Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214700/bmid_hvezdy-nam-nepraly-zSn-214700.jpg
4
7958
7958
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor i sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2014
,
Yoli (ČR)
Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
více info...
Přidat komentář
OK... Fajn... Dobře se to četlo.... a.... bylo to dobrý.... ale... tahle knížka má RAKOVINU!!! Rakovina je tady na každé stránce... Rakovina je tady v každé větě... Rakovina je tady neustále.... Je to jenom o RAKOVINĚ......... RAKOVINA... RAKOVINA RAKOVINA!!!!!!!!!!!! U konce... už jsem to chtěl mít za sebou... už jsem nechtěl číst nic o RAKOVINĚ....
Nevěrohodný, neuvěřitelný... Takový byl pro mě příběh Hazel a Guse. Kvůli opravdu těžkému a bolestnému tématu jsem čekala emocionální jízdu a upřímně - byla jsem na ni připravená, těšila jsem se, jak se dojmu a popláču si! Žádná emocionální jízda se ale k mému velkému zklamání nekonala. Hazel mi místy byla až neuvěřitelně a neomluvitelně (nee, žádná úlitba rakovině) protivná (hlavně při jednání s rodiči), takže její vyprávění se mi prostě pod kůži (natož aby zasáhlo krajinu srdeční) nedostalo. Na druhou stranu jsou do textu rafinovaně zapletené zajímavé myšlenky a metafory, o kterých se dá dlouze přemýšlet...
Hrozná slaďárna! Autor nechává postavy vyjadřovat, tak, jako by viděli a věděli všechno. Používá takové prostředky, který nikdo v 16 či 17 nepoužívá. Člověku je od začátku jasné, že někdo umře, takže se není ani čemu divit, jen tomu, že se příběh vešel na 230 stran.
Kniha se hodí především k odpočinku, má jednoduchý nenáročný děj. Především pro mladou generaci :D
Musím říct, že jsem již dříve, před třemi lety, viděla filmovou verzi, ale už jsem si děj vůbec nepamatovala, proto pro mne byla celá kniha jako něco nového. Jsem nesmírně ráda, že jsem se k ní konečně dostala, protože tato kniha mě vážně dostala. Nepamatuji se, že bych někdy měla takovou potřebu smát se a plakat zároveň, jako tomu bylo u téhle knihy. Famózně napsané, plno ironie a metafor, dojemný začátek i konec.
Myslím, že hloubku této knihy je třeba pochopit. Ne ji pouze číst, ale také se nad ní hluboce zamyslet. Její námět je vážný, vždyť se jedná o umírání vlastně ještě dětí. Díky své nemoci musí ale projevit předčasnou zralost a ještě zvládnout všechny ty zmatky a první lásky, které provázejí věk, kdy se vlastně teprve hledají. Je to velmi smutný a velmi krásný příběh a kdo chce, najde v něm mnoho pravdy i ponaučení. Smekám před uměním tohoto spisovatele, tak skvěle vyjádřit smysl, bolest i krásu života. "Skuteční hrdinové stejně nejsou lidé, kteří něco dělají, ale ti, kdo si věcí všímají, kdo jim věnují pozornost."
Hvězdy nám nepřály vypadá jako klasická lovestory, kterou by bezesporu byla, kdyby neobsahovala takové množství přidané hodnoty v podobě až filozofických úvah o smrti, lásce a smyslu, a chytrých dialogů. Poslední třetinu jsem brečela jako želva a nechtěla jsem číst dál, ale musela jsem. A tak to má být.
Četla jsem tu názory, že vztah Hazel a Augusta nebyl dost rozvinutý. Chci se v tomto ohledu Greena zastat. Bylo jim 16 a 17 - v tomhle věku bývá láska čistá, ničím nemotivovaná a bezhlavá. Jak to vyjádřila Hazel: "A pak jsem se zamilovala jako když člověk usíná: pomalu a pak najednou docela." Navíc "některá nekonečna jsou větší než jiná". Takže proč ne?
A ještě poslední poznámka: jestli se mi někdy do cesty připlete kluk, co háže existenciálně závažné trestné hody a drží cigaretu líp než jakýkoliv jiný nekuřák v historii, všema deseti ho beru. Také jsem fetišista na Augusta Waterse.
Vztah hlavních hrdinů opravdu nebyl pořádně rozvinutý, ale myslím, že to byl záměr autora. Není to klasická lovestory, spíš kniha o umírání a o smrti. A smrt se neptá, jestli "už může". Oba hlavní hrdinové jsou velmi výjimeční - upřímní až cyničtí, s jedinečným smyslem pro humor, opravdu až přemoudřelí. Myslím, že je takhle změnila přímá hrozba vlastní smrti. Donutila je rychleji dospět, víc nad vším přemýšlet, zvážit každou vteřinu svého života. Jen díky ní jsou schopni tvořit ty nádherné věty a myšlenky.
"Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může si aspoň vybrat, kdo ho zraní." "Čas je vážně děvka, protože položí každého." "Nevěřím, že všichni mají nárok mít oči, nebýt nemocní a tak, ale každý by měl mít opravdovou lásku a ta by měla trvat aspoň tak dlouho jako jeho život."
Moje první přečtená knížka od Greena. Námět byl výborný - vsadím se, že komukoliv bych ho ve zkratce převyprávěla, pustil by se do knihy s tím, že musí být vážně pecka. Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby Hvězdy nám nepřály napsal jiný autor, knížka by byla o mnoho lepší. Vztah hlavních hrdinů nebyl pořádně rozvinutý a navíc mi oba na svůj věk připadali příliš přemoudřelí (až to bylo otravné). Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická a tato moje nelibost vyvrcholila v části, kdy Hazel našla Guse v jeho posteli v ne příliš reprezentativním stavu (čtenáři pochopí). Její reakce mě přiměla nad ní definitivně mávnout rukou. Takto se milující člověk prostě nechová. Nepochopila jsem ani zdlouhavý konec knihy, kdy jako by se autor snažil vymyslet co nejzamotanější rozuzlení. Hned po dočtení jsem se podívala na film, který byl k mému překvapení mnohokrát lepší než knížka (některé části jsem na rozdíl od knihy i probrečela), což se jen tak nestává. Tři hvězdičky dávám hlavně za množství zajímavých nápadů a myšlenek v celé knize, byť mohly být použity mnohem lépe.
Když jsem knihu četla, přišla mi celkem dobrá. Až po shlédnutí filmu jsem zjistila, jaké emoce na mne měla kniha přenést, ale bohužel nepřenesla. Čekala jsem tedy něco trochu lepšího.
Existují knížky, které nelze hodnotit pomocí slov. Abyste pochopili musíte ji přečíst celou. Hvězdy nám nepřály je jedna z nich.
Všechny knihy od Johna Greena jsou boží a kniha ,,Hvězdy nám nepřály" se řadí do TOP žebříčku! :)
U mňa prvá knižka od J. Greena a pre mňa aj najlepšia. Videla som prvý film, ako zvyčajne - a potom som zistila, že je aj kniha. Dostala som ju ako darček, prelúskala cestou na dovolenku a príbeh ma zasiahol aj tak.
Je to zdrvujúce, realistické a páčia sa mi myšlienky Hazel, tá si ma proste získala.
Pro mě první knížka, která mě dokázala rozbrečet a zárověň v několika pasážích i rozesmát. Hrozně se mi na této knížce líbil styl psaní pana Greena, knížka se čte velmi dobře a rychle. Příběh je silný a ještě dlouho poté ve vás nechá smíšené emoce.
Nakonec jsem z knihy nebyla tak nadšená jako čtenáři v mém okolí, kniha mi místy přišla nudná a vztah hlavních hrdinů nerozvinutý.
Hlavní myšlenka knihy je výborná a některé myšlenky a fráze mi budou ještě dlouho ležet v hlavě. Celkové zpracování je podáno srozumitelně a jsem si jista že mladší čtenáře příběh opravdu nadchne.
Rakovina. Mrcha, nad kterou zvítězí jen vyvolení. Lze se jí poddat, nebo s ní bojovat a jí se vysmívat. A používat černý humor to tihle dva zamilovaní umí náramně. A o tom, co dokáže láska, plnit zdánlivě nemožná přání třeba, vypráví Hazel Grace a Augustus.
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Fakt suprová kniha. Je jedna z mála, u které jsem i brečela :-) Knížka je podle mě jedna z nejpovedenějších od Johna Greena. Dávám jí *****.