná sci-fi z dob, kdy nejzajímavější mimozemšťani ve vesmíru byli sami pozemšťané. Pro drsné hochy ovšem asi trochu nuda, protože je zde málo laserů, blasterů a jiných paprskometů v akci.
Pamätám si, že som sa vtedy snažil, ale to sa proste nedalo. Nedalo sa to dočítať.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Přítulný domácí mazlíček nebo Její císařská výsost, infantka celé rasy, dvěstětřináctá dědička matriarchátu Sedmi sluncí, budoucí vládkyně devíti biliónů svých vlastních dětí? Jak je u Roberta A. Heinleina dobrým zvykem míchá dohromady klasické sci-fi propriety s politickou satirou, přičemž to celé zabalí do dobrodružného rámce, u něhož si nikdy nemůžete být jistí, co se stane za příští zatáčkou. Na rozdíl od mnohdy komplikovaných filozoficko-politických úvah jeho „velkých“ románů je Hvězdný Lummox odlehčené čtení, které hýří delikátním humorem a ostře řezaným sarkasmem. V umění trefovat se do fungování vládních struktur je Heinlein mistrem nad mistry, přičemž jednotlivá ministerstva mohou řešit stejně snadno problémy komunálního odpadu jako i vesmírných společenství, a je úplně jedno zda jsou na Zemi, Marsu nebo kdekoli jinde ve vesmíru. Tvůrci britského televizního sitcomu "Jistě, pane ministře" dost možná hledali inspiraci právě u Heinleina a je děsivé, jak málo věci se za těch několik desetiletí změnilo.